...já vím, jenže já jsem na netu cca od 8:00 do 01:00 (plus mínus a nemyslím tím 13:00 ) takže jsem vždycky vděčná, když se dozvídám jakoby lidské postřehy od přátel, je to většinou takový "živější" nebo "záživnější" 

Ale nesmím zas na to moc žehrat ... bez netu bych spoustu věcí sháněla týdny v knihovnách, slovnících. Je to bezva vynález. Výborný sluha.

Dívala jsem se na net a dá se tam něco dohledat. Např. spojené ruce - zde leží Kohen; obřízková souprava (nádoba a dvě udělátka) - zde leží ten, co obřezává; ryba - zde leží ten, jehož příjmení je odvozeno od ryby (Fischer, Karpeles, ...). Zkus zapátrat a určitě objevíš.

Tak zrovna se chci zeptat na nějaké zajímavé podrobnosti a čtu: "...Škoda, že jsem to už zapomněla."

To je škoda. 

Máš pravdu, ale na první pohled poznáš, kdo cvaká jak divý, a kdo fotí z historického zájmu.

A ano, židovské náhrobky jsou nesmírně zajímavé. Jeden čas jsem se o to (i díky nadšenému učiteli) hodně zajímala a rozuměla jsem, co který symbol znamená. Škoda, že jsem to už zapomněla.

 Já bych asi taky necvakala jako šílená, na druhou stranu na židovských náhrobcích bývají z historického hlediska moc zajímavé znaky...dozvíš se o tom rodu... Ne že bych to nějak studovala, ale jeden pan správce (právě židovského hřbitova), který se o něj moc pěkně stará, nám toho spoustu zajímavého řekl. Tak věřím, že někdo to může fotit i ze zájmu o historii aniž by chtěl nějak zneuctít památku...

To je o té úctě k životu. Např. s manžou jsme byli v městě, kde je židovský hřbitov. Překrásné místo. Ale neudělali jsme si jedinou fotečku. Vlastně jednu ano, ale zvenku, před bránou vedle cedule, dovnitř nebylo téměř vidět. Jen památka na to, že jsme tam byli. Fotit hroby bychom nedokázali. A přitom jsme potkali spoustu lidí, kteří cvakali jak o život. Hřbitov by měl být místem klidu, vzpomínek, ne turistickou atrakcí. I tak jsme měli trochu výčitky, že se tam jdeme podívat.

A o koncentračním táboru ani nemluvě... Tam jsem v životě nebyla a ani nepůjdu.

tohle bych si asi osobně nefotila. měla bych z toho hrůzu kdykoliv bych se na fotky podívala

Připomněla jsi mi, že v soutěži World Press Foto vyhrála v jedné kategori série fotografií zachycující turisty v areálu bývalého koncentračního tábora. Byli oblíknutí jen tak, tepláčkové kraťasy, volné tričko, nic slušného, foťáky s sebou a cvakali a cvakali. Vyloženě tam byli jen jako turisti, ve stylu: "Hm, zajímavé místo, uděláme spoustu fotek, abychom pak měli doma co ukazovat. Jo, a tady je pálili. Bezva, to musím hned vyfotit!"

 V rámci Biblické školy jsme byli na "návštěvě" v jednom koncentračním táboře. Když tam člověk prošel...já měla pocit, že tam cítím ten nasládlý pach krve. Fakt. Působilo to na mě dost autenticky. Kopice brýlí. Kopice panenek. Kopice vlasů. Kopice zubů... spalovna...uf.

Wernera Odera se zeptali, jestli nějaký koncentrák navštívil. Řekl, že ano, ale že se tam nerad vrací - působí na něho silně to místo bolesti - ale navíc ho bolí, když si to tam lidé projdou a jen vyjdou, smějí se, jakoby to pořádně ani nevnímali.

Ještě mě napadá, že to má možná i kořeny ve stylu výchovy. Děti už odmala vidí, že násilí je v pořádku. Vždyť i Tom a Jerry jsou založeni na tom, že jeden druhému ubližují, mlátí se, hážou po sobě věci, ...! A je to ve spoustě pohádek - násilí, mlácení se hlava nehlava, seriály pro dospívající, pražádné historické vzdělání ze školy, ... Děti se učí, že násilí k životu patří. I proto je tolik šikany. A pak už je u některých jedinců jen krůček k tomu, aby se stali těmi "vymytými mozky" a šli rozbíjet výlohy a auta. Pro takové lidi žádné utrpení v koncentráku není zřejmě dost velké.

Sonne, to máš pravdu, ale... :( Ve školách v dějepise mívají skluz, ve vyšších ročnících dohání látku z nižších ročníků, a na novodobé dějiny se nějak nedostává. Prostě se už nestíhá, čas není, tak se to jen přeletí (data, kdy byly světové války, naši prezidenti, ...), velká rychlovka a uf, taktak jsme to stihli. Ale děcka neví nic.

já už jenom při čtení slova " neo-aktivista" zuřím. Jak vůbec může někdo takový říct něco takového. Nechápu to. Minulost by se měla připomínat stále dokola a dokola a dokola, aby nikdy neupadla v zapomnění, nebo dokonce k překroucení.

 Mě také !!!

Byla to špatná ,zlá doba a hodně lidí, rodin nešťastných......

Tohle téma by mělo být aktuální pořád!

Všem, kteří tvrdí, že koncentráky byly lepšími hotýlky, bych přikázala jako povinnou četbu Les bohů od litevského spisovatele Balyse Sruogy. Dostal se do koncentráku při likvidaci inteligence v Litvě. Koncentrák sice přežil, ale s tak vážně podlomeným zdravím, že rok po osvobození umírá. O koncentráku a všem dění píše velmi vtipně a čtivě, člověk se musí smát, i když to vlastně k smíchu vůbec není.

A těm, kteří tvrdí, že komunismus byl super, zase V plesových střevíčkách sibiřským sněhem. Napsala jsem na to recenzi - zde.

Mě! A velmi