Nikdy jsem moc nebrala v potaz problematiku lehkých mozkových dysfunkcí. Jednou jsem četla, že rodiče se za lehké mozkové dysfunkce skrývají. Svá výchovná selhání svádí na tento drobný (nikoli banální) handicap, zatímco děti jsou ve skutečnosti rozmazlené a nevychované. Dětí s postižením je přitom ve skutečnosti pouhá polovina.

To jsem také tak vnímala a rozhodně se za ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorders-hyperaktivita s poruchou pozornosti) nebo dříve používané LMD neskrývala. Domnívala jsem se, že můj syn je také nevychovaný a rozmazlený a je to chyba má a mého muže, že naše holátko prostě neposedí a drobátko zlobí. Zkrátka jsme v některých záležitostech pedagogicky selhali. Každý má ostatně právo na chyby. I rodiče. Tečka.

Ale psychologická i neurologická vyšetření prokázala, že mé dítě není (jen) nevychované, ani rozmazlené, ale má onu lehkou mozkovou dysfunkci.

Ráda bych napsala pár podnětů, které by mohly rodičům stejně postižených dětí pomoci. Nechci se zabývat fakty, těch je na internetu poměrně dost, spíše chci napsat pár slov o tom, jak bychom my rodiče měli k tomuto problému přistupovat.

Přijměte fakta a nesnažte se oklamávat sami sebe
Rodiče by se neměli uklidňovat, že to vlastně nic není. Většina rodičů touží po dokonalých dětech. Chtějí, aby děti byly úspěšnější, krásnější a šťastnější než jsme my sami. Když se narodí těžce postižené dítě, rodiče dokáží hrdinsky tuto skutečnost přijmout a dokáží vynakládat mravenčí úsilí, aby jejich děti dokázaly alespoň nějaké pokroky. Zatímco u lehkých postižení, u drobných inteligenčních, nebo sociálních odchylek, se rodiče tváří, že je vše v normě. Ono možná skoro je. Ale stačí trocha upřímnosti a ochoty nazvat věci správnými jmény a můžeme pro děti udělat daleko více, než když se tváříme, že nemáme problém. ADHD je handicap. Velmi nepatrný handicap, vezmeme-li v potaz těžká mentální nebo somatická postižení některých dětí. Přesto by bylo ku prospěchu k tomuto problému jako k handicapu přistupovat v tom smyslu, že překonat handicap, byť drobný vyžaduje vždy individuální péči a zodpovědný přístup rodičů.

Láska
Že Vaše dítě potřebuje lásku je samozřejmé. Tu ostatně potřebuje každý. Ale někdy mívá láska mnoho podob. Někdy naše láska k dětem trochu zavání sebeláskou, dokážeme být v této lásce až tyranští. Dítě potřebuje cítit, že je milováno. Potřebuje, abyste mu projevovali lásku co nejvíce. Potřebuje vědět, že je milováno bezpodmínečnou láskou. I když zlobí. Když člověk cítí že je milován, podvědomě má pro život zafixováno, že by tu lásku měl v životě splácet a projevovat.

Řád a důslednost
Je důležité vytvořit si řád. Bohémská domácnost má svůj půvab, o tom vím své, ale není to právě druh uspořádání, které Vaše dítě potřebuje. Vyzbrojte se důsledností. Tyto děti potřebují pravidelný režim, aby si díky pravidelnosti vypěstovaly podmíněný reflex na plnění povinností. Začněte s drobnými úkoly, časově nenáročné, ale trvejte na důsledném splnění a velmi opatrně přidávejte. Sami zkuste být důslední v tom, co sami děláte, abyste šli dobrým příkladem. Nenechte se strhnout zlobou. Pokuste se motivovat dítě prostřednictvím her, soutěží. Tyto děti jsou velmi hravé, využijte jejich přirozené hravosti až dětskosti v jejich potažmo i Váš prospěch.

Trpělivost
Naučte se být (v rámci možností) trpěliví. Děti s lehkou mozkovou disfunkcí patří mezi ty, s nimiž to zdánlivě nejde ani po dobrém, ani po zlém. S nimi to lze jen s trpělivým přístupem. Vaše trpělivost působí jako hromosvod pro jejich osobní neklid. Trpělivost uzemňuje i uklidňuje. A taky přínáší růže. Nebo možná ovoce zdařilé výchovy.

