Bez podmínek

Jsou chvíle, kdy jsme unaveni, vyčerpáni, na pokraji svých sil, potřebujeme nabrat novou energii, relaxovat, načerpat povzbuzení… Jak už jsem v jednom článku psala, někdy prostě nevíme co dřív a co potom. Když pak ale nastane zklidnění, uvědomíme si, co je pro nás to důležité, že je také někdy potřeba říct ne, že je potřeba se na chvíli zastavit, nic nedělat a vnímat.

Najednou nám věci obyčejné mohou připadat jako zázračné, uvidíme, co jsme předtím neviděli, zakusíme sílu lásky a možná nabudeme nové poznání, že vlastně to, za čím se honíme, není ani tak důležité, jako to, co jsme nějak opomněli. Kdo hledá, ten najde, kdo nechce najít, neuvidí nic. A kdo nechce slyšet, tomu ani zvuk zvonu nebude připadat dost hlasitý. Bůh se dává poznat těm, kdo ho hledají, a nikomu se nevnucuje. Stejně tak bezpodmínečná láska může být jen od Boha, ale musíme o ni žádat. Dostaneme ji zdarma. Nemusíme ji někde kupovat ani na ni stát fronty. Není lepšího dárku, který můžeme dostat, než Boží láska bez podmínek, kterou můžeme zase rozdávat dál. A šíří se pak rychle.

Ze svých sil bychom mohli sotva mít rádi lidi, kteří jsou našimi nepřáteli, nebo nám ublížili. Takovou lásku musíme mít od Boha. Ovšem zdarma vezměte, zdarma dejte. V dnešním světě se hodně věcí přepočítává na peníze, prodávají se i informace, zneužívají se potřeby lidí, kteří jsou v úzkých, a tak všichni za něco platí… Není to tak v pořádku. Sama bych nemohla být obchodníkem, protože bych rozdala vše nejraději zadarmo. Tak proto možná jen píšu a rozdávám dál, co jsem sama přijala. Jak z Bible, tak od Boha a ze zkušeností, kterými jsem si prošla. Nečekám odměny, ale ráda bych, aby se co nejvíc lidí dozvědělo, jak mohou takovou bezpodmínečnou lásku získat, aby se jim lépe žilo. Mnozí si myslí, že jeden člověk nemůže změnit svět. Ale ono to tak trochu jde změnit svět. Můžeme začít u sebe, že přijmeme do srdce lásku bez podmínek od Boha, kterou budeme zase předávat dál. A svět kolem nás se začne pomalu měnit.

Když nebudeme nikoho odsuzovat a necháme to, co náleží Bohu na něm, když budeme mít prostě rádi své blízké a nebudeme jim dělat ani přát nic špatného, nebudeme si navzájem závidět, nebudeme si dávat podmínky, za které budeme mít někoho rádi, pak jsme na dobré cestě. Něco za něco totiž nemůže dlouho fungovat. Časem se to něco vyčerpá a nebudeme mít co nabídnout. A právě možná v takové chvíli si uvědomíme, že co můžeme druhým dát nejvíc, je vlastně samotné přijetí s láskou bez podmínek a zdarma.

Svět vám dnes nic zdarma nenabídne, je v krizi, ale nejsou to finance, co ho táhne ke dnu. Je to svět, kde slovo láska ztrácí svůj pravý význam. Lidé hledají raději jakékoliv alternativy v léčitelství, různých energiích, ve vesmíru, ale láska jakoby se někam vytratila. Jakoby se vydala jiným směrem někam do pustiny, kde nežije nikdo. Lásky je mezi lidmi tak málo, ale mohlo by ji přitom být tolik! Nic to nestojí, jen ji zdarma od Boha přijmout a zdarma zase dávat dál.

Možná by stálo za to, zahrát si na chvíli na anděly. Samozřejmě jen jako na anděly, protože lidé nemohou být praví andělé! Ale světlem být mohou. A takovou andělskou hru by mohl zvládnout každý. Zkuste dát někomu dáreček anonymně jen tak pro radost. Něco malého, třeba s veršem z Bible, co toho člověka může potěšit. Uvidíte, že svou hrou začnete šířit lásku, která bude proudit jako lavina všude kolem vás. Naučíte se dávat i přijímat, protože ono se to k vám zas časem vrátí. A ta lavina bezpodmínečné lásky půjde přes všechno zlo, špatné věci, přemůže i úmysly našich protivníků. Bůh je totiž silnější než cokoliv na světě. A Bůh je přece láska. To je celá pravda. Kdo nezkusí, nepozná ji.