Když miminko pláče

Rozpoznat a vysvětlit dětský pláč může být často velmi naléhavé. Dítě křičí, co dělat? Co když je to závažné? Když se matka vrátí z porodnice, připadá si často ztracená a neschopná porozumět úzkostem malého človíčka. Ale je přece zcela pochopitelné, že miminko, které je krátce na světě a ocitá se ve zcela novém prostředí s odlišnými pachy a zvuky, potřebuje alespoň několik dní, než se zorientuje!

Zvláště zpočátku, když dítě pláče, můžeme být tak rozrušeni, že ani nedokážeme klidně uvažovat. Co mu může být? Je nakrmené, přebalené, houpeme ho, procházíme se sním,pokládáme ho do postýlky…A když pláče dál, co máme ještě dělat? Maminčin neklid vzrůstá. Miminko, které je velmi citlivé na maminčiny pocity, vnímá její úzkost a pláče ještě víc. Co teď?
Vysvětlit si křik dítěte je náročný úkol minimálně ze tří důvodů:

- Každé dítě má svou řeč a nelze se o ní něco dozvědět během tak krátké doby. Pláč se navíc mění v každé situaci a situací k pláči je vždycky dostatek. Výsledkem je značně komplikovaný jazyk, jehož slovní zásoba a intonace se vytvářejí týdny…

- Dětský pláč v rodičích podněcuje empatii. Rodiče se snaží rychle všechno pochopit, ale jediné informace, kterými disponují, jsou jen jejich vlastní zkušenosti s pláčem. A když oni sami pláčou, je to z bolesti nebo úzkosti. Mají tedy za to, že jejich dítě musí zažívat velikou tíseň, když tolik křičí. Tyto představy jsou mylné. Dítě má jiné důvody k pláči než úzkost a bolest a intenzita pláče nemá nic společného se závažností situace ( občas lze dokonce říci, že je tomu naopak).

- Způsob pláče se vyvíjí i v průběhu jednoho záchvatu pláče, důvody se mění, a tím se věci ještě více komplikují. O to obtížnější je dítě uklidnit. Vezměme si příklad dítěte, které pláče, protože má hlad. Jestliže matka nerozpozná jeho potřebu dostatečně rychle, protože například jedlo před dvěma hodinami, z pláče se stane vzteklý křik a rázem se změní povaha i motiv. Lze říci, že jakákoliv neuspokojená žádost nakonec přejde v dlouhodobý pláč podobající se utrpení způsobenému bolestí. To však vůbec neznamená, že by bolest byla prvotní příčinou. Sdělení je teď komplexní a dítě je v tomto případě vězněm svého vlastního vzteku. Pro matku je zkrátka těžké ho utišit a je z toho ještě zmatenější.

Některý pláč však vypadá jako vrozený a je stejný u miminek na celém světě. Tři základní druhy, které se podle vědeckých nahrávek vskutku liší, jsou křik z hladu, z bolesti a ze vzteku. Znovu však je třeba zdůraznit, že řeč křiku je v prvních měsících života dítěte tak komplexní, že rodiče mají mnoho důvodů, aby jí zatím nebyli schopni porozumět.
Výzkum byl prováděn následovně: byl nahrán křik více miminek a potom byl puštěn mnoha rodičům s tím, aby ho zkusili vysvětlit. Odpovědi ukázaly, že schopnost vysvětlit křik se lišila zčásti podle věku, pohlaví, emočního stavu a zkušeností s miminky. Z rozboru odpovědí vyšlo najevo, že pro rodiče byly určující dva faktory: síla a délka křiku. V praxi je to složitější – je relativně dobře možné určit důvod dětského pláče na začátku, než se všechny jeho druhy nakonec rozvinou v silnější křik, který se již podobá bolesti nebo vzteku, ačkoliv byla počáteční příčina zcela prostá.

Ukázka z knihy Dítě pláče - co dělat

Knihu Dítě pláče - co dělat vydalo nakladatelství Portál.
Jak zjistit, proč dítě pláče, a jak ho uklidnit? Slyšet, když kojenec nebo malé dítě pláče, neznat důvod jeho pláče a neumět ho uklidnit, to je jedna z nejobávanějších a nejbolestnějších zkušeností rodičů. Kniha francouzské psycholožky je pro rodiče malých dětí průvodcem a rádcem, vysvětluje, jak rozeznat různé typy dětského pláče, jak na ně odpovídat, aby dítě dostalo, co potřebuje. Připomíná, že pláč je pro dítě prostředkem komunikace a že plakat je pro ně normální. Zároveň také upozorňuje na způsoby jednání rodičů, kterým je třeba se vyhnout. Kniha je určena pro rodiče dětí od narození přibližně do jednoho roku života.