Vloženo: 03.08. 2009 | Autor: Hani M.
Poslední týden byl plný událostí. Miminko roste jako z vody, kopat už umí pořádně, občas se mu dokonce podaří mě v noci vzbudit. Je moc krásné na něj myslet a mít ho stále u sebe. Bříško se mi hýbe na všechny strany, občas se mi vyboulí do různých patvarů. Teď zrovna to vypadá, že mám v bříšku na levé straně balón. Někdy mě to napínání kůže dost bolí.
A občas se budím bolestí kyčlí, jak se rozšiřují boky.
Dozvídám se spoustu zajímavostí, i když nevím, zda je všechno pravda. Například, že mimi už má oblíbené chutě a ne všechno, co jím, mu chutná. Také tančí na hudbu, miluje koupel ve vaně a tvoří si denní režim. Prý už se teď pozná, zda bude skřivan nebo sova. Já i manžel jsme skřivani, ale naše mimi vypadá spíš na sovu. Snad ty večery zvládneme.
S miminkem si povídám, hladím ho přes bříško, Martin mu zpívá, hraje na kytaru a já mu každý den čtu nahlas žalmy. Nedávno jsme četli: „Už v lůně matky učils mě moudrosti.“ (Žalm 51,
Je krásné, že Bůh o něm ví a pečuje o něj.
Navštívila mě Korálovka se svými sladkými princeznami. Jsou opravdu milé a byl to krásný čas. Jsem ráda, když si můžu popovídat se zkušenou maminkou a vzácnou ženou. Také přišla bývalá spolužačka ze střední školy, právě dokončila studium architektury. Já jsem na vysokou nešla a nikdy mě to nemrzelo. Mám zajímavou práci, úžasného manžela a miminko v bříšku. Titul ing. mi nechybí. Ale spolužáky obdivuji, že to dokázali. Mým snem je rodina, jsem šťastná. Vrstevníci mají často jiný cíl - vysoká škola, kariéra, svoboda. Pak možná miminko, jestli to stihnou.
Na víkend jsme vyrazili do západních Čech k rodičům, fandili martinovi na dalším triatlonu, courali po lesích a sbírali houby, maliny a jahody. Sama se divím, jak jsem vše zvládla. Po náročnějším začátku těhotenství mám teď ještě síly dost, i když 7 kg navíc je znát. Ale asi to způsobila i radost ze setkání s rodinou a touha být s nimi.
Moc jsme se těšili na další kontrolu. Doprovázel mě manžel, maminka a sestra. Ani se nevešli do čekárny. Sestřička je do ordinace nechtěla pustit, ale pan doktor je hodný a všechny je tam vmáčkl. Pečlivě nám na ultrazvuku ukazoval všechny části tělíčka, měřil bříško, nožičku... Fotku jsme nedostali, protože miminko už je moc veliké a nemůžeme ho vidět celé. Ale není pochyb, je to kluk! Jsem ve 28. týdnu těhotenství, Jonatánek váží 1 kg. A je mooc krásný! Určitě bude to nejkrásnější miminko na celém světě!
na tyhle miminkovské články se vždycky těším. Vzpomínám na mládí,těhotenství, jak jsem si sháněla výbavičku. Plenky jsem nemohla sehnat,pak se musely vyvařit a vyžehlit. Oblečení pro miminko bylo lehce vybrané,byl jeden druh. Teď je jiná doba, maminky to mají dost ulehčené a to je dobře.
Taky mě při obou těhu dost bolely kyčle. Ale zase mě cvičitelka na těhu cvičení povzbuzovala, že je mám krásně rozestoupené, že budu mít bezproblémový porod. A skutečně, s vytlačování dítěte nebyl nikdy žádný problém, jenda jak druhá se tam vešla parádně 
Všechno, co píšeš, je vždycky krásné - je moc milé "být při tom" a prožívat ten čas tajemství s vámi.
Díky za milá slova ohledně návštěvy - pro mě ten čas byl taky moc povzbudivý a občerstvující. Takové pohlazení po duši 
Pozdravuj Jonatánka - to je bezva, že když jste si přáli kluka a "cítila" jsi to v kostech, že ho fakt máte
Jupí!!!
Už teď se moc těším na další počteníčko!
děkuju
moc za milé komentáře!! Je pro mě moc hezké že to můžu prožívat s vámi.. Už si začínám připadat pořádně těžká a nemotorná..
A dnes byl nějaký divný tlak, musela jsem dost ležet. Alespoň jsem si užila kopající bříško:)