Vloženo: 25.12. 2010 | Autor: redakce
Živil se jako malíř oblaků. Nemaloval je na modrou nebeskou báň, to by byl příliš těžký úkol, jen dobarvoval ty, které se na nebi objevily. Na objednávku. Když například o svatebním dnu bylo nebe příliš šedivé, oživoval ho jemnými a veselými barvami. O náboženských svátcích přibarvoval mraky jiskřivými nebo zlatavými odstíny a o pohřbech zase uklidňujícími odstíny nebo jemně zelenými tóny naděje. Byl to vážený umělec.
Vloženo: 24.12. 2010 | Autor: redakce
Stalo se to v tichém údolí zavlažovaném potůčkem, ve kterém rostla měkká tráva a voňavé byliny. Stáda se tam mohla napást do sytosti, zatímco si pastýř trhal kytičku na ozdobení košile nebo třeba za ucho. V noci tam pořádaly veselé koncerty místní žabky.
Vloženo: 23.12. 2009 | Autor: Laisi Finwen
Ranní sluníčko posvítilo příštího dne na docela jiný obrázek než včera. Pravda, mnoho balvanů i skalních stěn zůstalo. Mnohé však zmizely a všude bylo volněji a prostorněji. I stropy se na mnoha místech provalily a přicházeli velcí andělé, aby se podívali, co tu tak dlouho zůstávalo skryto, a zda by nemohli něčím posloužit.
Vloženo: 22.12. 2009 | Autor: Laisi Finwen
Slavnost, k níž se lidé chystali, se zatím stále blížila. Vlastně už měla nastat zítra. Dospělí lidé z toho byli stále nervóznější a stále častěji po sobě házeli kamením, ale čím byly děti menší, tím víc se těšily a naplňovalo je radostné vzrušení.
Vloženo: 21.12. 2009 | Autor: Laisi Finwen
V příštích dnech si stanovili ty dva stromy jako základnu, kam se vždycky vraceli pro občerstvení, a podnikali hvězdicovitě průzkumné výpravy. Většinou nemuseli chodit daleko - sálem, kde stromy rostly, totiž lidé často procházeli a občas se tam i zdržovali všichni pohromadě, takže je Svítko s medvídkem mohli pozorovat.
Vloženo: 20.12. 2009 | Autor: Laisi Finwen
Brzy se dostali do míst, kde kámen nebyl tak jednolitý a pevný. Vytvářel průchody a jeskyně, někdy i neobyčejně rozlehlé a vysoké. Putovali z jedné do druhé a s údivem se rozhlíželi kolem sebe, neboť zde spatřili věci, které ještě nikdy v životě neviděli.
Vloženo: 19.12. 2009 | Autor: Laisi Finwen
Trochu znepokojivé bylo ovšem na tomhle životě to, že zatímco pro ně byl okolní kámen tvrdý a neprostupný jako sklo, nepřátelské stvůry ho sice také vnímaly, ale mohly se jím pohybovat třeba jako ryby vodou. Občas, když procházely blízko, bylo slyšet a cítit jejich pohyby.
Vloženo: 18.12. 2009 | Autor: Laisi Finwen
Tentokrát spali hluboce a odpočinuli si dobře, ale když se probudili, nebyli na tom o mnoho lépe než večer. Ze skalního vězení prostě nevedla žádná cesta ven.
Vloženo: 17.12. 2009 | Autor: Laisi Finwen
Když se trochu vzpamatovali, rozhlédli se kolem sebe. Dosud byli v pouhé skalní štěrbině, tak úzké, že se tam stěží vešli dva vedle sebe. Za nimi se zvedal svah, po němž přijeli, tak hladký, že dobře věděli, že je naprosto beznadějné pokoušet se šplhat nahoru. Před nimi po pár krocích škvíra končila.
Poslední komentáře
26 min 19 sek zpět
27 min 44 sek zpět
1 hodina 8 min zpět
2 hodiny 13 min zpět
9 hodiny 50 min zpět
11 hodiny 41 min zpět
11 hodiny 41 min zpět
25 min 4 sek zpět
12 hodiny 58 min zpět
13 hodiny 1 min zpět