Vloženo: 12.03. 2010 | Autor: kekunka
Musím se s vámi podělit o velikou radost!
Dneska večer totiž uspávání naší holčičky, naší Světlušky (skoro 3 roky) proběhlo zcela a úplně bez křiku, bez pláče a bez špatné nálady!!! :) Mám z toho obrovskou radost, protože spoustu a spoustu večerů v poslední době bylo ukládání hororem.
Kdoví proč, Světluška se večer "šprajcne" a odmítá spolupracovat. Ani lákání na pohádky nepomáhá, ani nabídka rituály hrou, prostě nic. Každý večer jí stačí i sebenepatrnější záminka, aby propadla těžké hysterii, aby začala ječet jak tur a nás přiváděla k šílenství. Večery opravdu nesnáším. Děsím se toho. Každý večer čekám, co dnes bude spouštěčem řevu. A i když se snad tisíckrát ovládnu, tak to nepomáhá. Už je toho prostě moc a večerní ukládání končí mým vybubláním. Buď se vzteknu a odmítnu s ní být, dokud se neuklidní, nebo, a to je horší varianta, začnu křičet taky. (A manžel nadává, že jedna ječí, druhá řve, a kdo to má poslouchat.
)
Zajímalo by mne, jestli je tohle obvyklé i u jiných dětí. Podotýkám, že vůbec nezáleží na čase uspávání ani míře Světluščina utahání. Jak to mají / měly vaše děti?
Kéž by to i zítra bylo tak báječné jako dneska! :) Byl to tak senzační, pohodový večer. Po náročném týdnu a vyčerpávajícím dni byl dnešní večer dokonalým balzámem na mou dušičku.
Tolik pusinek, tolik tulení a mazlení!

Bože, díky Ti za to.
souhlas do puntíku 
Diky moc za odpovedi. Ja si s tim zatim hlavu taky nedelam, taky mi prijde jeste moc malicka. Jen me zajimal nazor nekoho, kdo ma s "usinaci zavislosti na prsu"
nejakou zkusenost. Ty rady, at to dcerku rychle odnaucim, mi totiz davaji vetsinou zeny, ktere svoje deti vubec nekojily. Dekuju Koralovce za odkaz na zajimave clanky... vypada to, ze z velke casti praktikuju kontaktni rodicovstvi a ani o tom nevim:) Neustale slycham: "Nech ji at place, aspon bude mit silnejsi plice!", "Nenos ji, zvykne si na to a nebude chtit lezet!", "Nemuzes ji nechavat spat vedle sebe v posteli, zalehnes ji". Ani nemluvim o silenostech typu: "Place, protoze ji jenom kojis a ona ma zizen, dej ji caj" (to je sice totalne mimo tema, ale o takovy blabol se proste musim podelit), ted v peti mesicich zase vsevedouci sousedky maji hruzu z toho, ze jsem ji jeste nezacala prikrmovat: "Ty ji jeste nedavas kasicky, to moje jedla uz ve trech mesicich." Ale snazim se nenechat se zviklat, mela jsem skvelou patronazni sestru, ktera mi uz pri prvni navsteve rekla, at se pripravim na to, ze me vsechny zeny v mem okoli zacnou zahrnovat vsemoznymi radami a doporucenimi, ale at je neposloucham a zapamatuju si jedine to, ze matka vzdycky citi, co je pro jeji dite dobre. Takze i presto, ze nekdy tapu a nejsem si s necim jista, casto si vybavim tuhle vetu a mnohokrat mi opravdu pomuze:)
ad Mirjana: moje mala taky nechce dudlik... to by prave pomohlo pri tom nocnim buzeni, protoze hladova neni. Ale mne to vlastne ani nejak zvlast nevadi, protoze beztak spi s nami, takze to buzeni ve vysledku vypada tak, ze zacne plakat, chyti do pusy prso, okamzite usina a ja vzapeti taky:)
Nedavno jsem tu psala, jak mi vynadala neuroložka, že ročního synka v noci jednou kojím... Dcera taky dost často usínala u prsu a donedávna vůbec nebyla schopná usnout bez někoho, bude jí pět. Ale pro nás je jednodušší tam s ní půl hodiny být, než aby 1-2h ječela (a to ona vydrží) , usnula vyčerpáním rozrušená a za dvě hodiny se vzbudila. Takhle spí asi od dvou let většinou celou noc. Výjimečně v noci přijde, že se jí něco ošklivého zdá, většinou je to při teplotách při nemoci a tak. Hlavně to není moc často.
Když je manžel večer pryč, tak je schopná akceptovat, že si chvíli povídáme a pak se tam na ní chodím po chvíli dívat. Většinou do čtvrt hodiny spí poté, co odejdeme s bráškou. A taky ani jedno naše dítě nikdy nechodilo spát v sedm. Většinou tak kolem deváté (a vstávají i sami kolem 7h).
