Vloženo: 04.05. 2009 | Autor: piha
Já opravdu vůbec nefandím fotbalu. Nikdy mě nepřitahoval, nikdy jsem ho nesledovala. Hrála jsem fotbal, totiž zuřivě jsem kopala do míče směrem k brance protivníka, pouze tehdy, když jsme v hodinách tělocviku s tátou učili dcery týmové práci. To jsem prý byla zuřivým hráčem. Ale jinak nikdy nic. Vážně. Přesto nyní chci psát o fotbalu.
Poslouchala jsem totiž rádio. Sportovní zpravodajství. Nikdy si to nepouštím cíleně, ale když tam ty řeči o utkáních a sportovcích jsou, mezi hlavními zprávami a další muzikou je snesu. Vařím si a nevnímám je příliš. Dnes to ale zaujalo mou pozornost. Krájela jsem cibuli a poslouchala. Mluvilo se o jakémsi plánovaném fotbalovém utkání mezi týmem Ameriky a, co já vím? Brazílie, Argentiny? No prostě nějakého jihoamerického týmu. Nesmějte se mi, já to fakt nesleduju.
Prý v té jihoamerické zemi jistý sportovní deník – týdeník nevím, prostě časopis, přibalil k tiskovině i figurky jednotlivých hráčů amerického týmu a woo doo návod, co a kam do nich zapíchnout, aby byli hráči znemožněni, a tak soupeř výrazně oslaben, až dojde k utkání. Řeknu vám, rozzlobilo mě to. To přece vážně není fér!
Zuřivě jsem dosekala poslední kousek cibule, odložila jsem nůž a musela jsem na chvíli otevřít okno, abych se nadechla čerstvého vzduchu. Tak mě to podráždilo! Ne že bych nikdy neslyšela nebo nečetla o podplácení hráčů, kupování zápasů, uplácení sudích, taky se mi to nelíbí, ale tohle se mi zdálo mnohem horší. Moje zlost se vylila ve vášnivém zvolání: „Bože! Co s tím budeme dělat?“ Mávala jsem kolem sebe rukama, divoce gestikulovala, přecházela po kuchyni a hulákala směrem k nebi. „To není možný! S tím nesouhlasím! Přece to tak nenecháme?“
Nabyla jsem dojmu, že Bůh je tou situací rozezlen podobně jako já. Sice ne tak docela, možná se tomu trochu usmíval, ale nelíbilo se mu to, o tom jsem přesvědčená. Jen se asi tak nerozčiloval, ačkoli, kdoví? Jistá jsem si tím nebyla. Tak jsem ho požádala, aby nějak zasáhl, aby ta kouzla neměla sílu. Tedy nikdy by mne nenapadlo, že se budu přimlouvat za americké fotbalisty. Taky bych si nikdy nepomyslela, že budu sledovat nějaké fotbalové utkání. Ale na ten ohlašovaný zápas si dám pozor. Budu se koukat.
A jsem opravdu zvědavá, jak to dopadne.
No bohužel dá... Pokud dobro mlčí a je pasivní, zlo vítězí. Někdy se holt člověk musí modlit i za takové věci jako je hokej či fotbal, i když ho nezajímají, ale principiální nesouhlas se zlem je třeba vyslovovat. Jak to napsal Jakub: Kdo nečiní dobro, i když ví jak, hřeší.
Tak o tom hokeji jsem prve slyšela, že si Kanaďané vymysleli počítačovou hru, kde nás prostě totálně zrušili.
))) Tady je vidět, že zlobou se nedá nic ovlivnit.
Slyšela jsem v rádiu, že před hokejovým utkáním našich s Kanadou nějaké čarodějnice (bylo to kolem 30. dubna) prý "působily", aby naši vyhráli. Ovšem byli poraženi...
tak to je vážně fujky! Doufám, že zafunguje staré dobré přísloví "Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá!" a že se třeba snad i někdo díky tomu pozastaví a zamyslí se, jestli to je normální. Docela by mě pobavilo, kdyby naopak někteří díky tomu přišli k víře - když si uvědomí, jak šílené je jednání v okolním světě.
Každopádně věřím, že modlitba má velikou moc. Američtí fotbalisté a jejich rodiny se určitě o tom také dozvěděli, věřím, že se modlí spousta lidí. Tak jsem tedy taky zvědavá, jak to celé dopadne... Kéž se Bůh oslaví navzdory ošklivým lidským plánům...
Tedy to je už vážně "síla"! Všichni chlapi v naší rodině hráli a hrají fotbal. I já jsem trochu hrála a teď se mi to hodí. Můj syn totiž od té doby, co začal chodit, neustále kope do míče. Snad ani do jeho, ani do jiné figurky se zapichovat nic nebude. To už přeci není o sportu... Fair play a zdravému rozumu zdar! (jedna naivka:)
Poslední komentáře
46 min 16 sek zpět
47 min 34 sek zpět
2 hodiny 37 min zpět
4 hodiny 33 min zpět
7 hodiny 7 min zpět
7 hodiny 44 min zpět
8 hodiny 18 min zpět
8 hodiny 22 min zpět
15 hodiny 46 min zpět
15 hodiny 56 min zpět