Instatní Vánoce

Ono je to právě o tom... Proč "vánočního ducha" v adventu? Ten přece logicky patří do času Vánoc, ne?

Přeju celé tvojí rodině krásné Vánoce, je vidět, že jsi skvělá mamka!

Miluju vánoce! Tu těšivou a slavnostní náladu adventu. Při pečení cukroví,kterého dělám tradičně 12 druhů si pouštím koledy a pálím františka. Možná jsem trochu nostalgická a melancholická a vzpomínám na vánoce kdysi doma, byli kouzelné ale hodně uspěchané a tak já to chci dělat jinak. Chci svým čtyřem klukům připravit sváteční chvíle na které budou vzpomínat jako dospělí. A tomu patří výzdoba, zdobím průběžně celý advent, cukroví, perníčky ale i čisto. A tak peču, zdobím a uklízím. Termím instantní vánoce je trefný a ani já se nedávám strhnout heslem "Nevíte co ještě, ještě, pod stromeček....". Já se snažím mít všechno co chci hotové 2 dny před Štědrým dnem aby na ty vánoční dny byl doma klid a pohoda. Ono udržte si vánočního ducha celý advent se čtyřmi malými díťaty!

Je zvláštní,že jsem už od malinka na šílenství a módní nej okolo Vánoc naprosto imunní a hluchá.asi je to tím,že akce na povel k smrti nesnáším a jakékoliv diktování čehokoliv u mě vyvolává doslova odpor.A tak si Vánoce užívám po svém.Jako dítě jsem milovala pomáhání v kuchyni,zdobení stromečku,ale nejvíc sem se těšila na společnou procházku,sváteční večeři a slavnostní přípitek.Jasně,že dárky byli pro mě spestřením,ale vždycky mě nejvíc potěšilo to,že mě má někdo rád a myslí na mě a já mu můžu oplatit stejnou mincí.A to mi vlastně vydrželo dodnes.Jsem nadšená ze sněhových vloček,které slibují Vánoce v bílém kabátě,úklid řeším běžným způsobem,cukroví peču společně s babi-tchyní a dárky kupuji průběžně tři měsíce před štědrým dnem.A tak si v klidu vychutnávám klid,pohodu,koledy a vše to,čím by měli Vánoce být.A letos budou krásnější o rozzářená očíčka mé dcerky.Zapálíme purpuru,prskavky,svíčky,rozsvítíme stromeček a v doprovodu koled si budem vychutnávat to nejcennější,co máme.Šťastnou a spokojenou rodinu.Přeji Vám všem,aby i pro Vás zůstali Vánoce tím,čím by měli být.Svátkem zrození,pokory,pohody a štěstí

Je pravda, že jsem ještě na té "dovolené". Ale celkem se mi  daří se neštvat. Výzdoba kromě stromečku (ten bude až na štědrý den), tak nepřipadá v úvahu, až příští rok. Protože částečně mě to nebaví a adventní věnec neriskuju, to by nám drobek chytnul. Možná příští rok. Dárky celkem máme, většinu už i zabalenou. A cukroví u nás zbývá, takže jsem to zredukovala na několik druhů, aspoň kvůli dětem. Už jsme zvládli upéct perníčky.

Tak letos si adventní čas užívám asi nejvíc... Na žádné předvánční bláznění s Jonatánekem nemám čas, na dárky peníze a do obchodu se dostanu max 1x týdně, jsme tu na vesnici zapadaní.. Výzdobu jsme použili loňskou, ještě jsem usušila pomeranč, upekla perníkový stromek... Jinak chodíme na procházky, a vymrzlí si pak doma útulníme, nehoní mě žádné povinnosti, jen prostě být s Jonatánekm - tudíž si nechávám otevřené srdce pro Boží věci, otevřené uši pro jeho hlas a hlas pro modlitbu a chválu... Myslím že ani ty vánoce nebudou 'chudé'...

Tak od té doby, co chodím do práce mám před Vánocemi 2 možnosti - buď se zbláznit nebo opravdu udržet ducha Vánoc. Zvolila jsem druhou  možnost.

Dárky kupuji během roku, cukroví peču tolik druhů, kolik stihnu. A uděláme výměnu s maminkou. Takže nouzi nemáme. Vánočku pečeme s maminkou společně, a když nestíhám, zlatá maminka se podělí. 

Výzdoba - záleží na času, buď něco nového vyrobím, nebo použiji něco z loňska. Stromeček sežene manžel a ve zdobení se střídáme.

Každý rok zajdu sama na Adventní trhy, tam nasaju pohodu, vůni svařáčku, pražených mandlí a trdelníku a dokoupím drobnosti.

Hlavní je se neuštvat. Letos to vypadá nadějněji, že stihnu i perníčky, na které už obvykle nedošlo

Efi,úplně sdílím ty samé myšlenky a chutě se před tím vším nakupováním,uklízením a já neví čím vším někam schovat!

Každý rok je to bohužel stejné..Už v říjnu to na mě dorazí a chtěla bych se někde zahrabat,a vylézt až na 3Krále..

Ale nevím,jestli by jsme si rády nechaly ujít narození Páně??? Ano je to taková naše trochu"každoroční obět"

Pro povzbuzení snad schází dodat,jen -vzpomenme si na rozzářené očička našich dětí před vánočním stromečkem,kvůli ,kterým to také děláme...

opravdu moc pěkné,mluvíš mi z duše.I  já vánoce toužím prožívat z hloubi duše,radovat se z toho,že nás Bůh neopustil,ale poslal nám svého syna.Nejraději bych se buď celá nebo alespoň v myšlenkách přenesla do toho dne a toho místa,kde se malý Ježíš narodil.Ne,nechtěla bych do toho zasahovat,stoupla,sedla nebo klekla bych si někam do koutka a jen pozorovala.Okolní svět by pro mě úplně přestal existovat.

Moc pěkné, nešlo se nepodělit.Takových zamyšlení v době adventu by bylo třeba aspon na každý den jedno.Aby si člověk uvědomil, co je v těchto dnech opravdu důležité.

Tak na to odpověď nemám, je to výzva i pro mě. Takhle ve všedních dnech a při všech povinnostech se mi chvíle k rozjímání hledá špatně, jsou to spíš "chvilky". Ale pak je víc prostoru na ztišení i rodinnou atmosféru mezi svátky, kdy se obvykle nemusí do práce. Takže - možná by to mělo být jinak, ale přirozeně pro mě ta poklidná vánoční atmosféra štědrým večerem teprve začíná, a pak si jí užívám plnými doušky až do Nového roku. Do 24. se o ten klid spíš musím hodně poprat...