Alergie a těhotenství

Vliv těhotenství na alergii a naopak je velice individuální. Některá nastávající maminka o své alergii v těhotenství a během kojení ani neví (například já), jiná ji má stále stejnou, jiné se příznaky zhorší. Asi třetina obyvatel naší republiky trpí nějakým druhem alergie. A vzhledem k vysokému procentu dědičnosti není od věci na toto při plánování potomka myslet.

 U matky s alergií je zhruba 50procentní pravděpodobnost, že dítě bude nějakým typem alergie trpět. V případě otce alergika je to zhruba 30 – 40 procent. U obou rodičů s alergickou zátěží je pak riziko až 70 procentní. I rodičům ne-alergikům se však může narodit dítě alergik - atopik, a to se zhruba 10 procentní pravděpodobností. Pokud jsou oba rodiče astmatici, neznamená to bezpodmínečně, že i jejich dítě bude astmatik. Alergie se kříží a nemůžeme tak mít „jistotu“, zda dítě alergii získá a pokud ano, tak který typ. Z toho důvodu je důležitá zvýšená pozornost už v těhotenství. Již během těchto devíti měsíců totiž můžeme částečně ovlivnit, nakolik se alergie projeví. Vlastně je vhodné začít už o něco dříve, než v těhotenství. Je třeba dobře zvolit dobu početí, respektive dobu narození miminka. Nejlépe je poradit se se svým lékařem na alergologii.

Záleží zde na tom, jakým druhem alergie potenciální těhotná žena trpí. Například alergičky na pyl by měly těhotenství i porod plánovat nejlépe mimo pylovou sezónu. Mnoho jich však má alergické potíže téměř celoročně (patřím k nim i já), kdy je „vhodná“ doba časově velice omezená. Ale zase pozor, abyste se kvůli vhodnému termínu příliš nestresovaly/i!

Léky v těhotenství nebývají obecně v těhotenství používány, u alergií je to však trochu jinak. Riziko případného záchvatu by v některých případech mohlo být mnohem nebezpečnější, než léky, které těhotná žena užívá. Je důležité, aby alergička v době těhotenství myslela na to, aby byla pravidelně sledována i v alergologické ordinaci. Například průduškové astma totiž patří mezi nejčastější vážná onemocnění v těhotenství, postihuje před osm procent těhotných žen.

Hlavním nebezpečím pro budoucí matku i její dítě je nedostatečná léčba a stabilizování nemoci, proto je plná kontrola nemoci po celou dobu těhotenství důležitou záležitostí. Co tedy můžeme v těhotenství preventivně udělat? Dříve nadějná dietní a režimová opatření se sice neukazují natolik účinná, jak jsme mohli doufat, ale přesto vyhnutí se alergenům a dodržování určité diety jistě není na škodu, i kdyby to mělo jen minimální vliv na budoucího potomka.

K preventivním opatřením patří úprava bydlení, kde může docházet k častému kontaktu s alergeny roztočů, plísní, mikroorganismy, ale také zvířecí srstí. Pomoci může také upravení vlhkosti a teploty, častým větráním snížit množství roztočů, snížit kontakt s domácím prachem a domácím zvířetem. U pylových alergiček pak lze například protipylovými sítěmi v oknech bránit vstupu pylových prostor. Nejen u potenciálních alergiků je samozřejmé nekouření v době těhotenství (a následně i během kojení), a to nejen matky, ale i celé rodiny kolem budoucího miminka.

Běžně se nedoporučují v těhotenství diety, kromě vyřazení potravin, na něž již měla těhotná alergickou reakci. Následná sekundární prevence pak v podobě důkladného léčení i minimálních příznaků významně snižuje riziko budoucího zhoršení stavu.

V rodinách bez prokázané alergie jsou specializovaná opatření v době těhotenství nevýznamná. U těhotné ženy bez rizika alergie tedy není nutná žádná úprava vnitřního prostředí, stejně jako se jí netýká vyřazení potravin – alergenů z jídelníčku.