Nejoblíbenější

Tak to je kráááása ti manželé jsou všichni stejní

No tak to je skvělé, že máme i díky Mařince takové přátele

Mě zas viděl před dvěma týdny asi podruhé v životě manžel ve dvojdílných plavkách a strašně se divil, proč chodím pořád v těch vcelku (ale ono je to praktičtější, aspoň pro mne).

mi kamarádka z Mařinky poslala svoje, co už jí nejsou, a mně padnou jako ulité. Takže DÍKY MOC! Jen co vysvitne sluníčko, tak už mě, doufám, nic nezastaví v cestě k rybníku!!!

No, Koráli, musím říct, že vloni jsem Máří koupila krásné plavky ,pro mě za závratnou cenu (800) a Máří je letos nenašla!!!!!!!!! A musím říct, že jsem se teda slitovala a půjčila jí na tábor moje jediné, co mám od hodné tety z Aust...mám je 4roky , jsou úplně normální a obyčejné, jenže pro mě jsou ještě nadlouho ty nej a když se Máří vrátila a chtěla si je znovu obléci k bazénku u nás na zahradě, tak se ve mě něco zlomilo a musela se jít převléct! a vzít si své staré.....

Tak ti moc přeji, ať je najdeš!!!!

Tak to je mi moc líto (s těmi plavkami)! Buď je někde najdeš nebo si honem běž koupit nové. Ale chápu, že to naštve.

Plavání!!! Akorát jsem letos ještě nikde nebyla. A když jsem konečně dneska měla jít a nic tomu nepřekáželo, tak jsem nikde nenašla svoje plavky!!!!!!! Holky, nebudete mi to věřit, ale po několika různých malých "kiksech" byla tohle pro mě poslední kapka a normálně jsem se rozbrečela! Pak jsem se z toho vyspala (holky mě nechaly), teď už jsem zase v pohodě a veselá. Ale ty plavky, do háje, musí někde být!!!

 Jaká je vaše nej činnost, když je takové horko?

Děláte jen co musíte nebo si léta užíváte i jinak?

A jak trávíte čas s těma malýma "koťátkama"¨(miminkama),když je horko?

Já abych pravdu řekla už si moc podrobně nevzpomínám. Vím, že po obědě se hooodně spávalo- když byli malí a i nyní se snažím po obědě aspoň do 14-15.hod. děti "nahnat" domů... díváme se na pohádky nebo tvoříme nebo si čteme, jak kdy mají děti na co chuť...

Jinak pokud nejsme úplně hotoví- měníme střechu na stodole- takže jsme vystěhovávali v uplynulém týdnu půdu,- tak večer rádi sedíme, jak stařečkové na lavičce... taky jsme o manželové dovči šli 2x na pivo, anebo si čteme...-teda JÁ čtu noviny nebo  si dělám stránky a manžel se učí... má ještě jedny zkoušky...

Co donesu když jdu na návštěvu ? Dárkovou kávu nebo čaj, dobré víno, květiny stříhané nebo v květináči , nebo knihu , bonbonieru , hračku jestli tam je dítě . Záleží ke komu jdu  a jestli jen tak nebo různé svátky. Když se neohlásím upeču buchtu nebo bábovku (některému synovi)

Od rána si lámu hlavu, co vzít na sobotní návštěvu. Díky za nápady

Ano ano, taky nejraději nosím vlastní výrobky nebo něco na míru, - že to bývá ale fuška vymyslet...!

dárek pro návštěvy? Asi taky čaj. Ale občas vezmu vypěstovanou kytku v květináči nebo také svůj výrobek. A někdy se snažím najít něco "na míru" - třeba když vím, že kamarádce chybí lžíce na boty, a má ráda růžovou, tak jí koupím růžovou lžíci na boty

Jak "stárnu" začínám nosit víno.... pak čaje...ale je fakt, že tohle jsou vyjímečné návštěvy... protože v rodině jsem se při návštěvách snažila odbourat nějaké nakupování... bylo by toho moc..Když byly děti menší, tak se třeba vzaly bombóny, ale jak rostou?!?

A jinak nosím vlastní výrobky

Nemám a nikdy jsem nejedla dršťkovou, jen ten pohled na ni- brrr...

Jinak olivy, avokádo, všechno jsem se naučila jíst...jo, a krevety--- brrr, tak ty také nemusím. Jeli jsme jednou pro tetu do Vídně, doletěla z Austrálie a chtěla nám u Harrodse koupit krevety-prý delikates, no letěly z pusy hned

AS avokádem mě také seznámila poprvé ona..a také letělo, ale pak mi to nedalo¨a opatrně jsem ho zkoušela...vemte si, že byl rok 1993, a teta ho dovezla tajně , tak jsem si říkala, musím se to naučit...jíst..

Jinak mám asi velkou nedůvěru k rybám...celkem mě to mrzí, soudě podle tety, jaké jsou skvělé... jenže , jak mám jít do obchudu- mražáku?!?! a vybírat?!?! To mě trochu mrzí, že to neznám..

A co takhle otázka ohledně jídla, co nejraději nosíte na návštěvy?

Já jídlo na návštěvy občas nosím (třeba kvalitní Fair Trade čokoládu), často také víno (zde na Jižní Moravě je to asi nejlepší zápisné.

Občas mám ale potíže s tím, když někoho zvu na oběd. Má ráda neobvyklá jídla s neobvyklými surovinami, ale to ne každý může. Manžel je už zvyklý, ale před návštěvou se raději krotím a vařím tak trochu klasiku obměněnou dle mé chuti.

