Modlitba

Hani, moc díky za další skvělý článek! Stejně jako Tvá další zamyšlení si ho vytisknu... mám je všechna založená v Bibli a moc ráda se k nim vracím!

Napadlo mě k tomu ještě, že v manželství je moc důležité najít si čas také na společnou modlitbu manželů! (A taky na společnou modlitbu celé rodiny.)

Jinak mně třeba každý den ráno chodí sms ze serveru vira.cz s biblickým citátem, vřele doporučuju http://www.vira.cz/email/sms.php

A večer se mi konečně podařilo se znovu vrátit k pravidelné modlitbě Modlitby před spaním z breviáře. Modlitby z breviáře protkané žalmy mám moc ráda. A taky se mi líbí, že tyhle večerní většinou končí ve smyslu: "dej ať ráno začneme nový den Tvou chválou/ ve spojení s Tebou". Že už večer se modlím za to, abych další den začala s Pánem.

taky mám tu zkušenost, že když si člověk ušetří čas na modlitbu, je pak celý den tak nějak hezký, smysluplný - požehnaný. Každý má svůj styl modlení, svůj čas... Důležité je nezaseknout se úplně, zapomenout na modlitbu. To pak člověk přestane věřit v Boží lásku a všechno je najednou těžké.

 Hani, moc krásný článek... já si vzpomínám na knížky Pihy, jak mě její způsob v tom kolotoči při malých dětech oslovoval...a byl  mi příkladem...

Tiché chvíle mám ráda a docela nedávno jsem se nad sebou zamýšlela, jak je možné, že modlitbě nevěnuji víc času... u mě bývá také ráno bolestné, a pomohl mi k tomu, jak jinak než o.Kubíček, že kde jinde než v důchodu mít čas na modlitbu, žalmy, chvály, růžence...Tož ještě nejsem v důchodu, ale sedla jsem a napsala si můj den- takový rozvrh a přemýšlela nad tím, kde najít větší prostor pro modlitbu... a samože to bylo v mé lenosti- ráno se tak dobře leží- ještě minutku a pak?!?

Byla jsem vděčná za to zastavení , uvědomila jsem si tu nekonečnou Boží trpělivost s námi a s tím naším neustálým začínáním...

Tak díky i za tvůj článeček...

Děkuji za milé pohlazení po duši.

Osobně jsem také zjistila, že čas, který nevěnuješ Pánu Bohu ti "ten druhý" velmi snadno ukradne. Proto je již dlouho naším raním rituálem, že po snídani si čtu bibli a dcerka celkem brzy pochopila, že těchto několik minut není dobré maminku rušit, nicméně jí to brzy vynahradím.

Také jsem začala jednou za 14 dní jezdit na modlitební skupinku, je to silné a krásné.

Hani, taky moc děkuji za článek, který mě inspiroval a povzbudil.

Ohledně modliteb ráno nebo večer myslím, že to taky záleží na tom, jestli je člověk "skřivánek nebo sova". Někdo má po ránu zalepené oči a není schopen se soustředit, zatímco večer se rád ohlédne za uplynulým dnem a je tak s Bohem i se svými nejbližšími nejradši. Jiný je po ránu jako rybička, rád začíná den něčím pěkným, ale večer usne uprostřed slova. Osobně se přikláním k tomu, že aspoň "pětiminutovka" je skvělá jak ráno, tak večer. Ale kdy budu mít ten opravdový čas ztišení na všechno, co si chci s Bohem říct, to je asi dost individuální a neexistuje na to nějaké nejlepší doporučení pro všechny

A je snad něco lepšího než usnout (uspávat se) takhle?

Jste úžasné! Moc díky za vaše reakce, za nahlédnutí do vašich modlitebních životů ! Díky za všechna povzbuzení a inspiraci!! Myslím že je třeba se v téhle oblasti povzbuzovat

(Já když se modlím večer tak usnu:-) Tak někdy když nemůžu usnout, začnu se modlit a spím hned )

Taky se modlím večer. Ráno to taky nestíhám, musím na tom zapracovat.

To je krásné! Takové pěkné uspávání s dcerou.

Super!  Úžasný a moc přínosný článek.

Já to mám naopak - já se modlím večer, když už dcera spí, manžel usíná, všude je krásný klid, ticho, denní shon je za námi. Děkuju Bohu za to pěkné, co se během dne stalo, za rodinu, ...

Kdysi jsem slyšela hezkou myšlenku - mnoho lidí se modlí k Bohu, když něco potřebují. Modlí se ve stylu "Bože, dej mi to a to, Bože, ať se mi povede tamhleto, Bože, já chci ...". Jenže měli bychom se modlit nejen kvůli prosbám, ale i vzdávat Bohu díky. Od té doby se většinou modlím tak, že spíš děkuju než prosím. Pomáhá mi to - uvědomuju si tak všechno dobré, co se během dne (života) děje, že je spousta drobností, které rozjasňují svět, život, den, díky kterým se mám dobře, jsem veselá, ... Kdybych pořád jen za něco prosila (nepočítám prosby za to, aby mi zůstala rodina), uvědomovala bych si, co všechno je špatně, co mi nevyhovuje, ... a byla bych víc v nepohodě.

Jinak moc zajímavá myšlenka - začít den modlitbou. Přiznám se, že to ráno vůbec nestíhám. Vstávám na poslední chvíli, často ani nestihnu snídani, malá něco chce, ... Obdivuju každého, kdo to stíhá.

Měli jsme různá období, kdy třeba dcera naprosto odmítala jakoukoliv křesťanskou písničku (i dětskou), tak si teď cením oblíbených Dětí v Africe, které vyžaduje jako ukolíbavku (a ještě se ptala, co to je to Haleluja Hosana a proč se veselí jenom v neděli, když s Bohem přece můžou být každý den...)

Jsem moc ráda, že teď máme spolu i s Bohem takový pěkný čas:-)

Hani, díky za článek.

Také se mi, co se týče chuti a ochoty k modlení, střídají různá období. Ale několikrát jsem zažila, že opravdu věnovat Bohu ráno třeba i jen 5 minut se vyplatí. Celý den je pak jinačí (lepší). Kolikrát jsem třeba cestou do práce chválila Pána za to, že jsem měla klidný spánek a ráno jsem zdravá vstala a svítí sluníčko ....

Když mě po poloprobdělé noci vzbudí děti a já sotva na ně mžourám, tak je to těžké se modlit. Ale snažím se i tak a vidím, že to nese ovoce

Tobě díky za povzbuzení znovu se s radostí přimlouvat

Moc krásný článek, je důležité nevzdálit se od toho, který jediný nám může pomoct a naplnit život. Vždycky tu bude pro nás. Taky znám ty chvíle, kdy je člověk zahlcen pozemskými starostmi a zapomene se zastavit a načerpat. Několikrát se mi stalo, když jsem byla zavalena prací a nestíhala nic, tak přišla angína, bronchitida nebo odešly hlasivky). To jsem pak doma měla času spoustu - na odpočinek tělesný, duševní i duchovní načerpání. Teď se snažím (když zase cítím, že jsem zahlcená povinnostmi a jsem vyčerpaná) zastavit se dřív, než bude pozdě

Jinak mluvím s Bohem každý den - v průběhu dne plno střelných modliteb. Ale to delší zastavení je moc důležité. Tuhle neděli jsem si mši obzvláště užila - cítila jsem takový krásný klid.

Modlím se, abych nikdy nepřestala vnímat Boží přítomnost a jeho Lásku. Když si ji uvědomím, tak je všechno hned jednodušší a naplní mě radost a pokoj.