Vloženo: 19.05. 2010 | Autor: Nítěnka
Já a manžel vážíme dohromady po celý uplynulý rok přibližně stejně (asi120kg).
Jediná drobnost je v tom, že já jsem se z těch cca 59kg dostala na 48,5kg (mám dobrou odsávačku, vlastně odsávače
). Manžílek se konečně přestal tolik stresovat a odlepil se z 61kg (na které zhubnul během našeho pobytu v porodnici a následně v nemocnici). Svou obvyklou váhu vesele přeskočil a minulý týden to dotáhl na nejvyšší hmotnost ve své historii = 70,5kg!
Aspoň mě bude moci lépe nosit na rukou 
No asi ne, má je dost vytahané od toho téměř desetikilového závaží, které by se nejraději stále u někoho nosilo 
Nemyslím,že ta statistika je až taková nuda...
Také mě do ní chtěli na ZŠ posílat - přitom já jedla od rána do večera, tak nevím, co by to bylo platné 
Já mám kromě těhotenství prakticky stejnou váhu už od 16 let (50kg +-2kg), ale je fakt, že po malém mi zbylo 10 kg a po dceři jen 7kg "na kojení". No jestli někdy ještě dojde na třetí, tak jsem zvědavá, jak to bude s váhou. Moje mamka se začala spravovat až kolem 45 let a táta až po 60. Já jsem postavou po otci (máma je pyknický typ, při stejné výšce má teď asi 80kg, ale i v mládí měla o 12kg víc, než já).
Zatím si nestěžuju 
Tak u mě v dětsví fungoval taky ten tvůj leptosomní metabolismus - vždycky jsem dráždila sestru pojídáním bonbonů (já byla hubeňour a ona taková naplácaná)...teď jsem na tom podobně...metabolismus se u mě nějak změnil (už mě nikdo nevyhrožuje ozdravovnou)
Já znám spoustu žen, které při kojení přibírají (a není to vždy tím, že po nocích baští čokoládu, aby měly obalené nervy). Já mám výhodu leptosomního metabolismu (to jsou ti hubeňouři, co jedí od rána do večera a jsou pořád tyčky). I když se mi změnily proporce vzhledem k přetěžování některých svalů a degeneraci jiných...A bříško mám taky a ještě k tomu povolené.
Po očkování a při rýmě jsou normálně ukňourané. Já jsem doteď lítostivá, když mi není dobře. Přeju, abyste to zvládli bez problémů. 
Teda, já mám taky přísavku, ale z těch 59 jsem se dostala o pár kg výš...ach jo....a manžel se mnou přibírá tak přiměřeně...já říkám, že mužní...my se držíme přímé úměrnosti směrem nahoru
Miško, mám už pro tebe připraveno, zítra odešlu...pohlaď Mikuláška
s tím lítostivým pláčem je to u nás teď taky jaksi často. Začalo to v neděli. Dnes jsem mu například dávala příkrm a najednou se tak lítostivě rozplakal, že jsem ho hned musela vzít do náruče, šupnout dudel do pusinky a hladit a hladit a hladit.....
V pondělí ráno jsme byli na očkování a včera odpo se mu rozjela pořádná rýma, takže to má možná souvislost s tímto.... nevím.
Tak naše Madlenka se naučila od pátku mračit a teda... jsem z toho maličko vedle. Do teď se jenom usmívala, ale je to jiné. Jak se něčeho lekne, něco se jí nelíbí, něco jí nejde nebo ji napomenu, v momentěvypadá jako čertík. Musím si zvyknout... 
Jo jo, je to dobrá přísavka.
Ale včera začal být nějaký lítostivý. Když mu vynadáme, tak začne natahovat (to dřív nedělal). Ale vůbec mu to nebrání v lumpačení - jen včera mi dvakrát vylil čaj, podruhé na stůl se sklem (to už jsem ho chtěla roztrhnout). Místo trhání jsem ale musela odlepit rohy, nadzvednout sklo a vysušit dřevo pod ním...Je to s nimi radost.
Jeee, to je krásná statistika. Ten váš klouček je taky opičí savec, co? Madlenka je na tom stejně, kojila by se nejraději 24 hodin denně a je jako opička pořád pověšená na mamince. 
Poslední komentáře
1 hodina 59 min zpět
2 hodiny 17 min zpět
2 hodiny 26 min zpět
2 hodiny 27 min zpět
4 hodiny 53 min zpět
5 hodiny 7 min zpět
5 hodiny 8 min zpět
5 hodiny 14 min zpět
5 hodiny 39 min zpět
5 hodiny 39 min zpět