Typy temperamentu: melancholik

Melancholik je snílek s emocemi na n-tou. Umělec nebo dokonce podivín z jiné planety. Víla, co umí pohádkově tančit i vyprávět. Vzácná skleníková květinka. Citlivá duše, tolik se nehodící do dnešního žraločího světa.

Povahové rysy, přednosti a nevýhody
Melancholik je introvertního a romantického založení, o všem moc přemýšlí a hloubá. Žije tak trochu ve „svém světě“, plném ideálů a vlastních pravidel. Bývá velmi citlivý, někdy až přecitlivělý nebo dokonce vztahovačný či citově labilní. Má sklony k pesimismu a kritickému pohledu na svět, vidí nebezpečí a překážky dříve než jeho okolí. Je také obdařen schopností hluboké empatie, což ostatní dobře vycítí a rádi se mu svěřují se svými problémy. Naneštěstí se melancholik snadno vcítí do starostí druhých více, než je zdrávo, což ho potom vnitřně klátí.

Váží si opravdového přátelství a dalších morálních hodnot. Nesnáší násilí, příčí se mu povrchnost. Pokud se rozohní, pak zejména v boji za dobrou věc, protože ho trápí „bolesti světa“, a to ho nenechává v klidu. Více než jiní si uvědomuje zhýralost lidstva, různé nemoci společnosti, morální úpadek. Má silně vyvinutý smysl pro spravedlnost, čest a opravdovost. Když ví, že by někam neměl jít, téměř se tam bojí i podívat. Touží po dobru a laskavosti pro sebe i pro druhé. Rád žije pro vznešené myšlenky, pro než jedině je ochoten bojovat a riskovat (někdy až za hranice zákona).

Má velmi silný vztah ke kráse, k hudbě, k tanci, k umění, k fantazii, k pohádkám – to vše povznáší jeho duši. Rád se ztrácí a rozplývá v různých tónech a barvách, ve smyšlených příbězích – nejlépe si tak odpočine a povznese se nad starosti všedních dnů. Ale i on sám má tvůrčí schopnosti a estetické cítění. Jeho styl se vyznačuje buď jednoduchostí (např. volné šaty, rozpuštěné vlasy) nebo naopak v extravaganci, vyjadřující jeho vzletnou duši. Každopádně se vymyká komerčnímu životu a nenechá si nic diktovat módou. Jeho vzletné způsoby chování mohou připomínat vílu z pohádky, elfa či nadpozemskou bytost.

Kapitolou samo o sobě je jeho úžasný vztah k přírodě. Tam se cítí nejlépe, tam je jako doma. Může tančit v trávě nebo se ověsit rozkvetlými květy, koupat se v rybníku nebo pozorovat okolní krajinu z vrcholu skály, prohlížet si kapky rosy na pavučině nebo práci pilné včelky – při tom všem bude vypadat přirozeně a cítit se jako ve svém živlu. Při setkání se zvířaty možná bude mít dojem, že si s nimi rozumí lépe než s lidmi.

Melancholik rád vytváří vlastní pravidla, která mu dodávají pocit bezpečí a nějakého řádu – což v některých případech dotáhne až k perfekcionismu. Na rozdíl od cholerika ale lpí většinou na nepodstatných věcech, např. si oblíbí určitý druh propisky, nebo věší prádlo kolíčky podle barev. Pokud se věnuje sběratelství, pravděpodobně bude mít vše pečlivě roztříděné a popsané. Některý melancholik dbá o pořádek až úzkostlivě, jiný se naopak doslova ztrácí v chaosu (a nevadí mu to). Nebo se mohou v jeho životě snoubit obě vlastnosti – v něčem potřebuje pevný řád, v jiných oblastech mu vyhovuje zmatečnost a tvůrčí nepořádek.

Výchova
Kárají-li ostatní své děti za neposlušnost, rodiče melancholika se ponejvíce trápí s jeho sklony k sebelítosti. Učitelé obvykle chválí vzorné a laskavé žáčky, kteří ovšem o přestávkách těžce nesou každou křivdu kolektivu. A co víc – snadno se přimíchají do sporů, které se jich vůbec netýkají. Kvůli sobě totiž spolknou ledacos, zato je nenechá v klidu bezpráví páchané na spolužácích.
Někdy si možná říkáte, jestli si vaše dítko nespletlo století – snad se mělo narodit spíš v době ušlechtilých rytířů. Vězte ale, že by jej nejspíš trápily zase jiné nepravosti, protože lidstvo nikdy nebylo jako celek laskavé a morální. Kromě toho, každá doba potřebuje své rytíře a ochránce morálky, čistoty a zastánce slabších. A někoho, kdo přinese společnosti křídla.
Pokud se váš potomek najde v nějaké prospěšné činnosti, snadno nasměruje svůj zápal smysluplným směrem. Pak možná přestane bojovat s větrnými mlýny a nebude mít čas zaobírat se vlastními smutky. Když navíc pochopí, že emoce jsou dobrým sluhou, ale špatným pánem, a když se naučí všechna svá trápení odkládat u Ježíšových nohou, pak máte ve výchově vyhráno. Bůh si zajisté takto vyzrálého jedince použije právě tam, kde jej chce mít – a v jeho stopách zůstanou květy naděje a lidskosti.

