V kterém věku dítě chápe, kdo je "máma"?

Když miminko slyší slovo „máma“, ví, že se jedná o „jeho“ mámu? A když slyší „táta“, ví, že se právě mluví o jeho otci? První slova, kterým se malé dítě naučí, jsou obvykle „máma“ a „táta“. Je třeba říci, že tahle slova lidé kolem něho často říkají: „Podívej, to je táta.“ Nebo: „Máma ti dá papu,“ atd.

V kterém věku však bude miminko schopno spojit tato slova s jejich významy? R. Tincoff a P. W. Jusczyk (1999) se pokusili tuto otázku zodpovědět a zjistit, v kterém věku začne být kojenec schopen spojit si slovo s určitým předmětem. Přesněji řečeno zkoumali, odkdy má kojenec slovní zásobu, která obsahuje slova přímo spojená s osobami, jež pro něj mají sociální význam, tedy s rodiči.

S cílem zjistit, v kterém věku si kojenec začne spojovat slova „táta“ a „máma“ se specifickým rodičem, provedli psychologové výzkum u osmdesáti šestiměsíčních dětí...
V laboratoři byly vyfotografovány obličeje všech rodičů na bílém pozadí. Dítě bylo usazeno mamince na klíně. Po jeho levé ruce stála jedna televizní obrazovka, druhá byla napravo od něj. Každá z nich ukazovala buď fotografie matčina, nebo otcova obličeje. Nečekaně se ozýval umělý hlas, který říkal: „táta“ nebo „máma“.
Vědci zjistili, že děti strávily více času pozorováním rodiče, který byl právě vyslovován, než pozorováním druhého rodiče. Zde se však výzkumní pracovníci nezastavili. Chtěli eliminovat jiná vysvětlení výsledků daného experimentu. Mohlo by se totiž zdát, že děti mají tendenci seskupit celou jednu kategorii objektů pod jeden název. Stejně jako slovo „pes“ může dítě použít pro po jmenovávání koček, krav nebo jakéhokoliv jiného čtyřnohého zvířete, mohlo by i slovo „máma“ použít stejným způsobem – tedy tak, že zahrnuje všechny ženy. A slovem „táta“ by mohlo dítě označit všechny muže. Další pokus se tedy uskutečnil s novou skupinou osmdesáti šestiměsíčních miminek. Stejně jako v prvním případě byly dětem promítány fotografie rodičů – ale rodičů dětí z předchozího pokusu.
Vědci (s užitím stejných pokusných podmínek) zjistili, že kojenci zřejmě nespojují slova „máma“ a „táta“ s jedním či druhým „cizím“ rodičem. Doba sledování fotografií během zvuku hlasu neukázala na rozdíl mezi oběma obličeji.

Závěr
Přestože šestiměsíční dítě ještě neumí mluvit, ví velmi přesně, kdo je „jeho máma“ a „jeho táta“. Kromě toho pro něj rozhodně nejsou rodiče jiných dětí jeho „tátové“ a „mámy“. „Máma“ není tedy obecnou kategorií, zahrnující jakoukoli ženu, stejně jako „táta“ není nálepkou pro všechny muže... Lze předpokládat, že od šesti měsíců věku se tato znalost týká také křestních jmen sourozenců dítěte.

Ukázka z knihy:

Rozumíte svému děťátku?

Zajímavé psychologické experimenty pro lepší pochopení nejmenších dětí
Nedřímá ve vašem děťátku budoucí Mozart? Jak staré miminko rozezná matčin obličej? Jste schopni navzdory pověrám uhodnout pohlaví svého budoucího dítěte? Dívají se nejmenší děti raději na krásný, nebo na ošklivý obličej? Je novorozené dítě citlivé na příjemné vůně a nepříjemné pachy? Tradičně se o vnímání a cítění nejmenších dětí říká mnoho věcí, ale jak je to ve skutečnosti? Autor knihy S. Ciccotti, který seznamuje čtenáře s mnoha testy či experimenty uskutečněnými s nejmenšími dětmi a jejich rodiči, umožňuje odhalit různé schopnosti nejmenších dětí. Kniha je psána pro budoucí rodiče a rodiče nejmenších dětí.