Hurá, už jsem školák

Tak prázdniny utekly jako voda a začaly nám nové změny. Daneček se do školy těšil a není divu, že se těšil po odkladu školní docházky...ačkoliv nám z poradny říkali, že by školu zvládnul...myslím, že nic nezmeškal hlavně svou zralostí posedět a vzrůstem (ještě loni jsem si neuměla představit na jeho zádíčkách aktovku)...školu teď opravdu potřebuje, zná už všechna písmenka  a nejraději by četl (něco se mu přečíst podaří, ale spíš odhaduje)

Dostal velmi zkušenou a šikovnou paní učitelku...hned první den děti i rodiče náležitě uvítala...děti měly usnout a poté se probudili jako školáci (Daník pořád sledoval paní učitelku, nechtěl usnout)

Poté se už měli probudit jako školáci

Zpívali, vyprávěli a paní učitelka všem dětem obkreslila ručičku, která ve třídě bude pracovat

Nakonec se všichni budoucí spolužáci vyfotili pod tabulí...nikdo neplakal, všichni byli nadšení

Daník dostal kornoutek, aby mohl nabídnout spolužákům a ostatním bonbonek.

Amálka přihlížela

Do školy už chodí celé tři dny a celou záležitost komentuje slovy :

nechápu, proč musíme ve škole sedět tak dlouho, když tam děláme tak jednoduché věci...