fackování manžela

To je super!! A velké povzbuzení

tak to je bezvadná zpráva

Tak to je fajn!

Všechno dobře dopadlo Já sama jsem se zklidnila a přestala brát na svá bedra starosti, které mi nepatří... Víc než rad jsem použila modliteb. A světe div se, ono to zabralo Kamarádíme spolu stále dál, už se na sebe nezlobíme. Ona manžela už nefackuje ani mi to nedoporučuje Jejich manželství asi ještě nějakou tu modlitbu potřebovat bude, ale myslím, že je všechno na dobré cestě.

Děkuji touto cestou všem, kteří mě podpořili, povzbudili, možná se i modlili... Pro mě už je to (naštěstí) uzavřená kapitola, myslím, že nějaké dveře ke zlu se zase zavřely. Jen tak dál

Vzpomněla jsem si na tvou kamarádku, o níž tu píšeš. Jak pokračuje jejich vztah dál?

Nevím jak mám napsát své myšlenky, aby to vyznělo tak jak to myslím. My jsme s manželem už 14 let, jsou chvilky kdy jsem na něho hrozně nazlobená, ale aby jsem ho fackovala tak to si fakt neumím představit, a už vůbec si neumím představit, že by se nechal. Vztah dvou lidí je pochopení, lásce a toleranci. Na druhou stranu umí si paní představit jak by se jí líbilo kdyby to manžel dělal jí? Žijeme v době kdy je dostatek profesionální pomoci. 

Základem ve vztahu je láska a odpuštění. Bez toho nejde dál pokračovat. Když mají lidi nějaký problém, něco špatného druhému udělali, mohou se buď urazit a nemluvit spolu, odstěhovat se od sebe, rozvést se, ale pokud to chtějí řešit a vyřešit, pak musejí odpouštět a není to snadné. Odpustit někomu, koho už třeba nenávidíme kvůli tomu, co nám udělal špatného, je tak těžké! Někdy to ani nejde z naší síly udělat. Ale kdo zná Boha, má výhodu. Může poprosit Boha, aby mu dal do srdce takovou lásku, aby dokázal odpustit, vždyť Bůh nám taky odpouští a co víc, miluje nás takové jací jsme. A to je nedokonalost sama, každý člověk má nějaký hřích a není nikdo bez viny. Bůh nám přesto odpouští, On má tolik lásky, že stačí za Ním přijít a poprosit o to. Nic není nemožné tomu, kdo věří! Takže kamarádce bych radila jedno: Modlit se, aby jí Bůh tu lásku a odpuštění dal. Sama to s jejími postoji nezvládne. Natož, když se cítí dobře při fackování manžela. Ubližování není řešením. Asi by se divila, kdyby manžel reagoval taky tak agresivně a to by nemuselo skončit jen ponížením, chlapi mají velkou sílu! Kdo dokáže odpouštět, pozná sílu lásky a v případě neodpuštění naopak narůstá hněv a zloba, to do srdce ale nepatří!

AMEN!

takže je to vlastně vyvrcholení problémů co už měli...

Dokud nebudou mít potřebu s tou situací něco udělat oba, tak se asi moc nezmění. Až se rozhodnou, tak teprve budou mít šanci. Ať už pomocí terapie, vlastního sebezpytování a rozhvorů...mají co odpouštět sami sobě a jeden druhému...není to určitě lehké!...kéž se jim to povede

já bych řekla ,že na problém už zaděláno je a že už se tak žije. osobně si myslím, že by si měli uvědomit, jestli se vůbec ještě mají rádi. Zda jsou schopni jeden druhému pomoci a zda by mohli táhnout za jeden provaz. Možná by nebylo od věci navštívit nějakou pomoc, poradnu, nebo tak a pokusit si nějaké věci vysvětlit.

Já bych řekla, že to fackování je vlastně až to poslední. Ona celkově s ním už dlouho jedná bez úcty, s pohrdáním, byť se to snaží přehrát do cynického humoru, ale všichni cítíme, že ho opravdu nedokáže respektovat a přijímat jako člověka. A jemu vadí celé to pohrdání, ponižování, neláska, neúcta... Asi se tolik nebrání, protože cítí, že si za to taky trošku může. Ale že je to za nějakou hranicí, kde by už to být nemělo, to asi cítíme všichni...

S odstupem několika dní, kdy jsme spolu nemluvili, už dokážu některé věci pochopit. Myslím, že je tím fackováním tak nadšená, protože je to po spoustě letech poprvé, kdy jí něco funguje. Její manžel je totiž opravdu v některých věcech nezralý, nedospělý, taky se nechová hezky, i když jí nefackuje. A ona má konečně pocit, že našla ten klíč, jak ho usměrnit, jak vyzrát nad jeho někdy dětinskostí, nezralým jednáním, a proto je z toho tak unešená a každému to doporučuje. A proto se toho vůbec nechce vzdát. Myslím si, že někde uvnitř sebe ví, že to není správné. Ale nechce si to přiznat, protože o tento způsob usměrnění nechce přijít. Je to tak rychlé a pohodlné řešení!

Asi jako kdyby někdo trpěl dlouhodobým nedostatkem financí. Léta by se mořil, snažil, vydělával peníze, a všechno by to trvalo moc dlouho... A pak by najednou zjistil, že může krást. Nebo se aspoň občas nachomýtnout u nějaké té nekalé činnosti. A najednou je peněz dost. Vlastně by to pro takového člověka byla obrovská úleva. A jistě by bylo těžké se takového jednání vzdát. Ale krást i fackovat manžela je v něčem podobné - funguje to krátkodobě, na chvíli to pomůže, ale člověk se tak dostane do ještě horších potíží, než v jakých byl na začátku...

