Korálovko, díky, žes už napsala odpověď a dala odkaz na mé články o autismu. Jak už Korálovka napsala, tak mám mladší dceru s těžkým autismem, takže vím, o čem autismus je. Pokud by kdokoliv chtěl něco napsat nebo se zeptat a nemůže na sympózium do Plzně přijet, může se podívat na stránky www.autismus.cz, kde jsou různé odkazy a kontakty na odborníky. Jinak mám také osobní stránky o autismu a víře, kde píšu o naší autistické holčičce na www.jolisek.wz.cz. Je to těžké a život je jiný, přesto se může člověk radovat a naučí se větší trpělivosti i vděčnosti, když má takové dítě doma. Stačí mít lásku a víru, to ostatní nějak přijde samo, nebo spíš díky Bohu!

Vůbec se nezlobím Je to jasné, o některých věcech člověk nemluví na potkání, ale jen když to vyjde na předtřes. Každopádně mezi našimi přispěvovatelkami z řad čtenářů máme maminku, která má také autistickou dceru, a píše i dost článků o autismu (od ní přišel i tip na tuto akci). Takže nejsi na Mařince první, kdo má dítě autistu.

Z článků od Charloty posílám:

Takový JINÝ život
Tolerance k postiženým
Léčba láskou
Smysl života
Co bude zítra?

A ještě jeden blog (čti i komentáře) Nejlepší maminka na světě

Třeba se v něčem z toho najdeš...

S těmi smajlíky nevím, až tak technicky zdatná nejsem...

Přeji ti pevné nervy a pokud možno klidnou domácnost! A taky, aby se někdy podobná akce konala blízko vás!

Děkuji...)

Taky přeji hodně síly a trpělivosti!

Děkuji Ti za podporu,to ,že o tom moc nemluvím se omlouvám,ale tak jsem neměla příležitost a vlastně ani čas si tady s někým o tom popovídat.Ale neber to osobně,protože je to fakt nedostatkem času.

Jěště bych chtěla odbočit,a zeptat se proč mi vypadla nabídka smajlíků?Mám pocit,že do toho více vidíš než já.Poradíš?Díky.D.

To je mi líto, to jsem ani nevěděla. Tak přeji mnoho moudrosti a sil, a i podporu od lidí, kteří o autismu něco vědí, aby vám trošku pomohli...

Myslím na Tebe

Velmi mě mrzí,že toto sympozium je až v Plzni,hrozně ráda bych se jej zúčastnila,ale je to na druhém konci republiky

Mám autistického syna v pubertálním věku,tak bych se ráda něco dozvěděla nového.

A co se týče výchovy máš pravdu "Zelená",připadám si často jako úplnej pitomec,oproti mému geniálnímu synovi,který má sebevědomí jaké by mu mohli závidět i někteří dospělí,ale na druhou stranu je zcela závislý na moji péči.

To samozřejmě nikdy nepřizná,ale vůbec nikdy!! 

Vychovávat autistické dítě chce opravdu notnou dávku trpělivosti. Autismem je postižená naše šestiletá sousedka a z toho, jak s ní přicházím do kontaktu, musím skutečně uznat - klobouk dolů před jejími rodiči. Představte si to podobně, jako byste měli malé neposlušné dítko, které nikdy neudělá to, co po něm chcete. A teď to ještě zkombinujte s tím, že to nedělá schválně, ale prostě nerozumí tomu, co chcete... Moc jim fandím (a všem podobným rodinám samozřejmě také).