Malí spisovatelé

Já za deset let - Romča

Jak budu vypadat za deset let? Za deset let? Vždyť to budu vypadat jako moje matka!

To si asi pomyslí většina pubošských holek, když jim někdo podá tuhle otázku. Občas je to sice možná pravda, ale většinou (asi tak cca 85%) se pleteme. Puberta je těžká věc a tahle otázka nám v mysli vyvstává každých deset minut.

Já za deset let - Zdíša

Deset let je dlouhá doba. Ale nějakou představu o tom, jak bych chtěla, aby můj život vypadal, mám.

V současné době končím 6. třídu, je mi skoro 13 let. Za deset let mi bude 23. Ale když se mám nad tím zamyslet lépe, nedovedu si to představit.

Já za deset let - Klára

Sedím doma na gauči a před sebou mám rozložené rodinné album. Otáčím stránku za stránkou a prohlížím si s úsměvem malou copatou holčičku s dolíčky ve tváři. Na jedné z fotografií se houpe, na jiné si hraje na pískovišti, další snímek ukazuje její kočárek a panenku.

Já za deset let - Pavlína

Jeden den mého života za deset let

Je ráno 4:00, můj budík zběsile pípá, chvíli se peru s nutkáním hodit ho na zeď a vesele spát dál, ale je mi jasné, že to nejde. Pomalu se otočím, protáhnu, zastavím jeho křik a vylézám z postele.

Pohádka bez názvu

Kdysi dávno v hlubokém lese stála chaloupka. Byla malá a velice hezká. Kolem té chaloupky rostla spousta kytek. Červených, žlutých, modrých a spousta dalších. V té chaloupce žilo krásné děvčátko. Mělo nádherné černé vlasy až do pasu, modré oči a krásně vonělo květinami. To děvčátko se jmenovalo Adélka.