Obchody dnes nabízejí nepřeberné množství potravin a nápojů v různých variantách, české i dovezené z ciziny, od různých výrobců. Ti o zákazníka bojují všemi prostředky - sugestivní reklamou, barevným obalem, cenou, hýčkáním chuťových buněk nebo proklamováním zaručené prospěšnosti pro zdraví. Obvykle všechny nabízené potraviny splňují příslušné potravinářské vyhlášky, nebo to aspoň musíme předpokládat.

* Jsou však všechny potraviny také přínosné pro naše zdraví?
* Můžeme neomezeně věřit tomu, co se o nich tvrdí?
* Jak lze potraviny zpracovat, aby jídlo bylo vždy chutné, pestré a zdravé?

Pokusíme se nyní o jakéhosi průvodce potravinovým sortimentem, postupně podle jednotlivých potravinových skupin. Zaměříme se především na druhy, které se více rozšířily teprve nedávno (byť některé byly hojně používány již před stovkami let) a mohou velmi příjemně zpestřit náš současný jídelníček. Všechny uvedené potraviny jsou snadno k dostání, ty méně známé najdeme v obchodech v části se zdravou výživou.

Průvodce zdravým sortimentem

Na úvod jen pár všeobecných rad:

* Vždy zkontrolujeme datum spotřeby a neporušenost obalu. U trvanlivějších potravin jde o datum minimální trvanlivosti, po kterém se mohou ještě prodávat, ale jen pokud jsou nezávadné, řádně označené jako prošlé a na vlastní riziko zákazníků. Rychle se kazící (čerstvé) potraviny uvádějí datum použitelnosti, po němž musí být staženy z oběhu.

* Kupujeme-li potravinu poprvé, vždy překontrolujeme složení (ingredience jsou uvedeny v sestupném pořadí podle použitého množství).

* V obchodech se zdravou výživou nám obvykle rádi doporučí, jak nejlépe konkrétní potravinu připravit.

Obiloviny

Do konce prvního roku dítěte vybíráme raději jen bezlepkové druhy. U starších dětí se pak neomezujeme jen na kmínový chléb a bílou rýži, jak je to u nás ve většině domácností zvykem, ale snažíme se o co nejširší sortiment.
Rýže existuje mnoho druhů, základní je rozdělení na dlouhozrnnou a krátkozrnnou (kulatou). Existuje i spousta poddruhů podle původu, výrobní technologie, například:
- rýže sladká - obsahuje dvojnásobek bílkovin, vaří se nejčastěji v kombinaci s rýží bílou, celozrnnou nebo s kroupami,
- parboiled - působením vysokého tlaku na slupku se vitaminy a minerální látky nejprve vtlačí dovnitř zrna a teprve potom je obilné zrno zbaveno slupky; nikdy se nerozvaří,
- jasmínová, Basmati - obě ze specifických, čistých asijských oblastí, každá jinak voňavá. Všechny mají svá specifika, jiný vzhled i chuť.

Snažíme se zařadit i jejich celozrnné varianty. Rýžovou mouku lze umlít i doma na kávomlýnku nebo v dobrém mixéru, podobně jako z ostatních obilovin; můžeme ji při pečení přidat do jakéhokoli těsta a pokrm bude jemnější. Na trhu jsou také rýžové vločky (na rychlé bezlepkové kaše), rýžové nudle a „rýžový papír“. Občas přijdou vhod i tzv. polystyreny (bezlepkové rýžové, ale i jiné druhy) - ty s polevou mohou být docela zdravým občasným pamlskem.

Jáhly používáme jako přílohu (samostatně nebo v kombinaci s rýží), zavářku do polévky, na slané i sladké kaše, zapékané pokrmy, knedlíky (lze koupit i jako polotovar) a koláče i do pudinků. Využít můžeme též jahelnou mouku, vločky nebo pukance.

Kukuřice ve formě klasů je k dostání především koncem léta. Můžeme ji péct nebo vařit. Mražená kukuřice krásně „prosvítí“ jakoukoli přílohu (vaříme společně s obilnými zrny nebo zvlášť a smícháme). Kukuřičná krupice se používá nejen na kaše (polenta). Po ztuhnutí ji lze krájet, takže z ní vytvoříme i alternativu ke knedlíkům nebo korpusy pro sladké i slané koláče. Polentu lze koupit v některých obchodech už hotovou, ve „střívku“. Hladkou kukuřičnou mouku můžeme použít jako přídavek k mouce pšeničné do koláčů nebo palačinek, mají více žlutou barvu.

Pohanka je výborná jako příloha, kaše nebo zapečená. Z pohankové mouky se připravují palačinky (francouzsky galettes). Instantní pohankové vločky přijdou vhod pro rychlé kaše, do mléka, jogurtu, přesnídávky, na zahuštění apod.

Amarant (laskavec) je bezlepková obilovina, nazývaná též poklad starých Inků. Lze ji použít podobně jako třeba rýži. V porovnání s jinými obilovinami obsahuje hodnotnější bílkovinu. K dostání je rovněž amarantová mouka, s níž můžeme obohacovat všechny druhy těst, použít ji na zahuštění mletých mas, jako zavářku do polévek, na sladké i slané nákypy a kaše, krémy, pomazánky. Koupit lze také hotové výrobky jako těstoviny, sušenky, tyčinky apod.

Quinoa (merlík chilský) může v kuchyni nahradit ječné nebo pšeničné kroupy a krupky na pokrmy jak slané, tak sladké. Její tepelná úprava trvá jen krátce, proto ji jistě uvítají ti, kdo nemají na přípravu pokrmů mnoho času.

Ukázka z knihy Zdravá výživa malých dětí

Zdravá výživa malých dětí

Kniha o zdravé výživě malých dětí - od narození do nástupu do základní školy. Kniha postupuje po časových etapách, pojednává o výživě těhotné matky, kojení, vhodném stravování staršího kojence, batolete i dítěte v předškolním věku. Každá kapitola uvádí vhodný způsob výživy a obsahuje asi deset receptů, celkem je v knize asi 200 receptů. Autorky doporučují možnosti estetické úpravy jídel pro domácí oslavy, využití zdravých potravin, nabízejí i úsporné tipy pro rodinu.

Vydalo nakladatelství Portál, 2009