Uplatnění
Melancholik se místo zaměstnání může vydat na uměleckou dráhu – jako textař, písničkář, hudebník, skladatel, spisovatel, malíř, tanečník v baletu apod. nebo prodávat své ruční výrobky či se věnovat obživení starých řemesel. Estetické cítění může uplatnit i v módním návrhářství, květinářství, aránžerství či v grafickém studiu.
Své srdce na dlani může vydat v sociální oblasti – často jej najdeme v různých nadacích, v domovech důchodců, hospicech, ale i v hnutích za lidská práva, ekologických aktivitách, útulcích pro psa a podobně.
Pro svou citovou labilitu se příliš nehodí na vedoucí funkce – a pokud, pak jedině ve výše zmíněných oblastech. Výborně se ale osvědčí v roli přítele a pomocníka leadra. Podporuje ho svým přátelstvím, nabízí mu na různé problémy pohled z neobvyklých úhlů pohledů, uplatní i kritický přístup k životu – může jej upozornit na možné konflikty a překážky, na které je třeba se připravit, nebo ještě lépe jim předejít.
Ti, kteří si problémy druhých příliš neberou a jsou schopni se od nich oddělit, mohou pracovat jako psychologové nebo psychiatři – jejich klienti u nich naleznou takové pochopení, jako málokde ve světě.

V církvi se projevuje jako opravdový přímluvce – umí dát do modlitby za druhé celé své srdce. Stejně, jako vnímá postoje druhých, tak je citlivý i na Boží hlas; takže není neobvyklé mezi nimi najít někoho s prorockým obdarováním. Rád také vyjadřuje svůj vztah k Bohu skrze chválu a žalmy (které skládá i zpívá). Jeho hlas třímá i z kazatelny v hlubokých zamyšleních a duchovních kázáních formou vyučování. Stejně jako v zaměstnání, i v Božím lidu je velikým požehnáním v týlové podpoře – duchovní vůdce podporuje svým srdcem na dlani, pochopením i moudrou kritikou. A i v církvi může sloužit lidem v mezilidských vztazích na poli pastoračního a psychologického poradenství.

Slavné osobnosti
Asi nejvýraznější televizní rolí s velmi vtipně až přehnaně vyprofilovaným melancholikem je detektiv Adrian ze seriálu „Můj přítel Monk“. Kombinace jeho roztržitosti a citové lability s úžasnou intuicí a chorobným vztahem k pořádku je úsměvná až neskutečná.
Další herec s výrazem smutného pejska, který je většinou pasován do rolí utrápených outsiderů, je Adrien Brody (kdo ho neznáte podle jména, možná si vzpomenete na film Pianista od Romana Polanského). On sám je pečlivý perfekcionista, který se snaží vžít do předepsané role na sto procent. Krom toho se rád dokonale obléká.
Z reálných postav vzpomeňme např. Jana Karafiáta, autora Broučků. Jak krásně vykreslil ve svých knížkách rodinnou soudružnost, lásku k přírodě, vedení k řádu, poslušnosti i morálce... Sám autor prý netoužil v životě po ničem větším, než být také takovým „broučkem, který poslušně svítí.“

Biblický melancholik jako vyšitý je prorok Jeremiáš. On sám byl poslem drsného poselství v drsné době, což velmi těžce nesl. Ačkoliv jeho samotného Bůh uchránil z otroctví a plenění, které přišlo na Izrael pro jeho hříchy, Jeremiáš prožíval trápení svého lidu tak moc, že si přál zemřít. I přes své trápení a bolesti si jej Bůh použil k jasnému předání zprávy celému národu – v jeho poselství byla kromě soudů obsažena i naděje pro budoucnost, které se později chytili potomci zotročených Izraelců a stala se jim povzbuzením pro vydání se na cestu zpět do země zaslíbené.
Z Nového zákona je nejklasičtějším melancholikem apoštol Jan. Číst jeho evangelium, to je jako číst docela jiné příběhy. Ostatní evangelisté se zaměřili čistě na popis událostí, zatímco Jan vše napsal z pohledu svého prožívání; všímal si i skrytých poselství a hlubokých myšlenek, které ostatní přehlédli. Zjevně měl také velmi úzký osobní vztah s Ježíšem, zcela jiný než ostatní. Krom toho bylo i na jeho životě prorocké pomazání, ze kterého pramení celá poslední kniha Bible – Zjevení.

Milí melancholici, jsme moc rádi, že vás máme! Nesete pro tento svět odkaz ztraceného ráje, kde je všechno ještě krásné a neporušené. Možná, že vy sami trpíte při pohledu na to, co je pokažené; ale pro druhé jste svou čistou duší velikým požehnáním! Bez vás by svět byl hrozně mělký a povrchní; díky lidem vašeho ražení stále lidstvo neztrácí hloubku poznání a opravdové hodnoty.

Máte nějakého melancholika ve svém okolí? Divíte se, jaké maličkosti ho rozhodí nebo rozesmutní? Možná máte pravdu – melancholik je totiž jako vzácná exotická rostlina. Pocítí každý závan studeného větru a je dost choulostivý na péči i podmínky, ve kterých by se mu mohlo dobře dařit. Když s ním však umíte zacházet a dáte mu, co potřebuje, rozkvete a zavoní vám nejkrásněji na celém širém světě.