Laskavá autorita
Vaše děti ve Vás potřebují vidět autoritu, ne rovnocenného kamaráda. Dnešní doba příliš holduje slovům svoboda a demokracie. Aby se člověk naučil chovat svobodně a demokraticky, potřebuje v dětství zažívat přirozenou úctu k autoritám. Dítě potřebuje, abyste ho naučili poznávat hranice tím, že mu ty hranice určítě.

Přehodnotit řebříček hodnot
Zůstat trpělivý samozřejmě pro mnohou ženu zatíženou nesčetnými povinnostmi představuje značný problém. Zamyslete se nad osobním žebříčkem hodnot. Určitě najdete nejednu záležitost, pro niž se zbytečně trápíte, nebo, která Vám ubírá vzácný čas. Uvědomte si, že na všechno budete mít ještě spoustu času, ale na formaci vlastního dítěte máte jen několik málo let. Nenechte se strhnout. Všude jste nahraditelní, jen pro Vaše dítě nahraditelní nejste.

Buďte realisté, máte chytré dítě, ale…
Lehká mozková dysfunkce není inteligenční handicap. Obvykle se jedná o velmi inteligentní děti. Protože ovšem mají poruchu pozornosti dosahují ve škole často horších výsledků než odpovídá jejich inteligenci. Určitě je dobré motivovat dítě k dobrému výkonu, ale netrestejte ho a neponižujte, když se mu nedaří ve škole podle Vašich představ. Osobně si myslím, že tyto děti dokáží svůj deficit ve škole dohnat v pozdějším věku, až se jejich drobná dysfunkce srovná. Určitě každý znáte někoho v okolí, kdo se učil nevalně, skončil na učňáku. Tam se začal učit, hravě zvládl nástavbové studium, po maturitě pak šel na vysokou, která mu rovněž nedělala problémy. Dnes buduje úspěšnou kariéru. Podobných lidí znám poměrně dost a domnívám se, že i Vaše dítě má vždycky dost šancí. Přinejmenším v tom, že i kdyby  v nich později něco „nenastartovalo“, řemeslo dnes zase začíná mít zlaté dno a určitě není důvod se trápit, že dítě neabsolvovalo prestižní školy.

Dítě se srovná, i když…
Časem se dítě vyrovná s tímto drobným handicapem. Ale asi by nebylo chybou myslet na to, že díky dysfunkci jsou trochu náchylnější k tomu, aby propadli závislostem na alkoholu nebo omamných látkách, nebo se daly strhnout k trestné činnosti. Tady platí dvojnásob, že dobrý příklad táhne. A nudící se dítě je první krok k neštěstí.

Jděte dětem příkladem
Že každé dítě potřebuje vyrůstat v harmonické rodině ví každý. A u těchto dětí to platí dvojnásob. Nikdo není neomylný, každý má právo na omyl a na to pohádat se s partnerem. Ale harmonická fungující rodina minimalizuje důsledky lehké mozkové dysfunkce na minimum a stejně tak hádky, nejednotnost ve výchově, absence nějakého řádu následky velmi zhoršuje. Vaše dítě potřebuje cítit, že rodina stojí na pevných základech, že se rodina drží určitých morálních pravidel a její členové se navzájem ctí a milují. Pokud žijete ve vztahu, který je nefunkční a dohoda nebo kompromis nepřichází v úvahu, bylo by velmi dobré zvážit, zda stojí za to v tomto vztahu setrvávat. Rozchod dítě samozřejmě také raní , ale permanentní stres mu určitě neprospěje.

Lehká mozková dysfunkce není alibi
Důležité je, abyste se Vy, ani  Vaše dítě neschovávali za diagnózu. Lehká mozková dysfunkce není omluvou pro hrubé poškozování pravidel slušného chování, ani alibi pro jakoukoli trestnou nebo nedovolenou činnost. Vaše dítě potřebuje jak Vaší shovívavost, tak Vaší přísnost.

Vhodné aktivity
Každý psycholog Vám řekne, že je důležité, aby děti vyřádily svůj naprosto neúnavný temperament. Pokud například hyperaktivní dítě rodiče drží doma, je celkem logické, že bude neposlušné a pobývat v přítomnosti takového dítěte je celkem utrpení. Velmi vhodné jsou hlavně sportovní aktivity. Ale nepomůže, když dítěti zaplatíte drahé hodiny tenisu. Rozhodně neuškodí, když se zapojí celá rodina. Pokud nejste sportovní typ a neholdujete ani kolu nebo kolečkovým bruslím, jako já, prospějí časté vycházky do přírody, výlety, turistika, takový vandr je učiněné dobrodružství nejen pro dítě, ale také pro Vás a celou rodinu. Dítě potřebuje nejen vybít, ale také zklidnit. Proto pomáhají různé zklidňující pomalé cviky. Může to být příjemné pro Vás i pro dítě pustit si podvečer tiše příjemnou hudbu a s dítětem si hrát na vlnící se moře, nebo západ slunce.

