Proč se katolíci křižují?

Děkuji za tolik podnětů k přemýšlení a informací i vašich názorů.

Přečetla jsem všechno, a na odkazy se také brzy podívám.

Ještě jednou díky

Dovolím si ještě jeden odkaz, možná se to bude hodit i někomu jinému, je tam vysvětlená symbolika celé mše svaté. Je to psané ku příležitosti návštěvy papeže v Brně.

http://www.biskupstvi.cz/papezvbrne/?pg=symbolika

Díky !

si vzpoměla na jedno vysvětlení pro znamení kříže a myslím že o něm mluvil nekatolík, že obsahuje: víšku, hloubku, dálku a šířku. Tedy že ve znamení kříže je obsažen celý svět jak ho Bůh objímá.

http://otazky.vira.cz/otazka/Krizovani-v-kostele.html

Tady je to myslím také pěkně vysvětlené

PS. Pravoslavní se také křižují

Tak jasné odpovědi:

Ano, Boží láska k člověku je to nejnádhernější, co člověk může na zemi poznat. A myslím, že o tom se mluví mezi všemi křesťany. Samozřejmě, jsou období, kdy se zdůrazňují některé pravdy, a pak zase jiné. Ale určitě jsem se setkala s hodně kázáními, ať v neděli, nebo i pro nevěřící "na ulici", jejíž hlavní zvěstí byla a je Boží láska.

O křižování jsem přemýšlela pouze v souvislosti s katolíky. Jinde se, podle mého soudu, nepraktikuje. Na tu větu jsem přišla sama po přemýšlení, když jsem řešila, proč se vlastně křižovat a co to pro koho může znamenat.

Jinak navštěvuji Křesťanské společenství, věroukou se asi řadí mezi umírněné letniční

Housi, je už teď všechno jasně řečené?

Ještě za sebe:

Osobně vnímám např. znamení kříže na začátku mše (či modlitby) jako takové zahájení (i nějaké činnosti) s Bohem, ve jménu Boha ve Trojici, že co děláme, je ve jménu Boha, s Bohem. Na závěr pak jako požehnání, vyslání do "světa", kde máme svým životem svědčit. A kdy mám strach, jako viditelné znamení spojení s Bohem. Prosbu o požehnání, spojení s Bohem, prosbu o pomoc, podporu ...

Až dosud jsem ani nevěděla, že se nekatolíci nekřižují, ale nevím, asi by mě to možná také překvapilo, ale asi bych to brala prostě jako jinou praxi, nevím ...

a já jsem se tak těšila na přímou odpověď. Je mi jasné, že budeš považovat osobní vztah s Bohem za podstatu křesťanství, na to tě už trochu virtuálně znám :-)   

 Ale právě mi není jasné, jak to mají jiné církve s vnímáním lásky Bohu k nám. Přijde mi, že v jiných církvích se o lásce moc nemluví. A proto když jsi otevřela diskusi na postoj  katolíků na věci nám přirozené, připojila jsem spolu s přímou odpovědí na tvoji otázku i svoji otázku a opravdu mě zajímá rovněž přímá odpověď jak to ve vaší církvi (i když netuším jaká církev to je) máte vy.

A také mě zaujal tvůj postoj, když jsi psala v úplně prvním komentáři tu větu, jakou jsem v minulém svém komentáři ocitovala. Tak jestli jsi na tu větu přišla v souvislosti s vaší církví nebo jen uvažováním nad námi katolíky. Prostě mě zaujal tvůj postoj jako zástupce jiné církve na nás katolíky a stejně jako ty chceš pochopit nás katolíky, já bych ráda  pochopila zase  vás ( ale i když nevím koho- Adventisti? Letničtí ? )    

asi nevhodně, ale nemám zvláštní vysvětlení tohoto gesta. Jen za sebe chci vyznat, že jsem víru a náboženství začínala u nekatolíků, kteří se také nebyli zviklí křižovat. Přesto, když jsem se osobně dostala do nějaké situace, které jsem se řekněme bála, nebo byla svědkem nějakého nebezpečí, či děje budícího strach, tak jsem se křižovala, aniž jsem si to uvědomovala. Prostě jsem cítila potřebu jakési ochrany, nebo pomoci a je dosti možné, že jsem se dovedla pokřižovat ještě dříve, než jsem vůbec pochopila, že Bůh opravdu exsistuje. Asi to v člověku nějak je, ta potřeba utíkat se ke kříži?! V jiných církvích jsem to nijak neřešila. Abych se pídila proč jo nebo ne.

Moc děkuji za vaše rychlé odpovědi

Housenko, ano, osobní vztah s Bohem a vykoupení z hříchů považuji za podstatu křesťanství - na tom se asi shodneme, že jakákoliv zbožnost bez tohoto základu je k ničemu.

