Vloženo: 19.06. 2011 | Autor: kekunka
Jsem tu jen na skok, nějak se nedostává času. Jen abych si zapsala 3 pokroky našich dětí.
První pokrok se týká Broučka. Ve čtvrtek (16.6) mi manžel hrdě oznámil, že se Brouček poprvé zasmál!
Ne usmál, ne zakřenil s brouknutím, ale opravdu zasmál. Vůbec si to nedokážu představit, já Broučka ještě neslyšela. Ale mám radost. Hlavně proto, že u tohoto poprvé byl manžel. Já jako máma těch poprvé jistě zažiju víc než on.
Další dva pokroky se týkají Světlušky. Ve stejný den, kdy se Brouček poprvé zasmál, jen o pár hodin dřív, jsem si uvědomila, že Světluška už po schodech chodí jako dospělá. Na každý schod stoupá už jen jednou, ne oběma nohama na každý schod. Máme velkou holku. 
A do třetice: Včera jsme jeli autobusem a dcera zmáčkla tlačítko na otevření dveří. Nad dveřmi se rozsvítil nápis. Zeptala jsem se Světlušky, zda pozná písmenka. Ona si prstíkem ukazovala a říkala: "S-T-O-P."
"A dokážeš to přečíst?" zeptala jsem se, nečekajíc, že by to zvládla. Světluška se na mě podívala a řekla: "Stop!" Málem mi spadla brada, protože to bylo první slovo, které takhle přečetla. Už pozná skoro všechna písmenka abecedy, dokáže je správně pojmenovat, ale slovo z nich ještě nikdy nevytvořila. Až včera. Nevím, zda to byl jen náhlý záblesk, který zase pomine, nebo zda se naše dcera naučí číst ještě před dosažením pátého roku svého života. 
(I když, byla bych radši, kdyby se místo čtení naučila poslouchat...)
Holky, moc vám všem děkuji za milé komentáře!
A i za sdílení, vyprávění o vašich dětech, čte se to moc pěkně. 
Nítěnko, to, že dcera "musí" číst, když pospícháte, to moc dobře znám. Světluška taky kolikrát něco "musí", a já vidím, že ten autobus už nestihnem. A běda mi, jak ji od toho vyruším! Autobus třeba i chytíme, ale ten řev si "užívám" ještě půl dne.
ABI, je mi líto, že to Jášíka ve škole nebaví.
Ale potěší-li Tě to, znám jednu osobu, kterou to ve škole taky šíleně nebavilo, na střední dokonce z jednoho předmětu propadla a teď má právě z toho předmětu doktorát.
Takže - není všem dnům konec... 
Jo, a včera se na mě taky poprvé zasmál, sice jen na zlomek vteřiny, že už si ani nepamatuju, jak to znělo, ale zasmál. 
tak ať vám ty krásné radosti narůstají a trvají stále. Důležité je, že se můžem radovat!
Gratuluji k pokrokům dětí !! Teď budete mít období samých "poprvé " a přeji , ať si je pěkně užijete 
U nás Jeník číst písmenka i slova před školou uměl , ale psát začal až si začal dopisovat se svoují "láskou " - byla mladší o rok a uměla to , zatímco on to odmítal !! Štěpi je o dva roky mladší a tak se vše učila s Jeníkem - dokonce i násobilku se učila než šla do školy a psací tvary písmen ..Paní učitelka se děsila , že se bude ve škole nudit , ale ji to ve škole bavilo 
Jášík nechtěl jít do školy - číst a psát umím ,tak proč bych tam chodil ??? A je tam dodnes unuděný , ale jeho nudí vše i doma :(
Prostě každé dítě to má jinak 
Tak to máme taky podobně. Kdyby jí šlo poslouchání tak jako počítání a čtení, to by se mi ulevilo...
Naše dcera "četla" leporela a poloobrázkové příběhy asi od 3 let, ale ona si to po 1-2 přečteních téměř doslova pamatovala, když si to připomněla těmi obrázky. Potom měla období, že znala písmenka, ale nespojila si to, jen podle toho počátečního si to domlýšlela (nebo podle obrázku) - ale nepoznala, jestli je u berušky napsáno beruška, brouček nebo slunéčko, jen si jedno z toho domyslela. To trvalo asi dva roky (od 4 do 6 let). I když mezitím měla oblíbenou hru, co začíná na které písmenko (třeba F - fčela
). A asi před 6 týdny si to najednou spojila a píše a čte... Minulý týden jsem psala mail asi na 3 řádky a ona ho polovinu přečetla, než jsem to dopsala. Akorát zásadně čte, když má dělat něco jiného (třeba ve školce, když pospícháme na kroužek a má se převlíkat, tak si "musí" přečíst který obrázek je čí nebo co mají na nástěnce a já mám co dělat ji neroztrhnout!
)
S počítáním to bylo podobné, asi ve 4,5 se naučila odečítat ("Když táta vypije ještě jednu minerálku, tak tam budou 4?"). Nedávno cestou do školky prohlásila, že umí počítat jen do 109 a dál už neví ...
Já mám spíš obavu ve škole z té její přechytralosti. Navíc většinu písmen píše odspodu a teď jsem zjistila, že drží špatně tužku. Přitom ji držela většinou dobře a nevím, kdy to začalo. Koupila jsem pro začátek gymové trojhranné nástavce na tužky a uvidíme...
Jinak u zápisu nám poradili, že je dobré s dětmi trénovat kvůli psaní "hrát si na marťany" a mluvit po písmenkách (chceš b-í-l-o-u nebo č-e-r-v-e-n-o-u?). To ji taky bavilo, občas jsme si dávaly takové "hádanky" cestou do školky. Možná jí to pomohlo si spojit ta písmenka do slov.
A Keku . náš drobek se asi dva týdny vědomě usmíval nebo smál jen na manžela.
(A asi bude mít ještě lepšího pamatováka než dcera, protože zpívá celou mravenčí ukolébavku, vypráví pohádku o smolíčkovi a tak... )
tak to je super !!
Náš David ( bude mu 5) umí také číst, ptaly se mě učitelky ve školce, zda ho učím číst, já jen vrtím hlavou, že ne. On,že prý čte z leporel dětem.
, Pak že jestli ho učím počítat, zase vrtím hlavou že ee, on prý místo spaní po obědě si počítá příklady do 20 ti. Kalamita, si říkám, kdyby raději poslouchal, takže to máme asi stejný 
To je super, blahopřeji k tak šikovným dětem.
Přeji tuto krásnou radost z dětí! Jsou oba velcí šikulové 
To je krásné, máš moooc šikovné děti, je to radost číst!!
Děkujeme!
To je úžasné!!! Díky za zprostředkování vašich malých radostí. Je to krásné, vidět děti, jak rostou, viď? 
Poslední komentáře
14 min 5 sek zpět
17 min 55 sek zpět
7 hodiny 42 min zpět
7 hodiny 51 min zpět
8 hodiny 39 min zpět
9 hodiny 37 min zpět
15 hodiny 23 min zpět
15 hodiny 49 min zpět
16 hodiny 31 min zpět
16 hodiny 34 min zpět