Kluk nebo holka?

Je už to hodně let a nebyl ultrazvuk. Já jsem si vysnila holčičku a polovina oblečení bylo v růžových barvách. Narodil se Jirka. Druhé těhotenství jsem prožívala ve všem jinak než první , tak zase jsem říkala , že to musí být holka. Byl to Honza. Nelituji chlapci jsou hodní. Vnučky všechno vynahradily

Ja jsem nejak vedela, ze to bude holcicka. Na ultrazvuku se pohlavi rozeznat nedalo, tak mi vsichni rikali, ze aspon budeme mit prekvapeni. Ale ja jsem jen odpovidala, ze zadne prekvapeni nebude, proste je to holcicka:) Jo a spatne mi nebylo a podle tvaru bricha to vsichni tipovali na kluka. Ale kdyby se narodil chlapecek, tak bych si myslela, ze je to nejaky omyl

Ani já bych neviděla na 100 procent, že někteří lidé se pro rodičovství nenarodili a někteří dokonce dobrovolně potlačují pohlavní pud...a u některých je to dokonce lepší, že se pro rodičovství nerozhodli jsou to ale spíš výjimky... a k tématu kluk x holka...docela mě šokovalo, když v Číně zakázali kvůli redukci dětí víc než jedno dítě v rodině,  někteří rodiče si po odhalení pohlaví (a zjištění, že se má narodit děvče) nechali provést interupci, protože se jim neměl narodit kluk...vůbec ty regulace...jsem moc ráda, že nežiju v Číně...moje mateřské pudy by nebyly uspokojené...

A když tak o tom přemýšlím...o Danečkovi jsem si myslela, že je to holčička - byl celkově mnohem klidnější (a doposud je mnohem klidnější než Čenda - teda co se týče fyz. aktivit)...když mi sdělili pohlaví, byla jsem tak trochu zklamaná...ale jakmile se narodil, zklamání se rozplynulo

K nevolnostem...slyšela jsem úplně prvně, že by kvůli nevolnostem byly ženy hospitalizované v nemocnici...moje známá mi to doslova tragicky popisovala - kapačky...a hospitalizace...prý by už za žádnou cenu nechtěla být těhotná...narodila se jí hezká holčička

Já osobně jsem měla co se týče chutí vždycky stejné stavy nechutenství - s Amálkou jsem byla ještě celkově hodně unavená a to až tak, že mě nebavil ani internet...a o už je co říci...neumím si představit, že bych se v té době měla starat o malé nesamostatné dítko (byla jsem ráda, že kluci byli celkem soběstační)...po porodu jsem samozřejmě hned ožila...jen Amálka ze mě udělala chodící mrtvolu

No tak na otázku, proč mít děti, může být i zajištění pokračování lidského rodu nebo aspoň statistický úřad se nás o tom snaží přesvědčit. A pro mě i třeba to, že věřím, že je to Boží vůle, že skrze nás chce požehnat lidstvo dalšími potomky.

A že je proti přírodě nemít děti? Pokud je takových párů víc, pak asi ano. Ale myslím, si, že někteří jedinci se opravdu nenarodili pro partnerství, a někteří jedinci se moc nehodí pro rodičovství - ač jsou to báječní lidé, a třeba můžou přinést lidstvu opravdu hodně. Takže obecně bych to takhle neviděla, nebo ne na 100%.

A jak to bylo u nás?

Já si přála vychovávat obojí. Manžel mi řekl, že by to bylo hezké, ale "než samé kluky, tak raději samé holky." Tak si z něj dělám legraci, že má, co chtěl

A co se týká intuice, tak jsem poprvé tušila i si přála holčičku. Ale u Miriam jsem měla úplně jiné pocity a byla jsem přesvědčená o klukovi. Odhady na ultrazvuku mě proto dost překvapily. Ale asi vím, proč jsem to vnímala jinak. Ona je Miuška taková - na holku dost živel a tvrdohlavá. A to bylo tak nějak cítit už z jejího chování v bříšku. Proto jsem jí spíš tipovala na kluka No, klučičí povahu trošku má (třeba si o několik měsíců dřív hrála s autíčkama, než s panenkama). Ale zase ve všem opakuje svojí starší sestřičku, takže už se hodně "poholčičkovštěla"

A souhlasím, že je super, mít starší holku. Mají to pečování ala chůva v krvi

A ještě mi přide, že ty starší sestřičky jsou takové starostlivé, jsem ráda, že ta starší je holka. Když má náladu, dost mi s ním pomáhá.

Obě těhotenství jsem prožívala bez nevolností, jen chutě jsem měla jiné:

s dcerou na slané a nemohla jsem cítit kafe, roibos a nakládaný hermelín

se synem na buchty a ryby, kafe mi chutnalo dál.

A podle dvou kamarádek, kterým bylo s oběma dětmi hooodně špatně do 8. měsíce či do porodu, bych řekla že na pohlaví nevolnost nezáleží.

Mirjano, pěkně napsaný článek.

Nám u dcery tvrdili z UZ napřed, že to má být kluk, pak kolem 30tt zase že holka. Spíš jsme čekali toho kluka, tak to bylo celkem překvapení. Skoro jsem byla zklamaná. Ale když povyrostla a začalo ji zajímat vaření a žehlení, tak jsem si říkala - ještě, že je to holka, ani nevím, jak bych si hrála s klukem.

Když jsme čekali syna, tak už nám tedy dvakrát tvrdili, že kluk (a manžel říkal - no uvidíme po porodu, víš jak to bylo minule). Ale je vidět že je moc rád za syna, rozumí si spolu o hodně víc, než s dcerou.

Od začátku jsme měli spíš univerzální oblečení. Ale stejně když se narodil mrňous, tak jsem dala pryč aspoň 3-4 igelitky růžového oblečení.

Je mi tedy trochu líto, že nebude nosit šatičky (leda, že by došlo ještě na Alenku ). Ale taky jsem ráda, že jsme prolomili holčičí tradici.

Jsme s párečkem spokojeni, ale byli bychom i se dvěma kluky či dvěma holkami. A i kdyby došlo někdy na to třetí, tak tam není takový ten stres, a ta obrovská touha třeba po holčičce, už máme obojí. I když tohle má každý jinak. Nedávno jsem potkala jednu maminku z plavání a též měla holku a mimčo kluka - a ta zrovna říkala, že manžel ani druhé nechtěl, leda když to bude kluk. Moje noční můra jsou vícerčata, mám tři spolužačky s dvojčaty a teď čeká dvojčata moje nejlepší kamarádka z dětství.

Pohlaví našeho děťátka jsem jakýmsi šestým smyslem (byť v něm moc nevěřím) věděla již asi od druhého týdne. Nebylo to jen přání, že chci mít holčičku, bylo takové, jako kdyby mě to miminko u mě řeklo, jak ho mám oslovovat.

Nutno dodat, že manžel mě moc nevěřil, ale ultrazvuk ho přesvědčil a mě jen potvrdil to, co už jsem dávno věděla. Babičky jsme ovšem přiváděli k nepříčetnosti, když jsem jim řekli, že pohlaví sice víme, ale nepovíme. Chtěli jsme se tak vyhnout "dobře míněným" radám, jak by se mělo dítko jmenovat a do toho jsme si mluvit opravdu nechtěli nechat.

Faktem, že se nám narodila holčička jsme všechny kolem překvapili (podle babských rad hádali kluka) a se jménam Odetka ještě více. Ale myslím, že okolí to rozchodilo celkem brzy.