Ptala jsem se, protože jsem nikdy asi neviděla žádného nekatolíka, který by se křižoval A já jsem vlastně psala částečně otázky, ale i částečně vlastní úvahy - po té zkušenosti jsem se nad tím musela zamýšlet, a tak jsem napsala, co mě k tomu napadlo, a předložila jsem to tu k případnému rozšíření, doplnění, opravení mého názoru. Za což vám oběma děkuji

Koráli a jak tedy ty vnímáš svoji víru, také ve vaší církvi ( nevím jaká církev to je) je kladen důraz na lásku,kterou má Bůh k nám?

A jak píšeš v prvním komentáři, že cituji " křižování před Bohem člověk provádí jako určitý vnější projev úcty a poddanosti Bohu, jako by říkal "Ty jsi můj Bůh a já ti patřím" konec citace, tak ztotožňuje se vaše církev s touto větou a proto tě napadla nebo tě to napadlo jen v souvislosti s přemýšlením nad katolíkama ?

Začnu od konce. Nikdy jsem se nepohoršovala nad nikým, kdo se nepokřižuje a upřímně řečeno, jsem velice překvapena ,že si někdo myslí, že nepokřižování u nekotolíka má být u katolíků kamenem úrazu. Vůbec jsem překvapena touto otázkou.

A samotné křižování. Já osobně beru celou svoji katolickou víru ve světle té ohromné a nikdy nekončíčí lásky, kterou má Bůh k nám. Když se v kostele nebo i při ranní a večerní modlitbě a vůbec při modlitbě během celého dne pokřižuji a řeknu v duchu nebo nahlas při tom to "ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého",opravdu v tu chvíli myslím, že tu jsem teď jen pro NĚ. Vyjadřuji tím, "Pane, jsem tu teď pro Tebe, máš mě tu,jsem Tvá. Stojím tu před Tebou a vnímám celou Tvoji velikost a klaním se ji, stojím před Tvým křížem, díky kterému jsi dal lidem spásu. Miluji tě Pane se vším čím jsi a chci tě stále milovat" .

A také souhlasím se vším, co tu napsala Ivka.

Něco z netu (z katolických stránek):

Pokřižování se je výrazem předání a přijetí požehnání. Křesťané se od nepaměti často a při nejrůznějších příležitostech žehnali. Předsedající liturgie žehná křížem nejen lid a sebe (při začátku a na konci liturgie), ale také předměty – základní kameny chrámů, dary na oltáři, předměty náboženské úcty. Pokřižování se lze vnímat jako gesto svolávající Boží ochranu a blízkost.

Věřící se tímto znamením (značí se na čele, na srdci a na ramenou) dávají pod ochranu Boží, vyjadřují tak, že cokoliv konají, děje se ve jménu Božím.

Znamení kříže je vlastně i kátká modlitba - poklonění se Bohu, pozdrav. Střelná modlitba.

Proč jsem se o toto téma vlastně začala zajímat...

Byla jsem mockrát na mnoha různých ekumenických akcích, a nikdy mě nenapadlo přemýšlet o křižování, resp. o tom, jak na nekatolíky asi působí, když se ostatní křesťané nepokřižují.

Pak jsem se jednou modlila v malé skupince tvořené z různých denominací, kde jednoho katolíka velmi zarazilo, že jsem se při modlitbě nepokřižovala. Tak jsme se o tom trošku bavili, ale moc odpovědí jsem nedostala. Já jsem si ale začala klást otázky, jak to asi působí na katolíky např. na ekumenické bohoslužbě, kam přijdou křesťané z jiných církví, ale nepokřižují se.

Na jednu stranu nechci být nikomu kamenem úrazu a pro mě to není výrazem neúcty. Na druhou stranu nechci ani hrát divadlo a dělat nějaký zvyk, kterému vůbec nerozumím. Je to pro mě, jako bych třeba přišla někam do afriky,  kde by lidé při příchodu do kostela dvakrát poskočili na znamení radosti, že je Bůh zachránil, ale já bych na to gesto nebyla zvyklá.  V obou případech bych se cítila vysloveně trapně. Proto mě zajímalo celkové vysvětlení i názor od odborníka.

Děkuji předem za odpověď.

Vlastně jsem se o křižování nikdy nezajímala, až před nedávnem... vysvětlím ve druhém komentáři.

Když už jsem o tom začala přemýšlet, napadlo mě k tomu, že:

- křižování před Bohem člověk provádí jako určitý vnější projev úcty a poddanosti Bohu, jako by říkal: "Ty jsi můj Bůh a já Ti patřím."

- před duchovním světem jako by pokřižován mělo zahánět démony, což si ale říkám, že bude nejspíš trochu nepřesné. Z Bible vím, že se ďábel musí sklonit před jménem Ježíš.  Ale nevím nic o tom, že by musel prchnout před nějakým gestem. Nebo to tak opravdu je myšleno? Pokud ano, z čeho to tak vychází?

- před lidmi také jako veřejné přiznání k víře v Ježíše Krista.

Tak teď mě zajímá, nakolik jsem to trefila a co se dozvím nového