Řekla bych, že víc si vymýšlí na manžela. Někdy usínají i 1,5h. My spolu většinou 1/2-1h. A někdy má taky záchvaty vzteku (hlavně když ji uspávám s malým a on jí tam bourá hračky, které má dané tak, aby na ní viděly do postýlky a pod.)...
Mrňous jednu dobu usínal už pěkně v postýlce asi kolem osmi měsíců. Jenže přišly rýmy a virózy a byl se samostatným usínáním konec. Tak teď usíná u prsu nebo se pak odkulí do manželovy postele. A u manžela, dědy, babičky je skopen usnout v náručí nebo když si spolu lehnou - i bez mlíka 
A u pětiměsíčního bych to vůbec neřešila. Zrovna tak když jim rostou zuby - no tak pije po hodině a půl pár dní, a co? Jen doporučuju potom odbourat noční a večerní kojení, ale myslím, že stačí kolem 1,5-2 let.
Ať pěkně rostete
a klidně spinkáte 
Taky uspáváme u prsa...a je jí už skoro 14 měsíců...přes den tedy usne v kočárku, když povozím. Na noc je kojení už jejím zvykem...je to daň za to, že nemá dudlík...časem jí to budu muset odnaučit zrovna jako mladšího Daníka....ale zatím mi to nijak nevadí, až přijde čas, tak bude určitě změna.
To jsou právě ty různé "školy" uspávání. Jestli Ti to tak vyhovuje, tak se nenech zvyklat. Já jsem názoru, že uspávání je každé maminky a dítěte věc (viz zde). A taky jsme zveřejnili článek o kontaktním rodičovství, kteří jsou velmi jednoznačně pro uspávání...
Jako rada mě napadá prodloužit pauzy mezi nočním kojením.
Naše Světluška nám to taky dělala. To jí ale bylo cca 8 měsíců. Manžel mě po tři noci vystřídal. Světluška, jak viděla tatínka, velmi rychle pochopila, že od tatínka mlíčko nedostane. A začala nám krásně spát celou noc. 
Podle naší pediatričky jsou děti od cca 6 měsíců prospat celou noc bez kojení. Ty ale píšeš, že malá má 5, že? I když naše Světluška kolem tří, čtyř měsíců zvládala prospat i 12 hodin v tahu. 
A poslední věc - když jsme končily s kojením, Světluška už posledních pár měsíců pila jen před spaním, na uspání. Bála jsem se, že když ji přestanu kojit, začneme bojovat s večerním usínáním. Ale vůbec ne! Hned druhý den usnula raz dva i bez mlíka! Problémy přišly až teď, jak je větší. Takže se neboj, každé dítě to má jinak. Nenech si kazit kojení starostmi z budoucích problémů, které nemusí nastat. 
No právě. V období dětského vzdoru děti zkouší hranice. Takže mluvíme o tomtéž 
Už jsem tu o tom kdysi psala ze svého pohledu (a z naší zkušenosti)...
Já mám u malé pocit, že je to zkoušení hranic. Když je přes den s prarodiči, tak prý vůbec nezlobí, ale jakmile jsme já či manžel na dohled, začíná čoro moro.
Uvidíme, jak dlouho jí to vydrží.
Někde chytila bacila a celý dnešek je jí dost bídně. Takže jsme si zlobení a odmlouvání užili až až.
Teď už se naštěstí trošku zklidnila, za chvilku jdeme ukládat, tak uvidíme, jak to proběhne. Pak poreferuju. 
Moje petimesicni dcerka usina na prsu, jen tak sama bez prsu usne malokdy. Dost casto slysim, ze ji to mam odnaucit, ze to neni dobre, ze az bude vetsi, tak budu mit problemy ji vecer uspat atd. Jak ale vidim komentare, tak s tim usinanim na prsu neni jedina, tak bych se chtela zeptat jake mate zkusenosti. Jinak probouzi se i v noci, zacne plakat a hledat prs, neni hladova, jakmile se prisaje okamzite zase usina.
myslím, že to spadá věkem do období dětského vzdoru. Nám toto vyvádí Miriam, akorát kdykoli během dne. Je to šílené. Ale nedá se s tím nic dělat. Jen dávat najevo, že se Ti to nelíbí - v tu chvíli nějak, ale zpětně třeba taky, rozebrat to v klidu. Někdy ta výchova "zabere" prostě až za pár týdnů či měsíců. Časem se to určitě usadí natrvalo...
Jj, jak je dítě v postýlce... A dokud je malé a neumí ještě tolik odmlouvat a argumentovat... 
