Podskala a poutní kostel sv. Jana Křtitele

Jedním z méně známých či spíše neznámých, ale velmi působivých a romantických míst naší vlasti je osada Podskala (zvaná též Podskalí). Leží ve východních Čechách asi 16 km od Chrudimi - mezi obcemi Vrbatův Kostelec a Chacholice. Nachází se v malebném skalnatém údolí, jímž protéká potok Žejbro. Nad osadou, již tvoří devět domů a kostel, strmě ční opuková skála, na níž se rozkládá obec Skála.

Předchůdcem dnešního kostela byla kaple postavená ve 12. století zbožným vladykou Vrbatou ku chvále Boha za své zázračné uzdravení vodou z nedaleké studánky. Vladyka Vrbata byl i zakladatelem podlažického kláštera, proslulého vytvořením Codexu gigas čili Ďáblovy bible. Podskalský kostelík, prostým lidem zván též kostel svatého Vrbaty, sloužil nejprve jako opatský chrám Panny Marie pod Skalou, ve 14. století se stal farním kostelem. Za třicetileté války však kostelík zpustl a rozpadl se.

Dnešní podobu dostal jednolodní kostel s polokruhovou apsidou a nárožními šestihrannými věžemi v letech 1676 -1696 za královéhradeckého biskupa Jana Františka Kryštofa z Talmberka a byl nově zasvěcen sv. Janu Křtiteli.
Díky zázračnému uzdravení vladyky Vrbaty z léčivé studánky byly na počátku 17. století v Podskale založeny při toku potoka Žejbra lázně. K jejich úplnému dokončení a modernizaci došlo v roce 1914 a fungovaly nepřetržitě až do roku 1945. Jejich klientelu tvořily zejména manželky předsedů čelných prvorepublikových politických stran. Lákalo je zdravému povětří, panenská příroda a přímo ,,božský" klid. Lázně tehdy měly dvanáct pokojů a pět van s léčivou vodou. Voda byla vedena do van potrubím přímo z bájné léčivé studánky. Dnes existenci lázní připomíná jen budova bývalého hostince.

K Podskale se váže i mnoho zajímavých pověstí. Jednou z nich je pověst o podskalské studánce. Před více jak osmi sty lety žil v Kostelci za Podskalou zbožný vladyka Vrbata, kterému náležela celá krajina od Včelákova ke Skutči. Byl to týž vladyka, který založil v Podlažicích benediktýnský klášter. Jednou Vrbata tak těžce onemocněl, že se nemohl ani na nohy postavit. Když nemoc nepřestávala, poradili mu, aby se koupal ve vodě, odtékající ze studánky. Vrbata dal se k tomu přemluviti, i nechával se z Kostelce (který se po něm jmenuje Vrbatův) tam na nosítkách donášeti. Než se začal koupati, slíbil, že jestliže se uzdraví, poblíž studánky postaví kostelík na poděkování Bohu za uzdravení. Po delším koupání prý se uzdravil i splnil svůj slib a kostelík tam postavil.

Zajímavá je i pověst o podskalském poustevníkovi. V Podskale byla prý za starých dob poustevna. Pověst vypravuje, že v ní žil poustevník, jenž měl smutnou minulost. Byl to prý onen slavný pražský hodinář, který opravil a do chodu přivedl slavný orloj na radnici staroměstské, známý 12 apoštoly, Jidášem s měšcem, kohoutem, smrtí, který nikdo opraviti nedovede.

Staroměstští konšelové zle odplatili se umělci, vždyť z obav, aby nesestrojil podobný stroj - slavný v dalekém světě - dali ho oslepiti. Po takovém nevděku vzal umělec harfu a s průvodcem se dal do světa a po mnohém plahočení v Podskale, odloučen úplně od světa, trvale se usadil. Žil v poustevně, již si pracně udělal, a to až do smrti, která stihla jej v kostelíku při zvonění.
Pokud vás povídání o Podskale zaujalo a nalákalo k návštěvě, můžete se ke kostelíku vydat Naučnou stezkou Chrastecka, která vede z Chrasti do Vrbatova Kostelce, obě místa leží na železniční trati Pardubice-Havlíčkův Brod.

(V článku byly se svolením autorů použity informace z publikace Pověsti z Chrastecka.)