Neposlouchejte „dobré“ rady
Nesčetněkrát uslyšíte kázání starších o tom, že dříve žádné dysfunkce, hyperaktivity nebyly diagnostikovány a rodiče se s dětmi dokázali srovnat sami bez poraden a podobných nesmyslů. To, že dnešní děti jsou neposlušnější než dříve je fakt. Ale to, že se dítěti věnujete, získáváte si hodnotné informace svědčí o tom, že s trendem nevychovaných dětí odmítáte vyrovnat a bojujete proti tomu tím, že k výchově vlastního dítěte přistupujete zodpovědně.

Zůstaňte sami sebou
Teď budu trochu kontrovat s odstavcem, kde píšu o tom, že máte přehodnotit osobní žebříček hodnot a vypustit vše nepodstatné. Každý rodič potřebuje svůj soukromý prostor. Věnujte se nějakému koníčku, nebo mějte nějakou drobnou dobročinnou aktivitu, která Vám dělá radost, zajděte si s kamarádkou na aerobic nebo na kafe. Musíte čerpat! Kdo nečerpá, ten nedává. Jste-li duchovně založeni, otevírá se před Vámi mnoho možností, jak se vyrovnat s těžkotmi i načerpat dost sil. Rovněž je prospěšné, aby se Vaše dítě (a nejen to hyperaktivní) nedomnívalo, že je alfou a omegou Vašeho bytí. Není. To, že je v současné době na předním místě, neznamená, že se stane Vaší soukromou modlou a bude Vás proto různými způsoby zneužívat a cokoli obracet ve svůj prospěch.

Nestyďte se vyhledávat odbornou péči
Pravděpodobně nejednou nastane situace, kdy budete zoufalí z chování svého dítěte.  Nebo naopak z jeho naprosté nesoustředěnosti a s tím spojenými problémy se školou. Neostýchejte se vyhledat odbornou pomoc psychologů, logopedů, neurologů, psychiatra. Není to žádná ostuda. Ostuda je, když je člověk pokrytec a tváří se, že právě on nemá problém. Ubližuje tím v prvé řadě svému dítěti. Jedna užitečná rada. Když Vám nebo Vašemu dítěti nebude vyhovovat terapeut, vyhledejte nového. Není to vina ani Vaše a patrně ani psychoterapeuta, prostě někteří lidé nám nesednou.

Spoléhejte se na svůj zdravý selský rozum
Opět budu v opozici s předchozím odstavcem. I když Vám odborníci mohou výrazně pomoci a nabídnout množství cenných rad, nezapomeňte na to, že výchova dítěte je především ve Vašich rukou. Vy musíte najít rovnováhu mezi tím, co říká Vaše srdce i rozum. Musíte se naučit poznávat, co dítěti pomáhá, co ho povzbuzuje. Vy dítě znáte nejlépe, empatie, zájem zmůžou více než nejlepší psychologové.

Potravinové doplňky
Životospráva uzdravuje… V tomto případě to asi neplatí tak dalece jako třeba u cukrovkářů. Přesto je užitečné dětem poskytnout některé potraviny a potravinové doplňky. Určitě najdete vhodné informace na internetu. Například pro zklidnění jsou dobré bylinkové čaje, máta, meduňka. Ginko biloba v tabletách (kapky jsou v alkoholu, to ne!), hořčík, B komplex. Určitě množství ovoce a zeleniny. Vyhněte se všem potravinám, které obsahují umělá barviva!

Užitečné odkazy
Píšu samozřejmě z pozice matky, nikoli odborníka. Proto na konci přikládám pár užitečných odkazů, které Vám můžou pomoci.

http://adhd.denicek.eu/
http://cs.wikipedia.org/wiki/ADHD
http://www.rodina.cz/clanek3345.htm

Doporučená literatura

http://www.sevt.cz/produkt/metody-prace-s-detmi-s-lmd-adhd-add-predevsim-pro-rodice-a-vychovatele-12008505/
http://www.pknihy.cz/knihy/018402/Olga-Zelinkova-Poruchy-uceni-dyslexie-dysgrafie-dysortografie-dyskalkulie-d.html
http://www.pknihy.cz/knihy/020357/Ivana-Drtikova-Hyperaktivni-dite-Vse-co-potrebujete-vedet-o-diteti-s-hyperk.html