Vloženo: 05.10. 2009 | Autor: redakce
Rozdělení a stručná charakteristika různých druhů lidské paměti.
Paměť je schopnost organismů přijímat, uchovávat a znovu vybavovat předchozí zkušenosti, a to i po odeznění vyvolávajících podnětů.
Z klinického hlediska rozlišujeme většinou čtyři základní složky paměti (Raboch, Pavlovský, 1999):
- impregnace (vštípivost) – schopnost ukládat paměťové obsahy,
- retence – schopnost udržet paměťové obsahy,
- konzervace – schopnost udržet paměťové obsahy beze změny,
- reprodukce (výbavnost) – schopnost vybavit si paměťové obsahy.
Informace jsou uloženy v mozku v tzv. paměťových stopách, což jsou vlastně spojení (synapse) mezi výběžky nervových buněk (neuronů). V průběhu života část neuronů mizí (asi kolem 10-15 procent), zároveň také ubývá synapsí a nervové buňky se zmenšují. Na tyto změny nemá příliš vliv stárnutí samo o sobě jako spíše jiné vlivy. Podle Howarda (1998) působí zejména některé léky, srdeční onemocnění, deprese, alkohol, sedavý způsob života, nedostatek podnětů, špatná výživa atd.
Krátkodobá paměť slouží k vybavení malého množství slovních nebo zrakově prostorových informací nutných pro řešení aktuálního problému. Délka zapamatování je pouze 30–90 sekund (Topinková in Růžička, 2003). Informace je pak dále zpracovávána a buď se uloží do paměti dlouhodobé (k tomu je nutné její opakování – učení), nebo se ztrácí.
Dlouhodobá paměť má prakticky neomezenou kapacitu a neomezenou dobu uložení.
Topinková (2003) rozděluje dlouhodobou paměť na:
- recentní, která uchovává informace z nedávné minulosti,
- trvalou, která uchovává informace ze vzdálené minulosti.
Rozdělení podle charakteru zapamatované informace (volně podle Topinkové, 2003):
Paměť explicitní (deklarativní) – ukládání a vybavování informací vědomé pozornosti charakteru pojmů a operací, kterou lze vyjádřit řečí:
- sémantická paměť – fakta, data, encyklopedické znalosti,
- ikonická paměť – obrazy,
- epizodická paměť – vázaná na čas a kontext, informace z vlastní minulosti, schopnost zapamatovat si novou či vybavit starší informaci.
Paměť implicitní (nedeklarativní) – vrozené a získané postupy, např. podmíněné refl exy, procedurální paměť, emoční paměť, motorické dovednosti, např. hra na hudební nástroj, sporty.
Toto rozdělení není zcela striktní, všechny druhy paměti se vzájemně prolínají.
Rozdělení podle druhu osvojení informací (volně podle Hoskovce, 2002):
- paměť mechanická – osvojení probíhá opakováním, asociací,
- paměť logická – osvojení probíhá na základě vzájemných souvislostí a smyslu látky,
- paměť citová – její podstatou je zapamatování a reprodukce citů.
Pozornost je regulační proces, který se projevuje, pokud se zaměřujeme na nějakou skutečnost, soustřeďujeme se na určité jevy a činnosti. Ty mohou být myšlenkové (představy) nebo smyslové (reálné).
Koncentrace pozornosti znamená soustředění pozornosti na určitý předmět, jev nebo obsah.
Myšlení je proces, při kterém člověk intelektem něco poznává – své poznatky rozumově rozebírá, skládá do smysluplných celků, srovnává, zobecňuje, klasifikuje, vyvozuje, odvozuje a připodobňuje ke stávajícím zkušenostem.
Podle toho odborníci rozlišují myšlení analytické, syntetické, komparativní, abstrahující, kategorizující, induktivní, deduktivní, abduktivní.
Ukázka z knihy Cvičení paměti pro každý věk
Cvičení paměti pro každý věkvydalo nakladatelství Portál
Asi každý má někdy pocit, že čím dál víc zapomíná a paměť už není, co bývala. Kniha nabízí možnost, jak si ji stále udržovat v kondici. Zahrnuje testy na různá témata, které čtenář může samostatně vyplnit a podle klíče zkontrolovat správnost řešení a úroveň svých znalostí. Kapitoly jsou připraveny podle toho, která kognitivní funkce je převážně procvičována. Úlohy na různá témata jsou jednoduché i náročnější. Někomu jsou bližší názvy filmů nebo přísloví, jiný se vyzná víc v historii nebo v druzích piva, můžeme oživit znalosti ze zeměpisu nebo z fyziky a ověřit si logické či matematické schopnosti. Kniha obsahuje také stručný teoretický úvod o kognitivních funkcích a návody, jak si uchovat mozek co nejdéle svěží. Je vhodná i pro seniory, ale hlavně pro každého, kdo má zájem o trénink své paměti.
A to jsi na tom takhle jen v poslední době, nebo vždycky?
Já třeba byla hodně zapomnětlivá už odmalička. Mám to prostě v povaze. Takže u mě to není věkem. Spíš jsem se musela naučit s tím žít tak, abych byla pro život použitelná. Takže - všechno, co musím udělat nebo nesmím zapomenout, si píšu. Když se s někým domluvím na schůzku nebo akci, hned si to zapíšu do mobilu, který mám vždycky s sebou a kterýžto mě navíc vždy upozorní předem pípáním! Zlatá technika!
I když chodím do práce a mám pocit, že paměť trénuji, je to bída. Někdy se mi stane, že v jedné kanceláři něco řešíme, po cestě do své kanceláře někoho potkám, proběhne krátký dialog a než přijdu do své kanceláře, zapomenu, co se řešilo v té první kanceláři. Asi to píšu dost kostrbatě, ale každopádně je to s mojí pamětí příšerný.
Ach ta paměť , už to není co bejvávalo. Nesmíme ji nechat zakrnět a stále trénovat. Křížovky , soutěže , hlavolamy , internet , knihy.
Poslední komentáře
53 min 52 sek zpět
1 hodina 11 min zpět
1 hodina 21 min zpět
1 hodina 22 min zpět
3 hodiny 48 min zpět
4 hodiny 1 min zpět
4 hodiny 3 min zpět
4 hodiny 8 min zpět
4 hodiny 33 min zpět
4 hodiny 34 min zpět