Máš spoustu známých, ale kdo tě zná? Máš vlastní píseň, kdo však ví, jak zní? Máš pocit, že jsi zakutálená, jak drobná mince pod rohožkou dní. Já však rozeznávám, zvuk chůze, co se odráží od výloh hlučných pasáží, tvou samotu, tvé závaží. Já vždy rozeznávám, tvé boky když jdeš ulicí, tvé vlasy mezi pšenicí, tvou vůni mezi tisíci. Já vždy rozeznávám, hravě rozeznávám.

Možná vám stejně jako mně stačí těchto pár řádků, aby se zachvěla ta něžná struna kdesi dole v duši. Spojí-li se tyto věty navíc s hlasem Richarda Müllera nebo Františka Segrada, je úspěch zaručený.

Stejně jako "ty jsi má levandulová" a řádka dalších mě dokáže tahle písnička vždycky znovu rozechvět. Čím to je? Jak je možné, že si dva autoři, tedy Petr Hapka a Michal Horáček, tolik ladí, že ať vyberou jakékoliv téma, vždycky z toho vyjde hit, nikdy ale ne prázdná, jen vemlouvavá písnička, která se vám vnutí do hlavy a vy si ji bezmyšlenkovitě broukáte - a když vám to dojde, nevěříte vlastnímu mozku, že ji vůbec mohl zaregistrovat. U písniček dvojce H+H je to jiné. Autoři nesází na lacinou líbivost. Nerozumím tomu, nechápu to, ale ať tito dva pánové, kteří mi přijdou tolik rozdílní, spolu vytvoří cokoliv, mají mi tím co říct. I když rozhodně nejsou všechny jejich písničky romanticky laděné, rozechvívající. V jejich písních ale téměř vždy nacházím poetiku, která se dnes už moc často nevidí, i když se navenek možná tváří drsně. Myslím, že tito dva pánové mají stále co říct. Hity jako Rozeznávám, Levandulová nebo Stáří patří k těm pamětnických, ale pramen nevysychá a dvojce H+H přináší nové, pro nové interprety, někdy až překvapivé, jako např. další moje z nejoblíbenějších - Já vím, že máme málo: jen stůl a v láhvi chvojí. Stůl, co  nás rozděluje a zároveň nás pojí...

Řekněte sami - čekali byste Jaromíra Nohavicu? Já tedy ne. A přesto je výsledek dokonalý. Takto bych mohla pokračovat dál a dál. I když Michal Horáček na albu Ohrožený druh ukázal, že i s jinými skladateli mu to jde skvěle, přesto pro mě zůstává dvojce Hapka - Horáček "tím pravým ořechovým". Dokázali to i v lyrikálu Kudykam... ale to by bylo na další a další podobná vyznání.

A co vy? Jste na tom podobně, pokud jde o tvorbu pánů Hapky a Horáčka? Co rozezvučí tu vaši něžnou strunu?

 Zpěvník - P. Hapka a M. Horáček

Pokud patříte nejen mezi posluchače, ale také rádi zpíváte nebo hrajete, možná se vám bude hodit zpěvník největších hitů Michala Horáčka a Petra Hapky, ve kterém najdete písničky Levandulová, Dívám se dívám, V penziónu Svět, Štěstí je krásná věc, S cizí ženou v cizím pokoji aj., vychází z jejich dlouholeté spolupráce a je určen všem, kteří mají jejich písničky rádi.

Vydalo nakladatelství Fragment, 2010