Duchovní svět

"Když nečistý duch vyjde z člověka, bloudí po pustých místech a hledá odpočinutí, ale nenalézá. Tu řekne: Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel." Tu jde a přivede s sebou sedm jiných duchů, horších, než je sám, vejdou a bydlí tam a konce toho člověka jsou horší než začátky. Tak bude i s tímto zlým pokolením." (Mt. 12, 43-45)

Každý máme nějakou minulost. Někdo měl duši doslova černou a pod tíhou hříchů nejednou kolaboval. Jiný si jde "zlatou" střední cestou, což znamená žít poklidně navenek a snažit se hřešit jen minimálně, aby to ostatní neviděli. Další si myslí, že nedělá nic špatného a také se tak chová - namyšleně. Je povýšený nad ostatní, kteří nejsou a nikdy nebudou tak dobří jako on. Vždyť on je ten nejlepší.

Ani jeden z těchto případů ovšem nepatří k lidem, co se dostanou do nebe. Ledaže se rozhodnou vydat své srdce Bohu a půjdou s důvěrou a vírou dál. Nebudou se už snažit jen ze svých sil, ale bude je postupně proměňovat Bůh. Očistit se od hříchů z minulosti nejde ze dne na den. Trvá to dlouho. Člověk by to možná ani neunesl, kdyby se vše odehrálo okamžitě. O to víc ta proměna může bolet, zejména v duši.

Duchovní svět existuje a kdo si myslí, že není, mýlí se. Dokázat to vědecky možná nejde, ale cítit "duchovno" můžeme mnohem častěji, než bychom chtěli. Tak třeba zlí duchové, co vycházejí z člověka ve velkém hněvu, skrze slova, která nás pak přímo bodají do uší. Ústa bývají často zdrojem nečistých myšlenek, tudy proudí velká síla. Když vám někdo řekne zraňující slova, plná zloby, vzteku, pesimismu, sotva nad tím mávnete rukou. Doopravdy to slyšíte znovu a znovu dokola ve vaší mysli - ještě dlouho po tom, co si tu smršť vyslechnete. A pokud vás naopak někdo pochválí, určitě vám to z hlavy taky hned nezmizí, nebo ano?

Duchovní svět dobra i zla existuje. Skrze Boží Slovo můžeme dělat velké věci, ale stejně tak skrze magická zaklínadla. Co z toho si pro svůj život vybereme, to je na nás samotných.

Děti se nemohou postavit svým rodičům hned, když s něčím nesouhlasí. Ale v dospělosti už máme možnost vybrat si, jak budeme žít, můžeme se rozhodnout, jakou cestu si zvolíme. Kdo hledá radši útěchu v alkoholu, drogách či gamblerství, ten se dřív nebo později stejně spálí. Dostane se na dno. Závislosti tam člověka vždy nakonec dovedou. Ode dna se pak těžko odráží. Lepší je vůbec do takových věcí nevstupovat a nepokoušet, co sneseme. Začátky bývají pěkné, člověk se odreaguje, pobaví a uvolní své smysly. Je to jako hra. Ale právě zlí z duchovního světa na to čekají a člověka jednoduše porazí a ovládnou ho. Pak už nejedná člověk sám za sebe, ale jednají za něho oni - ti zlí.

Kdo chce uniknout z vlivu zlých duchů, musí se připravit na duchovní boj. Nečistí duchové se vracejí a berou s sebou vždy nějaké další. To aby vyzkoušeli, zda bývalý čistý domov už snese trochu toho vzruchu. Taková "duchovní párty" je pro člověka, který postrádá víru, jistě zničující. Ale ten, kdo víru najde, a jde znovu po Boží cestě, dokáže nečisté duchy vyhnat. 

Stačí se jim postavit a říct: "Ve jménu Božím, odejděte!!! Už vás tady nechci." Tak málo stačí k očištění, aby byl člověk opět volný, svobodný a mohl být duchovně v pořádku.

"Svou cestu svěř Hospodinu, doufej v něho, on sám bude jednat." (Žalm 37, 5)

Co se bude dít dál, nechejme na Bohu!