Maminčina roztržitost

To je hezké

 Koukám, kolik z nás má zkušenost se stříháním

Přiznám se, že jsem stříhala nejen vlasy, ale i řasy. Netuším, co mě k tomu vedlo, ale zřejmě to byl nějaký naschvál sestře, která dostala vyhubováno za mě. Přiznala jsem se mamce až jako dospělá.

Jinak s tím stříháním. Před 25 lety ještě stříhací strojky nebyly tak rozšířené, netuším, zda vůbec byly normálně v obchodě, ale vlasy jsme stříhali nůžkama. Neměla jsem s tím žádnou zkušenost, jen jsem viděla moji mamku stříhat taťku. Když mě můj kluk (dnes se říká přítel) požádal, ať ho ostříhám, tak jsem fakt měla strach. Pustili se do mě s mojí nejlepší kamarádkou, že to určitě zvládnu. Tak jsem vzala nůžky a stříhala. Myslím, že to dopadlo celkem dobře, asi jsem nějaký skrytý talent . Fakt je, že jsem ho stříhala roky, dokud jsme si nepořídili ten strojek. Postupně jsem stříhala i naše kluky, takže pak ostříhat 4 hlavy - to byla fuška! Ale vždycky jsem si říkala, kolik ušetřím za holiče. Teď už stříhám nůžkama jen nejstaršího syna, když přijede domů na návštěvu a požádá mě o to, tak se do toho pustím. Musím říct, že si to užívám po tom maminkovském způsobu. Mám možnost dotýkat se delší dobu jeho hlavy a prohrabovat se ve vlasech, což normálně by si už žádný mladý muž od maminky líbit nenechal . Kdo ví, třeba i on chce tak trochu podrbat hlavičku od maminky.

Já ještě zapomněla dodat, že panenkám jsem pak dávala taky do uší špendlíky s různými řetízky, aby měly pěkné náušnice, ale to bylo fajn. Vlasy jsem dalším panenkám už nestříhala, ale upravovala jsem je co se týče  módy. Různé doplňky dřív nebyly, tak jsem si poradila sama. Dnes je takový výběr panenek, že jsem ráda, že mám holky, protože můžu kupovat, co se mi taky líbí. Mám pro to pochopení, vím, co mi jako malé chybělo. Takže Adrianka má domečky pro panenky, různé druhy oblečků, doplňků a všechno možné, takový holčičí ráj.

ehm.. i já několik upravila podle svého (ne)vkusu. Vlasy ostříhala,řasy přistřihla a do uší jim píchla špendlíky,jako naušnice. Mamku málem trefilo. Pak trefila ona mne.Mračila se na mne poněkolik dní...

jsou skutečným osvěžením Mařinky a to se mi líbí!!!

Vidím, že záliba ve stříhání panenek je rozšířená Taky jsem si jich několik "upravila" A taky jim vlasy kupodivu nedorostly

Jinak Sedmo - pleš je super

Charloto,

a nehrály jsme si se stejnou panenkou? Já jsem jedné taky vytvořila ježka. Rodičům se potom podařilo ji někam poslat a udělali jí tam nové vlasy, ale už to nebylo ono. Dodnes si s ní naše děti hrajou na chatě.

S tím stříháním jsem si hned vzpomněla na dobu, kdy jsem jako malá holčička měla krásnou panenku s dlouhými vlasy, tenkrát byla docela vzácná, ale já si hrála jeden den na paní kadeřnici a chtěla jsem dělat různé účesy, ale měla jsem jen jednu panenku, tak jsem stříhala nejdřív trochu, pak víc a najednou měla panenka vlasy na ježka a s tím se už nedalo dělat nic. Zbyla krásná jen na fotce, vlasy jí už nenarostly. To u lidí je výhoda, že vlasy vždy dorostou.

jéé to mě pobavilo  , máte veselou rodinku   !!!!

 Nítěnko, stalo se mi vlastně totéž když jsem stříhala manžela, ale bylo to proto, že kritizoval, jak ho stříhám. Já se naštvala a trochu více zabrala ale schválně to fakt nebylo.

Korálovko, "důchod" je taky supr.

Jo, to je vtipné

Teď si žádnou podobnou příhodnu nevybavuji, ale uričtě podobné občas kolují v každé rodině.

Jen si vzpomínám, jak jsem podobně jako "Branka" zabodovala jako malá holka. Rodiče mě nechali číst při večerní pobožnosti verš z Bible. A já četla: "Ti, kteří chodí v důchodu..." (samozřejmě mělo být "v duchu").

Sedmo, to je dobře, že máte doma veselo.

Když jsem naposledy stříhala mého tátu (asi před měsícem), tak se mi zase v jednom místě nad uchem stalo, že jsem na strojek nějak víc zatlačila a on se asi o 4 zoubky zmenšil. Akorát to nebylo tak zlé, jen jsem dědu vzala ještě trochu kratšeji než jindy, aby to nebylo tolik znát. Dohola jít naštěstí nemusel