Miminko on-line III. - Konec šestinedělí

Milá Mařinko!
Nějak hůř hledám chviličku času abych si sedla a napsala Ti.. Ale dělám to ráda! Tento dopis začínám nanečisto vytvářet s Jonatánkem na klíně. Sedíme v posteli- tedy spíš já sedím a Joník se rozvaluje v hnízdečku z mých nohou. Odpočíváme.

Dnes už opravdu nic nemusím. Jen být maminkou. A to je krásné.
Jonatánek už kouká na svět celých 6 týdnů! Uteklo to jako voda. Měli bychom oba podstoupit lékařskou prohlídku, ale naši doktoři si asi chtějí užít svátky a objednali nás až na leden. Snad se mi porodní zranění dobře zahojí a Jonýsek bude dál dobře prospívat.
Má se čile k světu. V noci se budí na kojení asi po třech hodinách (přes den chce pít častěji) a někdy ho dá práci znovu uspat. Ve čtyři ráno už je dočista vyspalý a připravený na akci. Takové normální ráno u nás teď vypadá takto: Když se Jonatánkovi podaří mě probudit natolik, abych zvládla situaci, nakojím ho, sundám mu špinavou plínku a nechám ho rozvalovat nahatého.

To má rád. Zatím si uvařím čaj, sním jogurt, strčím prádlo do pračky a vyžehlím suché. Mezitím odbíhám k Jonatánkovi, dávám dudlíka a snažím se zachytit čůrací vodotrysk (koberec už máme označený pěkně a já taky občas dostanu spršku).Obléknu ho, kápnu vitamín a vezmu si ho k sobě do postele. To je hezký čas - Jonatánek mě ručkou tiskne prst a spolu studujeme Bibli. Zatím ještě tu dospěláckou. Dnes jsme četli příběh odvážné královny Ester. O ranní koupeli si nechám jen zdát.. Brzy vyrážíme na procházku, doma to Jonatánka už nudí a spinkat v postýlce nechce. V kočárku se mu líbí a většinou chvíli dřímá i po návratu domů. To pak nevím co dřív: uklízet, vařit, umýt se, jít spát, odepsat na e-maily, nebo..
Jonatánek dělá pokroky každý den. Když jsem u něj blízko, stále mě sleduje, otáčí se za hlasem, bezpečně mámu i tátu pozná. Stále častěji se usmívá, plazí jazyk, hraje si s dudlíkem v pusince, brouká si a 'povídá'. Pokládám si ho na hruď a Jonatánek zvedá hlavičku a dívá se na mě. Poslouchá s námi hudbu a baví ho sledovat barevné hračky.
Také další příbuzní si užívají nového člena rodiny. Místní babička chodí vozit, koupat, chovat.. Moji rodiče přijedou jadnou za čas a Jonatánek jde z náruče do náruče. O přebalování se nejvíc dere můj táta, maminka plete svetříky, kalhotky, čepičky.. A nejmladší strejda hrdě vozí kočárek a plánuje na co všechno si budou spolu hrát. Tety si s Jonatánkem hrají, mazlí si ho, na všechno se zvědavě ptají, kupují dárky. Joník se narodil do velké milující rodiny.

Na radu kamarádky jsme pořídili šátek na nošení dětí. Tam se Jonatánkovi moc líbí, vždycky hned spokojeně usne, zklidní se. Dokonce i manžel si šátek rád váže a starostlivě v něm naše mimi chová. Zvykáme si na rodičovství, nový život, velké změny. Postupně nám to dochází:-) Je to nádherné období a úplně jiné očekávání Vánoc. Jonatánek byl s námi vybírat stromek. Společně jsme ho zdobili, poslouchali vánoční písně a s manželem plakali dojetím. Už však přišly i chvíle, kdy jsem se rozplakala únavou, ale i tehdy jsem věděla, že jsem šťastná.

Velmi šťastná! Mám velikánské bohatství - úžasného manžela a nádherné miminko. Neměnila bych s nikým na světě. Tolik Boží milosti!
Jonatánek mě volá, musím běžet!

                                                                                       Tvá Hani M.