Nechce se mi modlit

Nechce se mi modlit. Čím jsem vyčerpanější, tím menší mám chuť do modliteb. Jako bych měla pocit, že po mně všichni něco chtějí. Děti nakrmit, pomazlit, uspat, pofoukat bebíčko, utěšit a milion dalších věcí. Manžel ode mě také očekává podporu. Domácnost na mě "křičí" ze všech koutů - vyprat, vytřít, vyžehlit, uvařit...

A do toho všeho po mně chce Bůh, abych si na něj našla čas. Jako by toho ostatního nebylo dost! Všichni ode mně něco potřebují!

Nebo počkat - že by to bylo obráceně? Bůh přeci nepotřebuje ode mě nic čerpat. Není na mně závislý. On mi nechce brát energii. On mě touží občerstvit, nechat mě odpočinout ve své náruči. Jemu se můžu vypovídat, u něj najdu pochopení. Bůh mi nechce BRÁT, on mi chce DÁVAT.

Kdyby ke mně někdo přišel a nabízel mi masáž u příjemné hudby, k tomu dort a kafíčko - odmítla bych? Kdyby mi má kamarádka byla ochotná naslouchat, nenechala bych snad všeho běhání a nevypovídala se jí? Jak by mi to udělalo dobře!

A právě tohle mi nabízí Bůh.

"Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout." (Mat. 11:28)

"Hle, stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou." (Zj. 3:20)

"Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se srdce vaše nechvěje a neděsí!" (Jan 14:27)

"Neboť to, co s vámi zamýšlím, znám jen já sám, je výrok Hospodinův, jsou to myšlenky o pokoji, nikoli o zlu: chci vám dát naději do budoucnosti. Budete mě volat a chodit ke mně, modlit se ke mně a já vás vyslyším. Budete mě hledat a naleznete mě, když se mne budete dotazovat celým svým srdcem. Dám se vám nalézt, je výrok Hospodinův, a změním váš úděl..." (Jer. 29:11-14a)

Asi na chvíli odložím všechny opravdové i domnělé povinnosti. Dám si totiž krátké dostaveníčko s Bohem!