Vloženo: 01.03. 2011 | Autor: korálovka
Jako rodiče jsme často postaveni před otázku, jak předat svým dětem víru. Ze zkušenosti mohu říct, že snad neexistuje přirozenější způsob, než vyprávění poutavých příběhů. Když osudy hrdinů děti zaujmou a chytí za srdíčko, automaticky přijmou i předávanou zvěst. O dvou krásně napsaných dětských knížkách v křesťanském duchu si dnes budeme povídat.
O obou knížkách jste už určitě slyšeli, dost možná je i četli. Já sama znám obě dvě z dob svého dětství, které jsem si při jejich čtení moc krásně připomněla. A přesto jsem zjistila některé podrobnosti, které pro mě byly novinkou a příjemně mě překvapily.
Pojďte si i vy zavzpomínat se mnou a dozvědět se i něco nového...
Tuto knihu snad netřeba ani představovat... Na příbězích malého broučka, jeho rodiny a přátel mohou nejmenší čtenáři pochytit prostou víru v každodenním životě a hlubokou důvěru v Boha. Děj Broučků je také nezřídka nabádá
k poslušnosti a pokání a nabízí laskavost a zbožnou moudrost v podání všemi oblíbené Janinky.
Sama jsem se moc těšila, až naše holčičky dorostou do věku, ve kterém si budeme moct broučky číst. Dostaly ji pod stromeček o posledních Vánocích, krásně ilustrovanou veselými obrázky od Ladislavy Pechové.
Že se jim budou Broučci líbit, to jsem předpokládala. Ale jak znám naše holky, myslela jsem si, že nás Bekynka bude jako vždy přemlouvat, ať čteme ještě dál, zatímco Miuška už požene netrpělivě do postýlky. A tak mě mile překvapilo, že u této knížky z mého dětství nás poprvé přemlouvaly obě holky současně, ať čteme ještě a ještě... Broučci se jim zkrátka moc líbily a pomáhaly překonat Miušce i večerní únavu. Jen doufám, že v nich zůstaly ty nejpodstatnější myšlenky; konečně, toto je knížka, ke které se stejně určitě budeme ještě mockrát vracet.
Vydalo nakladatelství Fragment.
Jako malá jsem měla moc ráda malovanou knížku s příběhem o holčičce, jejíž upřímné a radostné srdíčko roztálo ledy v každé společnosti. A tak se mrzutý dědeček stal laskavým a pozorným, Peter překonal v přátelství žárlivost a nepříjemná služebná byla usazena maminkou i babičkou nemocné Kláry. A samozřejmě, v ději došlo i ke spoustě jiným zvratům...
Ovšem teď musím prozradit to největší překvapení. V mé paměti totiž vůbec v souvislosti s Heidi nefigurovala víra v Boha. A opravdu, jak jsem si ověřila, ve zkráceném vydání se slovo "Bůh" nevyskytuje ani jednou. Naproti tomu původní příběh v nezkrácené verzi je naplněný křesťanstvím od počátku až do konce. Malá Heidi je uprostřed svých smutků a trápení povzbuzována Klářinou babičkou, aby Bohu předkládala všechny své problémy, starosti a touhy. Aby se k němu modlila s důvěrou, i když se jí může zdát, jako by jí Bůh neslyšel. Stejně tak je Petr konfrontován se svým svědomím, dědeček nachází u Boha Otce odpuštění a novou šanci, Petrova babička vždy pookřeje při čtení chvalozpěvů... Pro mě to bylo opravdu překvapení na překvapení. Zajásala jsem nad tak krásnou knížkou. Křesťanských příběhů pro děti přece nikdy není dost!
Pro úplnost dodávám, že se tato knížka hodí spíš pro větší děti než Broučci. Díky nezkrácenému rozsáhlému ději se s ní nejlépe zavděčíte školákům, kteří udrží pozornost delší dobu.
Čtení je doplněno několika působivými obrázky od Jana Janáka. Vydalo nakladatelství XYZ.
Tak jsem na Vánoce koupila novou nepřevyprávěnou Heidi a přečetla jsem si ji. Pak jsem z knihovny pro srovnání vytáhla svoji starou převyprávěnou B. Říhou (nakl. Albatros 1989), kterou jsme četli ve třetí třídě. Zajímalo mě totiž, jak jsou některé pasáže s pounaučením převyprávěny...
