Miminko on-line IX. - Začínáme s příkrmy

Milá Mařinko!
Jonatánek je s námi už půl roku! Čas nezadržitelně letí... Týden před půlroční oslavou absolvoval Jonýsek lékařskou prohlídku a své třetí očkování. V čekárně plné výskajících a kňourajících dětí Jonatánek dost plakal, bál se. Na paní doktorku se také díval s větší nedůvěrou než dříve. Ale zvládl to statečně. Váží 7 550g a měří 70cm. Je to už kus chlapa.

Zvýšenou teplotu po očkování neměl, ale nožička mu trochu natekla. To vyděsilo manžela, o víkendu volal na pohotovost, ale radili jen chladit. Je to starostlivý taťka. Jonatánka to nebolelo, tak snad nic vážného.
Paní doktorka s námi také probírala, jak začít přikrmovat. Vaření je můj koníček, mám doma tři knížky receptů pro děti a čtu je stále dokola. Některé rady a názory se dost liší. Ptám se také zkušených maminek a hledám informace na internetu.
Myslím si, že neexistuje jeden dokonalý návod na zavádění příkrmů. Asi je to na každé mamince, aby vycítila potřeby svého děťátka, učila ho jíst rozmanitou a zdravou stravu a všímala si jeho chutí.

My jsme začali mrkvičkou. Koupila jsem ji v bio kvalitě, uvařila v páře a rozmixovala s převařenou kojeneckou vodou. S první lžičkou jsme čekali na tatínka, přál si vidět, jak synkovi chutná. A Jonatánek mlaskal. Ze začátku byl překvapený, co to dostal, ale poslušně papal a druhý den už sám otevíral pusinku. Samozřejmě mi bere lžičku z ruky, kope do misky (už se mu podařilo obsah vyklopit na podlahu), prská, cumlá si prstíky a pak si zamazanou pěstičkou mne očička, tahá vlásky... Po krmení bych nás někdy mohla oba vykoupat. O jídlo, které skončí na zemi, se rád postará náš pejsek.
Uvařenou mrkvičku jsem zamrazila v tvořítkách na led, přesypala do sáčku a uložila do mrazáku. Takto mám připravené porce, které stačí rozehřát a nemusím vařit každý den. Nejraději ohřívám ve vodní lázni, zdá se mi to jako nejšetrnější způsob.
Po pár dnech jsem koupila cuketu a připravila ji Jonatánkovi stejně jako mrkev. Chutnala mu také. A barevné zamražené kostky vypadají moc hezky.
Včera jsem zkusila na večerní krmení uvařit a rozmixovat rýži, přidala jsem trošku odstříkaného mateřského mléka, a Jonýsek si vyloženě pochutnával.
Konzervičky a instantní kaše moc kupovat nechci. Myslím si, že doma uvařená strava je nejlepší, vím přesně, co mu dávám a nezvykám ho na chuť instantních jídel. Také finanční stránka hraje roli. A vaření mě baví.
Protože byly horké dny, převařila jsem Jonatánkovi do hrnečku se savičkou kojeneckou vodu. Byl nadšený z nové hračky a brzy se naučil hrnek přidržovat a nalévat do pusinky vodu. Část vypil, část se smíchem vyprskal, bavilo ho to dost dlouho.

Jonatánek už je rychlý jako blesk. Převaluje se stále sem a tam, leze jako píďalka a nám dá velkou práci uhlídat, aby si nic neudělal, nikam nespadl, nic na sebe neshodil... Když si potřebuji odskočit na WC, musím Jonatánka položit do ohrádky. Tam se ale brzy rozčiluje. Co naplat, je to jediné jakžtakž bezpečné místo. Domácí práce jdou stranou, věšet prádlo, žehlit, uklízet a vařit mohu buď za řevu nespokojeného miminka v ohrádce nebo s Jonatánkem na ruce. Je to hodně náročné období. Ale zároveň jsme šťastní, že se naše miminko zdravě vyvíjí a dělá velké pokroky.

I procházky jsou hodně složité. Když Jonatánek v kočárku neusne, vyžaduje nosit v náručí. Problém nastane, když jsme daleko od domova. Zpátky se dostávám s Jonatánkem na jedné ruce a druhou tlačím kočárek. Anebo si vezu vzpouzející a vztekající se mimino.
Je ale krásné sledovat, jak Jonatánek všechno vnímá, sleduje okolí, lidi, přírodu, auta... A jak nás má rád a důvěřuje nám. Dvakrát už byl Jonatánek fandit tátovi na fotbale, a to v kočárku nevydržel ani náhodou. Napínavé utkání si přeci nemůže nechat ujít! Že by nám doma rostl malý fotbalista?

Máte také miminko do jednoho roku nebo se na jeho příchod právě připravujete? Doporučujeme vaší pozornosti tuto knížku:

První rok vašeho dítěte

Kompendium všeho, co potřebují vědět rodiče při péči o dítě a při jeho výchově od jeho narození do 1 roku jeho věku. Autorka sleduje vývoj dítěte po týdnech (jimž jsou věnovány jednotlivé kapitoly, tedy 1. týden, 2. týden až 52. týden) a dává rodičům praktické a podrobné rady. V jednotlivých kapitolách jsou postupně probírána základní i nová témata, tak jak jde rytmus vývoje dítěte. Autorka jako psycholožka zdůrazňuje, že chce představit péči o dítě nejen z hlediska jeho fyzických potřeb, ale i z hlediska vývoje jeho osobnosti.
Kniha odpovídá na nejrůznější otázky, které si rodiče kladou během růstu dítěte v prvním roce jeho života, např. co, kdy a kolik dítěti dávat jíst, jak má spát, jak si s ním hrát, co dělat, aby se dítě správně vyvíjelo po stránce tělesné i psychické, jak si počínat při nejrůznějších problémech.