blog uživatele korálovka

V Pytli

Tak jsme se minulou sobotu vydali na první jarní výlet do přírody - do lesa zvaného "V Pytli". Na mezích už kvetly podběly a jaterníky, ve vzduchu poletovali motýlci a čmeláci, ba i ptáčci prozpěvovali a ťukali do stromů... No prostě paráda!

A jak jsme tak šli, dorazili jsme k rozlehlému pařezu, který jsme využili k zastávce na svačinku.

Poblíž se pak (nejen holky) vyřádily na pár balíkách sena, co tam zůstaly od loňska nesklizené.

Dostat se nahoru byla docela fuška...

Skoro školačka

Tak jsme dneska byli s Bekynkou na zápisech do školy.  Ten čas tak letí!!!

Podle očekávání se Bekynka projevila jako šikovná, milá a upovídaná Oficiální rozhodnutí dostaneme až příští týden, ale předběžně spíš počítáme s kladným vyjádřením.

Musím říct, že jsme z toho obě dvě měly radost. Někdo se třeba bojí nástupu do školy, ale já když vidím její nadšení, tak se těším stejně jako ona :-D Samozřejmě, bude to i časově náročné, hlavně docházení, ale i domácí úkoly a učení, bude-li třeba. Ale, věřte nebo ne, fakt se na na školu Bekynky těším

Mají krávy rády jazz?

Tak tohle mě fakt pobavilo

Viz video...

Morčátka

Už dlouho na nás děti loudily nějaké zvířátko, nejraději morče. Letos před Vánoci jsme se rozhodli, že už jsou holky dost velké, a tak se do toho dáme.

Když je manžel vybral a koupil (a nechal ve Zverimexu do 24. prosince), těšili jsme se na ně jak malí děti. Já, že jsme doma občas nějaké to zvířátko měli a vždycky mi to připadalo hezké. On, že si zvířátko vždycky přál a nikdy ho nemohl doma mít.

Co znamená odpustit?

Toto mi dnes přišlo mailem, a moc se mi to líbí! Tak posílám dál:

Měla babka čtyři jabka

Onehdá se na mě naše čtyřletá Miuška vytasila s logickou úlohou: "Maminko, jaktože ta babka měla nejdřív čtyři jabka, dědoušek dvě, a potom měli stejně?"

I vytáhla jsem šest jablíček ze špajzky a rozdělila je na dvě hromádky. "Podívej, tady to jsou jablíčka babičky, tady dědečka." A zanotoval jsem k tomu: "Měla babka, jeden-dva-tři-čtyři jabka, a dědoušek jen dvě - vidíš, jsou jenom dvě?" Miuška horlivě přikyvuje.

Knížka na půli cesty

Tak, a je to. Odkládám tužku a papír (co to povídám, vlastně odcházím od klávesnice, digitálního foťáku a CDčka), text i obrázky jsou poslané do nakladatelství. Že to ale byla fuška!

Celé to vlastně začalo nápadem, sepsat knížku. Vlastně jedním snem. Román se ale nakonec nekonal – tou dobou se moje dvě robátka rozhodla, že spánku přes den už netřeba, a tak moje knížka zůstala ve třetině, nedopsána. Kdy (a jestli vůbec) spatří světlo světa, těžko říct.

Novinka

Ahojky všem,

tak mám zase další novinku. Vytvořila jsem si osobní stránky, tak kdybyste někdo byl zvědavý, můžete se podívat Je to především o mém psaní a tvoření...

Jste vítáni

Práce a já

Blíží se konec pracovního týdne, asi bych měla konečně dát o sobě vědět

Musím říct, že se mi v mé nové práci MOC líbí. Jsou tu příjemní lidé, pohodová atmosféra, stresu málo (a když, tak vždy jen dočasně, a i tak všichni většinou zvládají všechno s úsměvem na rtech)...

Nepsala jsem dřív, protože se teprve zabíhám, zaučuji, není ještě moc co psát a hodnotit, spíš po té lidské stránce. I když, samozřejmě i k práci jsem už trošku přičuchla, a jsem spokojená, myslím, že mě to bude bavit.

Moje milovaná Mařinko,

dnes jsou tomu dva roky nazpět, co jsem poprvé zavítala na tvoje stránky. Tenkrát jsi byla ještě malé semínko, které sotva vyklíčilo. Vědělo o tobě jen pár lidí, a i když všechno bylo teprve "v plenkách", rozhodla jsem se vstoupit a spolupracovat.