Daňové přiznání

Kdy se vyplatí jej podat aneb kdy stát vrací peníze občanům
„Březen se blíží, kamarádů přibývá.“ To je oblíbené heslo v naší rodině. Pracuji totiž v daňové správě, a jak se blíží čas pro podávání daňových přiznání, tak mi volají i lidé, kteří si na mně jinak celý rok nevzpomenou... Daňové poradenství zdarma.

Ale zjišťuji, že jsou v mém okolí i lidé, pro které by z nějakého důvodu bylo výhodné daňové přiznání podat, neboť by mohli dostat od státu nějaké penízky zpátky, ale vůbec o tom nevědí. Tak především pro tento druh lidí píšu svůj článek.

Většině lidí nevzniká povinnost podat přiznání k dani z příjmů, protože nemají žádné příjmy z podnikání, z pronájmu apod., ale pouze příjmy ze zaměstnání (z tzv. závislé činnosti). A právě pro tyto lidi může být v některých případech daňové přiznání cestou k získání pár tisícovek. Pokusím se teď popsat pokud možno srozumitelně, o jaké případy se jedná. Musím ovšem předeslat, že daňová problematika není jednoduchá, takže se pravděpodobně budu muset dopustit nějakého zjednodušení, pokud má článek zůstat pro laiky srozumitelný.

Nejprve budu mluvit o lidech, kteří byli během loňského roku zaměstnaní (alespoň po nějaký čas) a zaměstnavatel jim srážel zálohy na daň z příjmu. Pokud nemají jiné příjmy vyšší než 6000 Kč ročně, nevzniká jim povinnost podat daňové přiznání. Pokud byli zaměstnaní i na začátku tohoto roku a zaměstnavatele požádali o provedení ročního zúčtování daně (žádá se o to na růžovém formuláři, který lidé z personálního oddělení dávají zaměstnancům podepsat), pak jim zúčtování provedl zaměstnavatel a uplatnil v něm všechny odčitatelné položky a slevy na dani, které do formuláře uvedli, tudíž nebudou mít asi důvod přiznání podávat. Ovšem je možné, že po přečtení tohoto článku zjistí, že ve skutečnosti všechny odčitatelné položky a slevy neuplatnili, protože o nich prostě nevěděli. Pak se jim může vyplatit přiznání podat i přesto, že zaměstnavatel již provedl roční zúčtování jejich daně. Lidí, kterým zaměstnavatel roční zúčtování z nějakého důvodu neprovedl (např. o to nepožádali, či nebyli v lednu či únoru nikde zaměstnaní), se to pak týká o to více.  Všichni tito by si teď měli pozorně přečíst přehled možných odčitatelných položek a slev na dani.
 

Takže nejprve odčitatelné položky od základu daně. To se týká pouze lidí, kteří měli nějaké příjmy podléhající dani, takže je mají od čeho odečíst. Od základu daně lze tedy odečíst tyto částky:

1) dary na dobročinné a podobné účely
Jejich přesný výčet lze nalézt v § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů
Každé bezplatné darování krve se též považuje za dar ve výši 2000 Kč.

2) zaplacené úroky z hypotéčního úvěru nebo úvěru ze stavebního spoření
Tyto úroky lze odečíst za podmínek uvedených v § 15 odst 3 a 4 zákona o daních z příjmů (viz odkaz výše)

3) platby na penzijní připojištění, pokud je vyšší než 6000 Kč
Přesné podmínky viz. § 15 odst. 5 uvedeného zákona

4) platby na životní pojištění
Přesné podmínky viz § 15 odst. 6 uvedeného zákona

5) příspěvky zaplacené odborům

6) poplatky za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání
viz. § 15 odst. 8 uvedeného zákona
 

Dále se podíváme na slevy na dani. Zde se už nejedná o částky, které se odečtou od základu daně (tedy částky, ze které se daň procentem vypočítává), ale ze samotné daně. Jejich přesný výčet je uveden v § 35ba a v § 35 c zákona o daních z příjmů

Jedná se o tyto položky:

1) částka 24 840 Kč, na kterou má nárok každý
Tuto částku většinou uplatňuje zaměstnavatel zaměstnanci přímo v měsíční mzdě (resp. tedy její 1/12), pokud zaměstnanec podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani (takový růžový formulář ve formátu dvojlistu A 4). Ovšem pokud člověk nebyl zaměstnán po celý rok, pak část této slevy takříkajíc propásl a může ji uplatnit v přiznání.

2) částka 24 840 na manželku (manžela)
Tuto částku lze uplatnit, pokud manželka neměla za loňský rok příjmy vyšší než 68 000 Kč. Do těchto příjmů se nezapočítává např. rodičovský příspěvek, či jiné sociální dávky. Ovšem počítá se do nich mateřská (tedy peníze, které žena dostává první půlrok mateřské dovolené od OSSZ). Blíže viz zákon.

3) další částky, které může uplatnit člověk, který má invalidní důchod nebo průkazku ZTP/P

4) 4020 Kč, pokud člověk studuje v denním studiu a je mu do 26 let (resp. do 28 let u doktorského studia)

5) 10 680 Kč na každé vyživované dítě
Upozorňuji, že vyživované dítě může být i dospělé (do věku 26 let), pokud studuje, či pro zdravotní problémy studovat či pracovat nemůže.

Takže pokud se vás některá z uvedených položek týká a neuplatnili jste ji u zaměstnavatele, či ji uplatnili pouze za část roku (např. proto, že jste nebyli celý rok zaměstnáni), pak se vám jistě vyplatí podat si daňové přiznání. Stačí zajít na finanční úřad vyzvednout si příslušný formulář, vyplnit a odnést opět na FÚ či poslat poštou. Ovšem pokud v tom člověk není zběhlý, doporučuji raději odnést osobně do kanceláře příslušného úředníka vyměřovacího oddělení a požádat ho, aby vám jej zkontroloval. Vyhnete se tak případnému dalšímu běhání na úřad, pokud byste ve vyplňování uděli chybu. No a pak už jen čekat na penízky, které finanční úřady zasílají v dubnu. Přiznání je nutné podat do 31.března, ale to už dnes skoro každý ví.