Myslím, že kamarádka potřebuje pomoct. Zatím se za ní budu aspoň modlit... Kéž jí Bůh otevře oči a jasně jí ukáže to, co se snaží nevidět. Dřív, než si nadělá příliš vážné potíže...

jenom malý dotaz a tomu manželovi to nevadí ? Že ho žena fackuje?Nevadí mu, že k němu nemá žádný cit, nemá pro něj pochopení ?

No já zírám .

Pokud by kamarádka s tímto začala, řekla bych jí, že o tomto tématu s ní nehodláš debatovat. Pokud by ti to i nadále vnucovala, přestala bych se s ní stýkat. Jestliže "kamarádka" nehodlá respektovat tvoje přání, není to potom kamarádka. Ale vůbec ti tuto situaci Korálko nezávidím . Mimochodem, pochybuji o její víře

Mirji, já si myslím, že týrání žen nebude možná častější, jen ženy o tom častěji mluví .

Tak jsem se zpočátku při nadpisu zamyslela, zda to nebude fackování od manžela (bývá to častější jev)...ale toto mě opravdu překvapilo, manžel musí být trpělivý, že vydrží takové ponižování...(nejsem pro žádné fackování, jen dětičkám občas přes zadeček, ale to si musí opravdu zasloužit...dospělí se přece můžou domlouvat a ne spolu bojovat)

nevím, jestli šikovná. jen mi Pán dal hned na začátku tuto skvělou radu a já ho poslechla. Je to jedno z mých oblíbených míst v Bibli.

Pane jo!

Teda i z pohledu člověka neznalého Bible mi to rozhodně v pořádku nepřipadá. Takovýto vztah by se měl nějak "léčit". Není-li řeč s paní, pak by měl bezpochyby zasáhnout fackovaný manžel. Vždyť kolikrát se u televizních zpráv divíme týraným ženám, že něco takového doma strpí - a všechny tyhle příběhy začaly "obyčejnou" fackou.

Myslím, že by to chtělo promluvit si s oběma (samostatně, ne dohromady) a rozhodně tento problém ŘEŠIT, dokud je v počátku! Držím palce!

já u toho komentáře nemám UPRAVIT, tak tam tu trojku nemůžu dopsat....

Jo, já tam zapomněla napsat tu trojku, jsi šikula !!!

nemělas na mysli 1.Petr 3. kapitola, verše 1-6 vč.? to se mi osvědčilo už několikrát

Opravdu by mě nikdy nenapadlo, vrazit manželovi facku, když by mi lezl na nervy. A myslím, že ani jako nevěřící by mi to nepřišlo jako normální, ano, není to normální. jednou ujedou nervy i jemu a facku ji vrátí.....Korálovko, nenechej si vzít pokoj, řekni jí, že jí se to možná líbí, ale Bohu v žádném případě ne, Bůh má pro soužití manželů v písmu jiné instrukce. Když si myslí, že má muže "předělávat" a chce to řešit fackama, naveď ji do 1.Petr  1-2, získat si muže příkladem v čistotě života a v bázni Boží. Myslím, že je tam napsáno , že je možné muže získat beze slov...Myslím si, že muž ženu, která ho fackuje nemůže milovat, paní má VELÝ PROBLÉM a opravdu potřebuje pomoci......

To bych do ní tedy neřekla a je mi to líto. Přimluvíme se, abyste měli moudrost, jak s nimi mluvit. A taky aby jim Pán otevřel oči a byli ochotní připustit svoje chyby a hledat nápravu.

Ano, pomodlit se je asi jediné, čím jí zatím můžeš pomoci. Modlitba a přímluva aby se jí otevřely oči a případně o pomoc, radu, co s tím máš dělat ty...třeba ta pomoc přijde zrovna skrze tebe

kamarádka jistě má, ale ona to neví (nebo nechce vědět).

Díky za všechny připomínky. Bude-li ochotná o tom ještě mluvit, ukážu jí pár veršů z Bible - je přeci věřící, tak by jí mělo zajímat, co k tomu říká Bible (Pusinko, díky i za ten Tvůj veršík, ten mě zrovna nenapadl). Jestli se o tom ale nezmíní, teď začínat nebudu. Nemůžu jí mluvit do něčeho, co považuje "za svojí věc". Je to jen na modlitby.

Ještě jednou díky za vaše názory.

nejdřív mě to přišlo k smíchu , že mladá žena za každé křivé slovo manželovi nafackuje. Ale je to vážná situace ,   manžel přeci nebude mít trpělivost na její nálady. To je opravdu ošklivé jednání. Může to tam dopadnout nepěkně.

Nemůže na tobě chtít jak se máš chovat ke svému manželovi. Když je to kamarádka,  tak se neboj ji říct ,že se máte rádi. Stačí jen jednou si promluvit.

Tak! Poslední pusinčin bod bych hodila na začátek - paní má problém a měla by ho řešit

Korálko, já bych jí řekla několik věcí.

1/ co platí u nich, nemusí fungovat jinde. A nelíbilo by se mi, že mi dává takové rady, o které jsem se neprosila.

2/ řekla bych jí verš z Bible. Co mému bratru činíš, i mně činíš. Tím že bije manžela se asi Ježíšovi nezavděčí.

3/ jak by bylo jí, kdyby mlátil partner jí?

4/ kamarádka má velký problém sama se sebou a měla by ho řešit. Chlubit se násilím a považovat to za jediný recept na domácí štěstí není v pořádku.