Moc děkuji za radu-i já si tu nad tím od začátku lámu hlavu

Než jsem stačila Glum napsat postup, už jsi tu měla odpověď.Bych byla jak Jára Cimrman vynálezce: "Teď tu byla Zelená s odpovědí pro Glum "...  :-)

Díky moc, zkusím to večer zkusit

- nad textovým polem poslední žlutá ikonka (vložit obr.)

- vybrat na serveru

- nahrávání souborů

- procházet (vybereš foto)

- otevřít

- nahrávání souborů

- klikneš na nahraný obrázek a OK

To půjde!

Poradí mi někdo, jak nahrát fotky do blogu, nějak tomu nerozumím

Holky, já taky patřím k těm, kteří by do veřejného blogu nenapsali všechno. Je pravda, že mi někdy zůstává rozum stát, co se člověk doví... ale na druhou stranu moc ráda čtu třeba zážitky z výletů, různé postřehy, myšlenky... Takže se těším, že tady brzy budeme číst "zdravé" deníčky, které bude radost navštěvovat

KUK, já to úplně chápu, taky na web nenapíšu všechno... Už tuhle jsem se hodně otevřela do jednoho článku na přelomu roku, a měla jsem z toho trochu zmatené pocity (naštěstí jste to tady všichni přijali hezky). Ale když chci něco říct a necítím se svobodně v tom, psát to veřejně, pak raději volím osobní dopis, byť třeba po mailu. Aspoň na koho mám kontakt (nebo kdo má v profilu možnost posílat osobní zprávy). Což ostatně víš sama

Takže s Tebou souhlasím, ne všechno web snese...

 Jé, tak to je hezké!!! Deník si píšu od 6.tř, pravda,ten už nemám, ale mám deníky od stř. školy, bývaly plné denních událostí, ale postupem času se to proměnilo na poznámky delších časových úseků...Nejvíce zaplněné byly v době hledání a dospívání a pak už začátky našeho manželství, touhy po miminku, prosby, boje i slzy... Radostné chvíle jsem kupodivu tolik nezaznamenávala :-) i když z porodnice zápisky mám.... A teď se to hodně proměňuje v psaní toho, co mě osloví nebo inspiruje nebo co se mi líbí za citáty... Je to moc milé ten váš nápad

A možná s tím souvisí i psaní dopisů i psaní na Mařinku nebo web..., ale je pravda, že úplně všechno upřímně bych psát nezvládla. Ne proto, že bych snad nechtěla, ale možná, že to neumím psát s nadhledem a někdy bych se bála reakcí anebo zranění...

jsem si psala ještě ve škole , pak v učení. O prvních láskách, cestování,  o všem co se mě přihodilo. Pak si ráda do notýsku zapisuji citáty , nebo úvahy ,občas najdu něco líbivého co si zapisuji a drží mě to celý život.

Psala jsem si deník v dětství a dospívání, mám jich několik. Vyzdobené samolepkami a tak. Je docela zábava se tam někdy podívat. Pak jsem si psala takový občasník - třeba jeden, když jsme plánovali synka, a pak vždycky po pár měsících, což je ještě o něco zajímavější. Kolik událostí se může udát během pár měsíců. A teď si už zase píšu "denní záznamník" už nějak přes rok. Pro přátele a známé (i nás) máme rodinné webovky, kde jsou naše akce, fotky a tak.

jsem si nikdy nedokázala dlouhodobě psát. To spíš moje ségra. Já psala deníček většinou tak první dva - tři dny na dovolené, pak už mi to nevydrželo Zato jsem celé dětství a dospívání psala básničky, a v nich bylo vždycky obsaženo všechno...

Co vy? Psali jste si deník? Nebo básničky? Nebo něco jiného?