Ve dvou minulých článcích jsme si povídali o manipulaci, o jejích projevech a o tom, jak na ni můžeme reagovat. Dnes se na toto téma zaměříme již naposledy. Tentokrát se podíváme úplně nejhlouběji – až do nitra vlastního srdce.   

Jaký postoj a vztah by křesťan měl mít k manipulátorovi?

Zachovat si čisté srdce

Bible nás učí, že máme milovat své nepřátele a žehnat těm, kteří nás pronásledují. V modlitbě Páně se výslovně modlíme, aby nám Bůh odpustil tak, jako i my odpouštíme našim viníkům.

Jako každé jiné hříšné a zcestné jednání, i manipulace nám ubližuje a zraňuje nás – tím víc, pokud jí zažíváme od našich nejbližších. Je celkem snadné se před našimi manipulátory stáhnout do sebe a pěstovat si svá zranění, cítit se naštvaně, ukřivděně a ublíženě. Jenže tím bychom stejně nejvíc uškodili sami sobě. Samozřejmě, že nám nepomůže všechno negativní jen odsunout kamsi do podvědomí. Naopak, se svými bolestmi a zraněními i zlými myšlenkami MUSÍME nějak jednat, aby nakonec nestrávily i naše srdce. Co tedy dělat?

„Netrapte se žádnou starostí, ale v každé modlitbě a prosbě děkujte a předkládejte své žádosti Bohu.“ (Fil. 4:6) To je ta nejlepší cesta. Všechno bolavé a temné můžeme vydat Bohu, vyplakat se mu v náručí, nechat se jím utěšit. A pak u něj hledat novou sílu milovat, navzdory našim zraněním. Jen tak si dokážeme zachovat čisté srdce vůči všem, kteří nám ublížili.
 

Nepohrdat manipulantem

Zapomeňte na hrdé povyšování se. Někdy máme ty tendence říkat nebo si myslet něco na způsob: „Já tohle či ono špatné nedělám, a proto jsem lepší.“ Zajímalo by mě, jak se pozná, který hřích je „lepší“ a který „horší“. Vždyť každý má své chyby a všichni občas sklouzáváme do různého nezralého a zlého jednání.

Dobrá, možná že já nemanipuluji druhými – ale znamená to snad, že je má lidská hodnota větší? Nebo by se mi líbilo, kdyby mě druzí posuzovali stejně? Aby mnou pohrdali kvůli mým chybám a považovali mě kvůli tomu za méněcennou? To jistě ne. Všichni jsme přece moc rádi, když nás druzí milují a přijímají bezvýhradně. A tak tento luxus můžeme dopřát i našim manipulantům.
 

Porozumět kořeni problému

Možná vám k odpuštění a přijetí manipulátora pomůže, když pochopíte, proč má někdo tendence k manipulaci. Aspoň pro mě je to mnohem snazší, když vím nebo aspoň tuším, kde je „jádro pudla“ a co někoho vede k jeho nesprávnému jednání.

Takže jak je to s manipulátory? V drtivé většině případů jde o osoby, spadající do dvou kategorií. Ti první vyrostli bez lásky nebo jejích projevů. A tak se zoufale snaží najít kus pevné půdy pod nohama; zajistit si úctu a respekt od druhých; nějak způsobit, aby věci fungovaly tak, jak mají (nebo jak by podle nich měly fungovat). Manipulace je v jejich případě vlastně takovým výkřikem do tmy, voláním po vřelosti, lásce, bezpečí a jistotě.

Samozřejmě, touto cestou nikdy nenajdou plně to, co hledají. Ale než je za to nenávidět, mělo by nám jich být líto. Můžeme se také za ně modlit, aby se sám Bůh dotkl jejich zraněných a nenaplněných srdcí a uzdravil jejich bolavou duši. Aby v něm našli to pravé uspokojení, které se tak křečovitě snaží najít ve vztazích na tomto světě. 

Ani druhá skupina manipulantů na tom není o mnoho lépe. Ti zase vyrostli v prostředí manipulace a jiný způsob mezilidského jednání vlastně ani nezažili. Možná, že si vůbec neuvědomují, že je v jejich nastavení vztahů něco v nepořádku, nebo že se dá s druhými domluvit i jinak. A tak své okolí zraňují svým leckdy bezcitným jednáním, protože sami vyrostli ve „žraločím“ prostředí a nikdo je nevedl k soucitu a pokoře.

Omlouvá je to snad? To sice ne, ale pochopit jejich prázdnotu můžeme. A stejně jako v předchozím případě, i těmto manipulantům můžeme s láskou žehnat. Jistě i do jejich nitra Bůh vložil své nebeské poklady. A jakmile se odháže všechna špína a haraburdí, každý Boží klenot může zazářit v plné své nádheře. Kdo ví, možná že právě skrze někoho z nás mohou poznat opravdovou a hlubokou Boží lásku, která promění jejich srdce.

Ovšem i kdyby se naši manipulanti nezměnili ani o píď, naše postoje by měly zůstat stále stejné. Naším úkolem není měnit druhé, ale milovat je láskou agapé.

Co říci závěrem? Věřím, že všechno, co prožíváme, si může Bůh použít ke své slávě, pokud v našich těžkostech správně zareagujeme. A tak nemusíme reptat a stěžovat si na naše manipulanty, ale s Boží pomocí je milovat a žehnat jim. Třeba je to cesta úzká a trnitá, ale vede k životu a k pokoji v srdci.

Přečtěte si předchozí díly:
Reakce na manipulaci I.
Reakce na manipulaci II.