Nítěnko, Ivko,

tak my to doma máme přesně obráceně - já tvaroh, manžel mák 

Taky to tak s manželem máme - já mák, on tvaroh

Aspoň si hodně věcí neujídáme navzájem

Jo a přesně tak, jídlo taky nenosím (když nevím, co mají rádi), protože se mi mnohokrát stalo, že jsem dostala věci, co nejím - olivy a mléčnou čokoládu. Takže mi bylo líto, že si nepochutnám A nechci to dělat druhým

No Ivko, taky nechápu, že co je pro jednoho lahůdka, druhý nesnese. Proto nerada nosím jako dárek nějaké jídlo, protože se často stává, že se tím člověk právě zrovna netrefí.

Ivko, já mám zase ráda zelené fazolky (i se smetanou), ale fazolová polévka nebo vařené fazole nee (sním to, ale musím mít velký hlad). Zelený hrášek miluju, i hrachovou polévku, zato hrachovou kaši nebo žlutý hrách by do mě nikdo nedostal.

Myslím, že kapary jsem nikdy nejedla (a asi jsem o nic nepřišla).

Mák mám moc ráda, manžel zase ne, tak se aspoň nehádáme - koupím tvarohový a makový koláček třeba a každý si přijde na své

Tak to já mák mám ráda a moc - takový makový závin, hmmmmm ...

Stejně je zajímavé, jak má každý rád něco jiného - a co je pro jednoho pochoutka, tak pro druhého mučení

Já tedy kapari i olivy miluji a mohla bych se po nic utlouct. Ale musí to být kvalitní, na takové v sáčku za pětku, ty dávám pouze na spetření do rizota. Z jídel nesnáším akorát sladký mák (tj. nudle s makem, buchty s makem), ale posypanou housku s makem sním. A pak začínám být dost mlsná na vína, kvalitní (hl. zelené) sypané čaje a čokolády (musí mít alespoň 75% kakaa). Jak dostanu výše zmíněné potraviny v horší kvalitě, ohrnuji nos.

dršťky v jakékoliv úpravě      Jinak sním všechno, nejsem vybíravá a chutná mě,  když vaří někdo jiný 

Tak v poslední době jsem se setkala asi s nejhorší věcí - a to jsou kapari. Hned na druhém místě jsou olivy (a zkoušela jsem je víckrát než 3x) asi nastejno s drožďovou pomazánkou a některými verzemi drožďové polévky. Podobně na tom jsou zelené fazolky na smetaně a rajčatový salát s cibulí. Brrrrr ... Jo a taky játrové knedlíčky nemůžu, ale přitom játrovou paštiku mám moc ráda. Nevím, co mi v těch knedlíčcích vadí. Možná je to nějaké koření či co

A málem bych zapomněla na avokádo, to je tak nastejno s olivami

Naopak koprovku a kapustu miluji, stejně jako kynuté knedlíky.

Tak já jsem si na olivový olej musela docela zvykat a v některých jídlech mi vadí a raději ho nahrazuju slunečnicovým. Ani děti v těch mixovaných zeleninách to nejedly, když jsem jim tam přidala kapku olivového oleje. Asi mají raději chleba se sádlem po tatínkovi (dcera ta určitě a mrňous nejspíš taky).

Já bych nikdy a za žádných okolností (i kdybych měla umřít hlady) nesnědla tepelně upravenou kapustu, ani v karbanátkach. Když je syrová růžičková, tak tu si klidně dám. A ještě nesnáším okurkový salát. Okurku jedině na kolečka a nesmí být osolená. A do třetice nemusim ovocné kynuté knedlíky. Ten teda dokážu z vypětím sil jeden sníst, ale to musí být opravdu jen abych neurazila.

S olivama to mám tak, že když mi někdo nabídne tak si docela s chutí 2,3 dám, ale abych si je koupila domů to mě ještě nikdy nenapadlo.

Já přímo nesnáším veškerá zabíjačková jídla. Odrazuje mě už jen jejich vzhled. Taky nepozřu třeba knedlíky plněné mletým masem nebo karbanátky. Prostě - když maso, tak nějaký kus v celku, ale nic mletého.

A olivy? Ty miluju. Hlavně zelené. Mňam! Stejně tak panenský olivový olej - to je vlastně jediný olej, který v kuchyni používáme.

Tak já jsem ten případ, který se olivy naučil jíst. Ale zezačátku mi taky nechutnaly, ta jejich "hrozná" chuť mě překvapila. Pak už jsem věděla, co mám čekat, tak jsem jim nějak přišla na chuť.

A co teda nesním ani náhodou je držková polívka :oO, to je pro mě vrchol hrůzy. A taky ehm tý, no, býčí žlázy, brrr, úplně mi naskočila husí kůže, jen o tom píšu, chi.

Tak to asi budu ten případ Ochutnala jsem asi 5x a nic...

Tak že bych musela jíst olivy samotné, k tomu asi nikdy nedospěju. Ale v zeleninovém nebo těstovinovém salátu, na pizze apod. mi sem tam kousek nevadí - naopak, přijde mi, že to tomu dodá tu správnou chuť.

Takže já to mám s olivama asi jako s kořením. Samotné ne-e, ale špetka v dobrém jídle neuškodí

Jeden náš kamarád zastává názor, že když je ochutnáš třikrát a pořád ti nechutnají, tak už se je jíst nenaučíš.

Mně dřív taky nechutnaly, ale pak se to nějak změnilo a teď ne že bych se po nich utloukla, ale sem tam pár si dám ráda.

Tak to mám podobně jako mirjanka - zkusila jsem (a různé druhy), ale vždycky skončily rychle z pusy venku... takže už to ani nezkouším. Prostě nemůžu.

Ale koprovku miluju