Vloženo: 04.01. 2010 | Autor: Hani M.

Milá Mařinko!
Doufám že jsi prožila klidné a spokojené vánoční svátky. Pro mě to byla každoročně nejvíce očekávaná událost, těšila jsem se na ni od léta, nakupovala dárky, vyráběla výzdobu, sháněla nové recepty na cukroví.. Vánoční atmosféra mě vždy zcela pohltila.
Letos tomu bylo jinak. Jonatánek se narodil 30.10. Listopad jsem prožila v chaosu kolem miminka a životních změn, nevnímala jsem roční dobu, dny v týdnu ani hodiny. Když mi manžel přinesl dobroty dobroty na Mikuláše a hlásil, že se chystá koupit stromeček, zaskočil mě nepřipravenou.
To už se blíží Vánoce? Jak to, že necítím tu nádhernou adventní atmosféru, netěším se na svátky, nebalím dárky a nepeču cukroví? Celou mě zaplnil Jonatánek..
Nakonec jsme vyrazili pro stromeček celá rodinka, i s Dorkou. Vybrali jsme pořádně velký, aby nám byt krásně provoněl. Martin smrček hned nedočkavě postavil do stojanu a ozdobil. Já s Joníkem jsme se dívali a všechny nás plnilo tiché štěstí.
Mívali jsme ve zvyku si každý večer k rozsvícenému stromku sednout, povídat si a modlit se. Po pár nezdařených pokusech nám bylo jasné, že letošní Vánoce budou úplně jiné v každém směru.
Místo koled jsme poslouchali Joníkovo broukání a křik, místo dlouhých hovorů jsme se omezili na věty typu: 'To nám je ale spolu dobře. Jak ten stromeček pěkně svítí..' Místo vymýšlení složitě zdobených obalů jsem dárky jen rychle zabalila a druhou rukou 'špuntovala' Jonatánka na hrací dece. Ale vždyť ty první Vánoce byly také o děťátku. A jistě žádná velká romantika. A já jsem si právě letošní Vánoce mohla stále víc uvědomovat Boží milost a lásku a srdcem se zaposlouchat do biblického poselství: že Bůh se k nám sklonil aby nás zachránil.
A jak vypadaly svátky s miminkem? Poslední adventní neděli přišli příbuzní ze strany manžela, abychom si rozdali dárky a poseděli. Jonatánek však protestoval, celou dobu jsem ho chovala ve vedlejší místnosti a dárky si rozbalila po ukončení návštěvy. V úterý 22.12 jsme oslavili 'náš štědrý den'. Hodně netradiční. K obědu si manžel objednal rajskou polévku a k večeři kuřecí maso s hranolkami. Podle plánu měl Jonatánek v době večeře spát, ale vycítil, že mu něco uniká a chtěl být s námi u stolu a pak samozřejmě i u stromečku. Ale líbilo se mu to, strávili jsme krásný pohádkový večer.
Svátky jsme prožili u mé rodiny. S rodiči a sourozenci jsme se tři dny mačkali v městském bytě v počtu 11 osob, 3 psy, 3 velká akvária s rybkami, 2 klece s králíky a spousta dalších menších domácích mazlíčků. Jonatánka to moc bavilo, společnost si užíval, rozdával úsměvy a unavený pěkně usínal. Jen štědrý večer byl přeci jen náročnější, a tak jsme museli stromek s dárky opustit a počkat na ráno. Život s miminkem je úplně jiný, plnější. A ani nás netrápí, že není vždycky všechno tak, jak si naplánujeme.
A tak Jonatánek zažil první sníh, první delší výlet autem a pobyt v neznámém prostředí, první návštěvu bohoslužby a své první Vánoce. Také Jonatánkovi praprarodiče si přijeli povozit kočárek, dojatí svým pravnočkem. Naše dny jsou bohaté na události, překonávání překážek a obav, ale hlavně prodchnuté radostí z nového života, toho malého uzlíčku štěstí.
Milá Mařinko, přeji Ti krásný nový rok plný lásky, pokoje, zdraví, úspěchů a příjemných překvapení!
Tvá Hani M.
děkujuu:-)
Hani, taky obdivuju váš pobyt s velkou rodinou.
Trz - nám také spali do osmi,půl deváté, jenže chodili spát kolem půl 11 (oba) a malý s rýmou a kašlem a tlačícími se zuby... No moc jsme toho nenaspali.
Dneska už to bylo lepší, i s beruškou to šlo. Tak snad se vyřádí zítra ve školce 
Vánoce s miminkem jsou vždycky najednou úplně jiné. Jedním slovem bych je označila za "nenaplánovatelné"
Nám dal o první Vánoce Filípek dárek, že se přímo pod stromečkem rozlezl. Druhé Vánoce pak bylo ve znamení nadšení z dárků pro rodiče (nezajímaly ho tolik jeho dárky jako naše:) a ty třetí byly z jeho strany také s krásným dárkem - celý týden spal do devítí hodin!
S dětmi je to jiné, radostné, akční. Hurá za to:) Jonýsek je rozkošnej a Hani obdivuji váš třídenní pobyt v bytě s obrrodinou;) !
Různé akce s miminkem si člověk buď nemůže naplánovat a nebo si sice představuje, jak se to zvládne - a pak je často vše úplně jinak. My jsme poslední dva roky prožívali opravdu dost v poklidu, dcera už byla "rozumnější" - aspoň natolik, že jsme mohli mít ubrus, vánoční věnec, stromeček přístupný i se skleněnými ozdobami, rybu jsme si v klidu snědli... (pak jsem byla sice neplánovaně už od 27.12. v porodnici, ale do té doby pohoda)
A letos ? Nastydlý mrňousek, my nevyspalí, manželovi se při představě, že má být doma ještě 9 dní dělaly mžitky, dceruška byla protivná kolikrát už ráno (a ven se buď nedalo, nebo na chvilku jen s ní, protože na malého tam bylo dost zima). A štědrý večer vypadal asi tak : já jsem kojila malého, aby tolik neřval, dojídala studenou rybu a do toho se malá ptala aspoň 5x do minuty, kdy už půjdeme k tomu stromečku. Dopoledne ho pomáhala tatínkovi zdobit (což trvalo jako ostatní věci podnikané s malou pomocnicí tak 3x déle, než by to měl člověk sám - všichni s batoletem nebo starším dítkem vědí jistě o čem je řeč...). Aspoň že ten silvestr byl lepší.
Celkově jsme si to letos prostě vůbec neužili 
(možná to byla částečně naše chyba, že už jsme byli takoví vyfluslí a rozladění). Dnes nám začínají kroužky, zítra školka, tak snad brzy najedeme na nový režim a zase si to budeme užívat a ne přežívat. 
Poslední komentáře
44 min 20 sek zpět
1 hodina 21 min zpět
1 hodina 55 min zpět
1 hodina 59 min zpět
9 hodiny 23 min zpět
9 hodiny 33 min zpět
10 hodiny 20 min zpět
11 hodiny 19 min zpět
17 hodiny 4 min zpět
17 hodiny 30 min zpět