Jak už je malá v ložnici, je to bájo. Pomazlíme se, opusinkujeme, já ji uložím a přečtu jí pohádku. Ani k tomu ty knížky nepotřebuju, všechno už znám nazpaměť. (Proč mi takhle dobře nešlo učení ve škole?
) A taky u ní čekám, než usne. Často ji držím za ručičku, hladím ji a užívám si báječné chvilky klidu.
(Po tom jekotu a řevu fakt bájo.
)
večerní uspávání mám zatím bez problémů. Syn má něco přes rok a večer ho nakojím, dám do postele, ležím vedle něho a čekám kým usne. Hladím ho a zachvilku spinká. Ale je zatím malý tak uvidíme co bude když trochu povyroste.
Tolik otázek. 
Druhé dítě - ráda bych, ale druhé těhu už bych asi po fyzické stránce nezvládla.
A do náhradní péče jsme ještě nedospěli.
Jméno - není Světlanka. Protože mě už nebavilo psát dcera, malá, princezna, beruška, ..., rozhodla jsem se, že jí dám netovou přezdívku, a to je právě Světluška. Protože ta naše cácorka je takovým světýlkem, které nám rozjasňuje svět. No, pravda, někdy je to s ní hodně těžké, ale bez ní by nám v životě hodně chybělo. 
Ukládání - kdyby to bylo jen nechci a nebudu, bylo by to ok. S tím si totiž umíme poradit. Jenže ona začne zničehonic ječet, a my ani nevíme, proč ječí.
A jít příkladem moc nepomáhá. Jak vidí, že se taky převlíkám do pyžama, začne ječet, protože se bojí, že jí uteču.
Kdoví, jak by to vypadalo, kdyby měla vzor ve starším sourozenci...
Ten včerejšek byl po mnoha a mnoha týdnech úžasným balzámem na duši.
Snad i dnes večer se to obejde bez křiku...
Díky za sdílení.

chtěla jsem se zeptat, kolik malé je, ale píšeš,3 roky.
, když ti řeknu, tedy napíšu, že malej ( též 3 roky, ale pryč) má stejné potřeby ( čurání, převlíkání, nejdu, nebudu, neudělám, atd, tak si myslím, že je to u dětí stejné.) I když já mám děti 2, ještě starší dcerku, a ona ho donutí. Třeba se obléká a on se jde obléci též. jde se koupat a tak malého nadchne, že i on se jde koupat a tak bych mohla pokračovat.
Zrovna včera si ještě v 9 rozmyslel, že on má vlastně hlad. Neřeším to. dala jsem mu kousek rohlíku a něco k pití, 5 x si kousl a šel spát.
Když byl malej - miminkovej, dcerka s ním spávala. Já ti nevím, jestli ty děti nejsou klidnější, když je jich více 
Neplánujete třeba další? 
A ještě malinká otázečka, tvá dcerka se jmenuje Světlanka? ( už jsem dlouho toto jméno neslyšela
). Naposledy snad ve škole, na základce, jmenovala se tak spolužačka.
Dík. Dokud jsem malou kojila, tak to byla balada. Usínala u prsu, takže žádný problém. Jenže teď.
Jak už je v posteli, je vyhráno. Ale donutit ji, aby si šla vyčistit zuby, aby se převlíkla, ... Grrr. To je pořád něco. Jednu chvíli řve, že to umí sama, že se sama vyslíkne, ale vzápětí ječí, ať jí pomůžu. Že nepůjde čůrat, protože se jí nechce, ale když už je na záchodě, tak se ukáže, že močák byl plný. Prostě pořád něco. Jsem zvědavá, jak to bude dnes večer.
Mimochodem, ukládání nám trvá přibližně hodinu (bez koupání). 
já mám s dětmi pravý opak. Oni už vlastně od narození dobře usínaly - malý u prsu, dceerka též, pak s nimi v posteli, než usnuly stačilo povídat, zhasnout, šeptat.
Snad jen 2x jsem měla problém "uspat" a tak jsem to vzdala.( ale to jsme nebyli doma a v cizím prostředí se jim asi špatně usíná)- tenkrát šli spát hodně pozdě a usnuly sami únavou a já vedle nich, protože jsem byla též unavená.
Přeji hodně síly a třeba už máte vybráno a bude to jen a jen lepší 
Poslední komentáře
1 hodina 51 min zpět
2 hodiny 9 min zpět
2 hodiny 19 min zpět
2 hodiny 20 min zpět
4 hodiny 45 min zpět
4 hodiny 59 min zpět
5 hodiny 1 min zpět
5 hodiny 6 min zpět
5 hodiny 31 min zpět
5 hodiny 32 min zpět