veskrze ženská odpověď

 Malá je chytrá a šikovná !!! 

 U nás takto dabl mluvili Štěpi s Jeníkem - já obvykle vypínala ...A jen jsem přerušovala jednoho ,aby pustil ke slovu druhého ... A Jášík tolik nemluví - asi ho nikdo nepouštěl ke slovu , tak si zvykl nemluvit ...Nebo je prostě uzavřenější ..

 A Jeník opravdu nemluví ,jen když spí -a to ještě někdy mluví ze spaní  

Ten dovětek je geniální!!! :D Tak bydlím jinde... To vážně nemá chybu! :)

Jinak - je mi jasné, že z toho asi sotva vyroste. V rodině je převaha ukecaných. Dokonce jak se sejde jedna babička se Světluškou, s manželem bychom nejradši prchli, neb ty dvě dohromady... Po 10min nás třeští hlava a v duchu se zaobíráme představami o pustém, liduprostém ostrově.

to si umím představit a nevím, zda bych byla schopna dojíst?! Taky jsem to zažívala kdysi s vnukem, a ono mu je 12 a ještě svůj monolog nedokončil. Tak bydlím jinde!

Holky, děkuji za vaše komentáře. Je to milé, sdílet se se stejně "postiženými".

Koráli, to hrooozně důležité - znám. Světluška to dělá při telefonování. Prohlásí, že musí babičce / tetě / ... říct něco strááášně důležitého, a když jí tedy mobil předám, tak následující minuta probíhá takto: "..." - "Tak co jsi chtěla říct?" - "Ehm... No... Teto, ahoj!" - "Ahoj, Světluško, poslouchám." - "Ahoj." Ale běda mi, když telefon položím, aniž bych jí dala prostor. Ještě, že mám tolik volných minut. Jinak bychom se nedoplatili.

Sonne - jsem docela zvědavá, co Brouček, jestli bude taky takový, tak to taky budeme mít "dabl".

 :-)   máte doma veselo

 Nenudíte se, což? ;-)

Naše nejmenší je také povídalka, někdy po příchodu ze školy vydrží skoro dvě hodiny v kuse... většinou to odnese tatínek. To mi pak večer sděluje, že dcerka byla zase upovídaná, tak nic neudělal. Ale má trpělivost a vyslechne ji. Pak jsou ještě ty situace, jak popisuje Korálovka, že chce něco říct i ta starší a má problém se dostat ke slovu. :-D 

Tak u nás doma je to podobné, jen holky nejsou v odpovědích tak geniální Docela často mluví jedna přes druhou, pak je učíme, že se musí nejdřív navzájem nechat domluvit. A když náhodou chce Bekynka skočit Miušce do řeči a my jí zarazíme, obvykle nám odpoví: "Když to je hrozně důležitý!" (A "to důležitý" je třeba, co se jí zdálo za sen nebo že se jí líbí její nové šatičky apod.)

Hezky to komentuje i babička, když holky vrací po hlídání. "Ti naši klucu toho za měsíc nenamluvili tolik, co ty vaše holky za jedno odpoledne." A já myslím, že má pravdu

 a máme to doma "dabl" a to je pak opravdu šílené. Ale odpověd tvé dcery je rozkošná. To se ještě naše prťata nenaučila

To mi připomíná naši Adrianku. Ona bez povídání taky nedokáže chvíli být. Když jsem vymyslela dárek pro našeho tatínka, takovou kartičku, kde jsou různé věci, co by si přál, jako je třeba den volna pro sebe, dvě hodiny v klidu bez nás, koukání na film bez vyrušování, výlet do lesa,...s tím, že si může postupně tyto činnosti vybírat, tak Adrianka se pozastavila nad jednou kolonkou, která jí činí největší potíže : " dvě hodiny bez mluvení na tatínka". K tomu měla jediný komentář, že to nejde splnit! Že tohle si tatínek může vybrat jen v době, kdy bude Adrianka ve škole! A měla pravdu!