Logopedie: Mgr. Alena Štěpánková

Stále více dětí přichází do školy s vadou řeči. Tento fakt mě inspiroval k „mařinkovskému“ rozhovoru s logopedkou. Mgr. Alena Štěpánková vystudovala speciální pedagogiku na UK. Věnovala se logopedii na Foniatrické klinice v Praze 2, a po mateřských dovolených (má čtyři děti) pracovala na Logopedické ambulanci v Praze 1. Začala externě spolupracovat s Domovem seniorů, kde je nyní druhým rokem zaměstnána.

Paní Štěpánková je profesionál, dokáže o své práci zasvěceně hovořit. Přesto se ani člověk, kterého se téma (zatím?) přímo netýká, při rozhovoru nenudí, Alena Štěpánková totiž dokáže mluvit s vtipem, nadsázkou i milou sebeironií.

1. Stále více dětí nastupuje do školy s vadou řeči. Co/kdo na to má podle Vás největší vliv?

Vlivů je spousta. Mohli bychom mluvit o tom, kolik času dnes předškolní děti tráví u počítače a televize, jak vzrůstá počet dětí s různými dysfunkcemi a poruchami pozornosti, ale stále si myslím, a ve všech otázkách, týkajících se vývoje a výchovy dětí, je to na prvním místě rodina. Řečové vzory, forma a kvalita komunikace, význam mluvy a způsob formulace veškerých sdělení, to vše nasává malé dítě jako houba od prvních chvil v životě. Rodina je také na prvním místě, pokud mluvíme o úpravě a zkvalitňování formální i obsahové stránky řeči. To za maminky vážně žádná školka, zájmové kroužky ani video neudělá. Mám dokonce zkušenosti, že to většinou neudělá ani sebepečlivější babička. Ta je na mazlení až rozmazlování, radosti a zážitky, ale na každodenní systematickou práci je tady maminka (nepodceňuji tatínky, ale toto jsou moje zkušenosti).

2. Které vady patří mezi nejčastější a nakolik se s nimi dá pracovat?

Nejčastější jsou různé formy dyslálie - patlavosti. Ne nadarmo se říká, že dítě šišlá - vadná artikulace sykavek je velmi častým nešvarem. Také ráčkování - chybná artikulace R a Ř je slyšet u spousty dětí. Pak jsou to ne tak nápadné vady artikulace - V, L, D a dalších hlásek, které však ve výsledném projevu působí velmi rušivě a někdy je jejich úprava i nutnou podmínkou při nápravě dalších hlásek (např. z D, kdy je jazýček napláclý na zoubky, rozkmitáním R nevytvoříme).  Při nástupu do školy ale vidím největší problém v záměně hlásek (dítě např. místo K užívá T - to je pak točičta nebo tatínet, další časté záměny jsou Č x C, Š x S, Ž x Z, známe všichni, že?) Záměna dělá pak dítěti neskutečné potíže při nácviku čtení a psaní, které je velmi náročné samo o sobě a ještě při tom zmatku, který foném je na místě. Záměrně jsem zde zmínila pouze vady výslovnosti. Kdybychom se měli zabývat ještě poruchami plynulosti a tempa řeči (koktání a drmolení), obsahovou stránkou řeči v rámci vrozených či získaných vývojových vad apod., byl by to tak široký záběr, že by přesáhl možnosti tohoto rozhovoru.

3. Mohou ještě nyní rodiče nastávajících prvňáčků něco zlepšit na jejich mluvě? Lze vady odstranit i během dvou měsíců?

Lhůtou máte zjevně na mysli letní prázdniny. Odpověď je ANO, ALE... V některých případech se totiž skutečně setká moment dozrání všech nutných neurologických, motorických i percepčních předpokladů s momentem zahájení úpravy výslovnosti a jsou to pak ta milá kouzlíčka, kdy si kluk nebo holčička uvědomí, že mohou se svým jazykem pohybovat cíleně a najednou stačí jen ukázat a "písmenko je v pusince". Většinou však jde o dlouhodobý, systematický proces, kterým musí dítě a rodiče provést zkušený logoped. Proto apeluji na všechny, kterých se to týká - začněte hned! Neznevýhodňujte a nestigmatizujte Vaše dítě vadnou výslovností. Nenechte se uchlácholit, že se to samo zlepší - možná ano, ale možná také ne. Nenechávejte to až na moment, kdy se blíží škola. Pokud Vaše dítě ve 4 letech vynechává hlásky, zaměňuje je, popřípadě vadně artikuluje, poraďte se s logopedem, kdy by bylo optimální začít.

Konec první části rozhovoru.

V pokračování se budeme věnovat logopedii u dospělých klientů.