Rodinné blogy

pejsek a kočička

Dnes v podvečer se odehrál tento rozhovor:

Dcera: "Já su pejsek. Haf haf."

Tatínek: "Ahoj pejsku. Umíš taky mňoukat?"

Dcera: "Umím! Mňau mňau."

Tatínek: "To jsem tě ale popletl, že? Pejsci přeci neumí mňoukat!"

Dcera: (po malilinkaté chvilce přemýšlení) "Já mám ale v kapse kočičku! Podívej! Kočička delá mňau."

Krásně pohotová reakce, že?

Ze slovníku naší dcerky

Jsou děti, které se naučí mluvit poměrně pozdě, užívají jen několik slov, ale správně. Naše dcerka Odetka (22 měs.) patří k druhé skupině: naučila se mluvit brzy a dnes mluví téměř bez přestání. Jaké slovo nezvládne, to si dle svého upraví - a ty úpravy jsou někdy opravdu kouzelné.

Zimní radovánky v naší rodině

Čím jsem starší, tím míň mám v lásce zimní období....hřeje mě jen pocit, když vidím, jakou mají radost ze sněhové nadílky a mrazivého počasí moje děti.

Letošní zima sněhem opravdu nešetřila...na zahradě máme doteď haldy sněhu, ve kterých si kluci budují bunkry, okolo zahrady si vyjeli běžkařskou dráhu a na zcela rovné zahradě nám vznikly kopce sněhu, na kterých kluci využijí boby, lopaty a talíře

kuřátko skoro podle trz

Moje beruška (skoro 3 roky) už pár dní chtěla něco tvořit. Nebyl ale čas. Dnes odpoledne si na tvoření zase vzpomněla. Čas byl, tak jsem souhlasila.

Maminka mi před časem přinesla krásný dáreček. Byla na výstavišti a viděla skupinku děcek, jak si do batohů a kapes cpou první poslední. Už toho měli tolik, že odložili jeden balíček a odešli. Ten balíček - to bylo 10 barev krepového papíru!!! Mamka to vzala a přinesla nám. A protože už máme krepový papír, byl cíl tvoření rozhodnut - kuřátko podle trz a Filípka.

útok psa

Dnešek nezačal dobře. Zaspaly jsme, nestihly jsme snídani, protože jsme pospíchaly na autobus, vše ve stresu a shonu. Malá (skoro 3 roky) si jak naschvál usmyslela, že si musí rukavice oblíct hned, že to nepočká do autobusu. Byly to prstové, nešlo jí to proto tak dobře. Zastavila se na schodech, jedno patro pod námi, a snažila se upravit si je. Naléhala jsem na ni, ať jde, že to počká, ale ona ne. Dávala jsem ještě zbytek věcí do batohu, ruce plné, šla jsem už pomalu z dalšího schodiště dolů, abych dceru popohnala.

Pečení

Včera mě děti překvapili. vymysleli si totiž pečení. Měli na něco chuť.
" mamí, upečeme něco dobrého?"
" a co by jste chtěli?" ptám se já.
" Něco, co můžeme míchat a vážit".
zapátrala jsem ve svým mozkových závitech a vytáhla jednoduchý recept, který se dá různě kombinovat

Dcerka si nachystala digitální kuchyňskou váhu a zmizela ve špízce. Pak mi zmizela z kuchyně i židlička a ze špízky se ozývalo: " ach a ech a uch" a pak něco spadlo.

logika

K nedělním událostem (viz můj blog, zápis události konce minulého týdne) jsem zapomněla přidat ještě tuhle kouzelnou příhodu.

Vracely jsme se s dcerou z kostela. Malá si vzpomněla, že v divadle, na představení Zlatovláska, zpívali pěknou písničku. Skoro nic si z ní nepamatovala, a tak mě prosila, abych zpívala já. Taky jsem si ji nepamatovala, jakž takž jsem splichtila dohromady jeden rým:

"Uděláme šmiky šmiky,

zavoláme kadeřníky..."

...a pak že jsou kočky hloupé...

Jak už víte, jsme vlastníky dvou kočičích lumpů, uličníků a náctiletých puberťáků. Jeden z nich má momentálně období hledání partnerů a protože jsme již o jednoho kocourka přišli, děláme, co můžeme, abychom o toho druhého také nepřišli.

Ten náctiletý puberťák se jmenuje Bobík. Černý kříženec kočky domácí a britské. Těžký zadek, krátké zavalité nohy, široká tlamička a strašně upovídaný a hlučný jazýček

Dveřník

Už je to tak, máme doma malého dveřníka. Mrňouskovi se včera podařil pěkný kousek.

On celkově má rád "svůj" pořádek. Neustále nás nutí mít obuté bačkory a zavřené dveře. Zatímco ještě nedávno za mnou lezl až na záchod, teď mě tam naopak zavírá. Ale misky v lince prostě uklizené nemůžou být, protože s těmi se mu dobře hází po kuchyni.

Včera tu chvíli řádili s babičkou, abych se mohla jako vyležet z nachlazení (no když je máma vedle v pokoji, o klidu se mi mohlo jen zdát, že). A po obědě, když babička řekla, že už se jde obout a půjde, co se nestalo.

události konce minulého týdne

Už od pátku si chci zapsat tolik příhod s malou (skoro 3 roky), ale stále nestíhám a už jsem toho půlku zapomněla. Zkusím to aspoň teď částečně napravit.

Pátek, 26.2.

páry

Manžel jel s dcerou v autobuse. Seděli na "čtyřce" - dvě a dvě sedadla naproti sobě, manžel s dcerou a proti nim starý pán se starou paní, manželé. Dcera, po chvilce pozorování, prohlásila:

"Pán má paní a paní má pána. Mají se (r)ádi. A ty máš mě a já mám tebe. Mám tě (r)áda, tatínku."

(Manžel byl naměkko. )