Žárlivost

Osobně bych na dovolenou s cizím mužem nejela - přijde mi to moc nebezpečné. A hlavně nefér vůči manželovi. Na kafe - asi bych taky nešla. Mně osobně by to přišlo divné. (Někdo to třeba bere jinak). 

A s tou dovolenou - kamarádka jezdí často s partou holek a užijí si to. Proberou holčičí věci a druhou dovolenou pak tráví s manželem a dětmi. Je to pro ni odpočinek. Nabere sil a pak se zase může věnovat s energií rodině.

S tou se bohužel potýkám velice často.  Jsem vdaná 26 let a být asi trochu jiné povahy, byla bych dávno rozvedená. Manžel je až chorobně žárlivý i když se věkem už taky hodně uklidnil. Ale jít s nějakým mužským někam na kafe, to by nedopadlo dobře.

Ještě mě napadlo se zamyslet nad tím, proč nechce jet na dovolenou. Je opravdu takový workoholik? Nebo má v práci období, kdy to nejde, ale třeba za čtyři, pět měsíců bude volněji? Nebo třeba by si představoval dovolenou jinak, než žena? Kratší? Do Čech? Do zahraničí? Ve dvou či ve více lidech? Zkusila bych se vyptat na jeho přání, na oplátku mu sdělit ta svoje, a nějak to vymyslet, aby dovča byla pro nás oba příjemná, přijatelná i prakticky proveditelná. Určitě si nakonec ti dva můžou užít nějaký čas moc hezky spolu, ke vzájemné spokojenosti

No a kdyby přece to neklaplo (nebo třeba ne v čase, kdy chceš manželka), tak se myšlenky na dovolenou stejně vzdávat nemusí. Pořád si může přece udělat nějakou super dámskou jízdu nebo se přidat do nějaké velké party, jak psala Nítěnka. Možností je spousta, a když bude chtít, určitě bude léto stát za to, aniž by se dotkla manžela

Moje maminka mi vždy říkala, nedělej to, co by ti vadilo na druhých, a chovej se tak, abys druhé svým chováním  nezranila. (Né , že by se mi to vždy podařilo )Hrozně by mi vadilo, kdyby manžel chodil s kamarádkou na kafe. A pozor na to, muži jsou sice tvrdí, ale strašně ješitní a zranitelní. Raději vymysli něco, jak bys na to kafe vytáhla svého muže. My ženy máme přece úžasnou fantazii, tak proč jí plýtvat na cizích mužích. Možná že se ti zdají má slova tvrdá, ale manžel mé kamarádky jezdil s její sestřenicí na kole, po roce se rozvedli, a vzal si její sestřenici.

PS: A co na to  žena kamaráda?

Nemám žárlivého muže, ale nikdy mě nenapadlo přemýšlet o dovolené s někým jiným.Pokud je manžel zaneprázdněn a takové roky byly, když podnikal, jdu mu pomoct. !!  Jeho břemeno je zároveň moje břemeno. Holky !!! Na manželství a vztahu je také potřeba pracovat. Každý den chceme slyšet pěkné slovo, vidět jeho pozornost, porozumění a také muž je rád, když jej pochválíme, postaráme se o něj, aby měl jídlo, čisté prádlo, příjemné prostředí doma a tak...A pak muž i žena mají svoje potřeby, které by ten druhý měl naplňovat. Já na svém vztahu pracuji stále a vyplatí se to...

A taky si myslím, že by partneři na sebe měli mít čas. Jsou samozřejmě období, že je toho času méně, ale to bych śe snažila probrat s partnerem, a v žádném případě bych neviděla východisko v dovolené s kamarádem.

já jsem ze staré školy a neumím si představit , když mladá žena řekne manželovi , pojedu s kamarádem (se sousedem) na dovolenou. To už je na rozvod po dovolené. Když jde parta na kávu , do kina  je něco jiného než když se vdaná žena schází s kamarádem nejdřív u kávy pak v kině a pak jedou spolu na dovolenou.

Na dovolenou bych s žádným jiným mužem nejela...ani by mne to nenapadlo a manžel by mi tohle nejspíš netoleroval ...jinak si ráda s někým popovídám...bohužel můj největší kamarád nežije...tak má manžel po starostech...nedávno se mi ozval kamarád - spíš známý z dob střední školy.... po 20 letech jsem slyšela jeho hlas...měla jsem co dělat, abych ho poznala, blahopřál mi k narozeninám...jak na mě našel kontakt, netuším (vydolovala jsem z něho, že skrz net - jenže jak zjistil mé nové příjmení...nechápu)...hned jsem to sdělila manželovi (když má příležitost si zažárlit, je pak přítulnější)...Procedil skrz zuby (šmírák jeden!!!)...mně udělalo radost, že si na mě vzpomněl někdo, koho už jsem skoro neznala....a že byl manžel příjemnější...jo jo...takové lehké zlobení neuškodí

a ještě dodatek...většinou se z mých kamarádů vyklubali ti, co chtěli víc než kamarádství ...takže společnou dovolenou bych rozhodně neriskovala...je přece dobré mít možnost úniku

Na kafe nebo někam si sednout bych šla i s některým  kamarádem, ale ne moc často.

Na dovolenou bych s jiným chlapem nejela. Pokud by to nebyla hromadná akce třeba sportovní - př. voda 3 lodě (5 chlapů a já), to bych jela. Tedy teď mám ještě aspoň pár měsíců útrum kvůli kojení a také máme s manželem dost podobné zájmy i hodně společných přátel .

Nevyhledávám takové situace, ale jednou za čas si s někým jít sednout a popovídat (nebo probrat něco, s čím potřebuje poradit) s osobou opačného pohlaví mi nepřide nic špatného. Měli jsme teď na návštěvě kamarádku a v některých věcech jí spíš může poradit manžel, protože prošel obdobnými zkušenostmi, kdežto já ne. Ale pokud by nebyla u nás, nevadilo by mi, kdyby se sešli na kafe. Ale aby jel sám s jinou ženskou na dovču, to by mi taky vadilo.

Tak na kávu apod. jdu raději s kamarádkami nebo s manželským párem, s mužem jen vyjímečně. Manžel to nerad vidí. A to mi věří, nejde o to, že by si myslel kdo ví co. Jen by asi měl pocit, že investuji svou pozoronost do příliš úzkého vztahu s někým, co patří jemu. Mně to nevadí. Ale občas udělám nějakou krátkou vyjímku - když to není moc často, nevidím v tom problém. (To se tedy z lásky přizpůsobím, ale pokud bych měla manžela, kterému to nevadí, asi bych klidně pěstovala přátelství i s muži a občas si šla s někým sednout na kafíčko.)

Ale na dovolenou bych s cizím chlapem nejela, to už mi přijde trochu přehnané. A ani já bych si v žádném případě nepřála, aby můj manžel jel na dovolenou s nějakou holkou.