A nestačila jsem se divit. Ony totiž v té převyprávěné verzi vůbec nejsou. Děj je místy úplně jiný! Řekla bych, že v převyprávěné verzi chybí tak třetina původní verze. V podstatě jsou to dvě naprosto rozdílné knihy...
také opět čteme, Bekynka si je vybrala po dočtení předchozí knížky. Na jednu stranu z toho mám radost, na druhou starnu doufám, že jí nebudou chtít číst každých čtvrtk roku 
jo, a Broučky čtou teď aktuálně každý večer na rádiu Proglas, od pondělí do soboty v devatenáct hodin a v neděli o půl sedmé večer.
knihovna vůbec není špatný nápad!!! U nás mají ale bohužel k dispozici jen vydání z roku 1990
Budu myslím pátrat v antikvariátech... jenže u nás žádný není... a tak se tam dostanu jen naprosto vyjímečně, (tak jednou za rok
)
v knihovně 
Já toho starého scháním už dlouho a nic..
Kdybyste někdo objevil knižní pdoobu, dejte vědět prosím!
toho starého Káju Maříka má moje máma. A i Řídících Márinku. To jsou knihy mého dětství. Ty miluji dodnes.
Vůbec jsem netušia, že Heidi, kterou máme doma, je převyprávěná B.Říhou... Dík moc za informaci, že existuje i jiná verze. Určitě ji pořídíme!!! Už se na to těším!
A docela by mně zajímalo, jestli se v knižní podobě dá sehnat to původní vydání Kaji Maříka... (Ke stažení je to na stránkách http://skolakkajamarik.cz )
Tak ať se knížky líbí 
O srdíčku máme doma taky. Legrace je, když jí holky chtějí číst od dědy, který v Boha nevěří. Ale z lásky k holkám to neřeší a čte jim to, když si řeknou. Tak si někdy říkám, jak dlouho to takhle vydrží, číst nahlas evangelium a zůstat přitom nezasažen 
Díky za tipy. Broučky známe z DVD, holky si je rády pouští a jsou fakt super. Knížku zatím doma nemáme, ale určitě bych ji chtěla taky. Tu druhou neznám, ale díky tvému tipu si ji taky pořídíme, díky moc. Hezká křesťanská knížka je taky
"O srdíčku"od nakladatelství Samuel.To by mohlo být poučné i pro dospělé jako vysvětlení evangelia jednoduchým způsobem. Broučci jsou ale klasika, která je asi nejlepší.
PS: Broučky máme z nakladatelství Zooner Press i s krásným divadélkem a ilustracemi Vlasty Baránkové.
Obě knížky máme doma, byť Heidi jsme ještě nečetli.
A Broučci? To dostal manžel s Odetkou ode mě k minulým Vánocům - protože je z nevěřící rodiny, tak Broučky znal jen z doslechu a tak si je rádi přečetli oba. Odetka to sice vnímala jen rozoumkem dvouletého děťátka, ale o to nejde. Tohle není knížka, ke které by se nemělo vracet. Přijde mi to podobné jak s Letopisy Narnie. Člověk to může číst v různém věku a vždy ho to osloví nějak jinak.
Obě knížky jsou moc hezké, i když jsem je nečetla příliš často..
K mému dětství (ale i dopělosti) patří Školák Kája Mařík
(ovšem zde je také velký rozdíl v původní a přepracované verzi
)
U nás doma také zdomácnělo před spaním "Pán Bůh s námi a zlý pryč; Pac a pusu a dobrou noc." A Bekynka se někdy k večeru raději místo "jak jí jazyk narostl" modlí "Podvečer tvá čeládka..."
zná můj vnuk nazpaměť a tu Hejdi zkusím koupit vnučce prvňačce
Tu druhou jsem nikdy nečetla, ale díky za tip.
A jak popisuješ ty Broučky, tak mi to připomnělo našeho Drobka, který když se nepomodlíme před jídlem (tedy zpíváme takovou krátkou písničku), nebo i když se modlíme, tak si vzpomene po chvíli a trvá na tom, aby se zpívalo (ev.znovu) Díky Pane za jídlo... Je v tom opravdu vytrvalý a na konci krásně říká Amen (dřív říkal kamen, ale teď už to říká správně).
jsem jako dítě několikrát četla a měla jsem je moc ráda. Broučky jsem našim dětem četla, ale Heidi doma nemáme. Určitě je to dobrý tip na dárek pro mladší školní dítě.
Díky za připomenutí 
Poslední komentáře
5 hodiny 1 min zpět
6 hodiny 29 min zpět
10 hodiny 13 min zpět
10 hodiny 30 min zpět
18 hodiny 24 min zpět
1 den 9 hodiny zpět
1 den 9 hodiny zpět
1 den 9 hodiny zpět
1 den 11 hodiny zpět
1 den 11 hodiny zpět