Anketa
Náhodný obrázek
Pomáháme
Někdy nás naše děti dovedou pěkně vytočit a jindy nás jejich hlášky tak pobaví, že se jim rádi zasmějeme. A zároveň jim s humorem a láskou všechno odpustíme. Tak třeba naše Jolanka se zrovna včera dost špatně vyspala. Celý den nestál za nic, buď křičela bez důvodu, nebo se vztekala a byla víc než protivná. Ani její oblíbené znělky na DVD ji neuklidnily, a to je co říct.
Možná se vás to ani netýká, protože jste skvělé matky, které zvládají rodinu, péči o domácnost i pracovní vytížení spojené s kariérou. Ovšem je také mnoho těch, kdo takové požadavky nesplní, i kdyby stokrát chtěly.
Poslední dobou se hodně mluví o metodě, která se nazývá "pevné objetí" a vyvolává rozporuplné názory a reakce. Mezi lidmi to způsobuje velké emoce. Její odpůrci chtějí podat dokonce žalobu u soudu, jak jsem se dozvěděla z televize. Tak jsem si řekla, že si udělám svůj vlastní názor a trochu to prozkoumám.
Víte, co je jolanština? Nový jazyk nazvaný podle naší autistické dcery Jolanky. Vlastně tento název vznikl docela náhodně. Jolanka nemluví, ale snaží se ve svých šesti letech určitým způsobem komunikovat pomocí gest, obrázků nebo zvuků, občas se jí povede i nějaká ta slabika a někdy dokonce vydá ze sebe i slovo.
Tak jsem si říkala, že bych mohla napsat něco o tom, jak se i rodiče dají vychovávat dětmi. Každý si totiž neseme z dětství nějaká zranění. Vlastně často nemůžeme za to, že jsme takoví, jací jsme. Rodinu, kam se člověk narodí, si totiž dopředu nevybírá. A pak ho to už ovlivňuje od raného dětství až do dospělosti.
Knihu Když se rodiče rozvádějí, kterou nedávno vydalo nakladatelství Portál, jsme vám na našich stránkách již představili. Nyní přinášíme také ukázku z této knihy. Přejeme všem manželstvím skutečně celoživotní trvanlivost, všem dětem, aby nemusely prožívat těžké chvíle rozvodu svých rodičů. Protože však jsou rozvody velkou bolestí dnešní doby, je jistě vydání takovéto knihy velmi aktuální.
Před několika dny mě naše mladší (téměř čtyřletá) dcera překvapila při jídle sdělením: "Maminko, vidlička je holka, nůž je kluk - že jo?" Nejdřív jsem si myslela, že si jen vymýšlí nějaký příběh - naše děti mají fantazii velikou a hrají si s ledasčím. Trochu mě tedy zmátlo, když pokračovala: "A stůl je taky kluk a židle holka. Viď?"
„Zářivým příkladem spořádaného života budiž ustavičně život rodičů, pěstounů, učitelů a spolužáků. Neboť děti jsou jak opičata: všecko, co vidí, ať je to dobré nebo špatné, hned chtějí napodobovat, i když se jim neporoučí, proto se dříve naučí napodobovat, než vědět.“ (Velká didaktika, 1948, s. 181)
„Po léta jsem byla přesvědčena, že jsem jednala správně, když jsem posílala své dítě za trest do jeho pokoje. Teď čtu, že to byla chyba, a bolí mě to. Zlobím se na sebe a nenacházím pro sebe omluvu.“ Z tohoto vyznání je cítit smutek, přesvědčení, jako by bylo všechno ztraceno. Často poslouchám rodiče, kteří se tak jako tahle maminka hluboce trápí nad nějakou svou chybou.
15. listopadu jsme si připomněli 340. výročí úmrtí J.A. Komenského, biskupa Jednoty bratrské a vynikajícího myslitele, který se zasloužil o rozvoj vědy o výchově. Myšlenky Komenského jsou stále aktuální. Nejvíce pozornosti je většinou věnováno jeho názorům na organizaci školství. V tomto článku bych se však chtěla zaměřit na Komenského názory na mravní výchovu.Nastavit jako domovskou stránku
(Funguje pouze v IE.)
Doporučujeme
Přihlášení
Navigace
Žhavá témata
Nová témata
Nové příspěvky v blogu
Tagy
Mařinka.cz nezodpovídá za obsah reklamních ploch. Děkujeme za pochopení.
Poslední komentáře
2 min 26 sek zpět
3 min 49 sek zpět
4 min 6 sek zpět
4 min 35 sek zpět
37 min 1 sek zpět
38 min 26 sek zpět
1 hodina 18 min zpět
2 hodiny 24 min zpět
10 hodiny 1 min zpět
11 hodiny 51 min zpět