A je to tady! Jaro ťuká na dveře, příroda se po zimě probouzí k životu, a stejně jako každý rok, i letos znovu začíná koloběh života od začátku. Ano, a také nás čekají Velikonoce.
O jaru a Velikonocích si budeme povídat i tady u nás, na Mařince. A tak zveme i vás, naše čtenáře, ke společnému odemčení našeho prvního speciálu...

Jaro

Je tomu teprve pár dní, co mě jaro krásně pošimralo na duši. Stalo se to o víkendu – moje mladší dcerka Miriam se tehdy probudila velmi časně, a mě mrzelo, že nemůžu ještě chvíli zůstat v posteli. Odkryla jsem peřinu, i přes závěsy na mě dosáhlo několik paprsků (ano, rozednívá se už brzy) – a najednou se mi chtělo tančit! Co na tom, že musím vstávat, bylo mi krásně! A vzápětí mi došlo, co je toho příčinou: zpívají ptáci. A jak! To byl ale nádherný jarní koncert! Nakonec jsem přece vstala s úsměvem na rtech. Už je to tak, leze na mě jaro. Možná to prožíváte také tak.

Jak roztává sníh, konečně odkrývá i další barvy přírody než jen obvyklou bílou, a na světě je hned mnohem veseleji. Za chvilku poroste nová travička, rozkvetou květiny, dokonce sem tam už teď vykukuje nad zem nějaká ta sněženka či bledule. Zvířata se probouzejí ze zimního spánku, ptáci přilétají z teplých krajin, a co nevidět se začnou líhnout a rodit nová mláďata. Kolik je v tom radosti, naděje a veselí! A co teprve zahrádkáři, jak ti se zaradují! Jistě brzy vytáhnou z dílny rukavice, rýč a pytlík semínek, aby se později mohli radovat z nové krásy i z úrody. Hospodyňky se pustí do jarního úklidu. Děti začnou venku skákat panáka, malovat křídami na chodníku a hrát si na hřišti. A po dešti či tání si s chutí zaskáčou v kalužích a budou se radovat z jarních dešťů i střídavého počasí, které si z nás občas maličko utahuje. A občas to řádění odskáčou nějakou tou rýmou či jarním nachlazením.

Ovšem jaro má i svou odvrácenou minci. Sníh totiž odkryje nejen probouzející se přírodu, ale i kdejakou špínu, odpadky a ošklivá zákoutí. Sem tam propadneme jarní únavě. No, všechno má své pro i proti. Já si stejně myslím, že pro zimu (a že jsme si letos užili dlouhou a pořádnou) budou plakat jen sněhuláci. A vlastně i alergici – to když je ovane vzduch plný pylu z jarních travin.

Zkrátka, jaro má mnoho tváří, a to je dobře. Aspoň je o čem psát, o čem si povídat – a také čím se inspirovat při tvoření.

Velikonoce

Nový život, naději, radost ze zrození, více slunečních paprsků i probuzení po zimě, to vše slavíme o Velikonocích. A tak barvíme vajíčka, pleteme pomlázky, zaséváme osení, pečeme bochánky, jidáše a beránky... V obchodech na nás zase vykukují samí zajíčci a kuřátka, děti se učí velikonoční koledy a těší se na veselé pondělí. Možná i vy pošlete své ratolesti mezi sousedy pro nějakou tu výslužku. 

Docela jiný rozměr mají křesťanské Velikonoce. Připomínáme si v nich ten největší skutek lásky, který kdy lidstvo zažilo – to když se za nás Ježíš dobrovolně obětoval, abychom i přes své chyby a selhání mohli najít cestu zpátky k Bohu, našemu Stvořiteli. Čtyřicet dní před Velikonocemi křesťané drží půst, při kterém naslouchají svému srdci, věnují více času vztahu s Bohem a zpytují svou cestu a životní nasměrování. 

Jaro a Velikonoce nabízí spoustu témat. A tak se v našem speciálu můžete těšit na různé jarní či velikonoční tipy, duchovní zamyšlení, tvořivé návody, soutěže a spoustu dalšího. Něco vytvoříme my v redakci, s dalšími náměty se můžete přidat i vy, naši čtenáři. Protože Mařinku tvoříme všichni společně...

Na závěr bych popřála nám všem bezvadné jaro, hodně zdraví a krásně prožité velikonoční svátky!

Do speciálu můžete vstoupit tudy: