Batolátko on-line V. - Vítáme jaro

Milá Mařinko!
Náš milovaný synek prožil už 17 šťastných měsíců! Březen jsme všichni radostně vítali. Konec nemocem, sluníčko začíná hřát, čekají nás dlouhé výpravy do probouzející se přírody!

Jonatánek by nejraději běhal venku neustále. Vždyť doma je nuda, tam to všechno zná. Ale venku čeká tolik nových objevů! A na hřišti spousta dětí, v lese klacíky a šišky, na cestách kamínky, za ploty slepice, psi, kočky, na loukách kytičky a nad hlavou ptáčci. Joník je ze všeho upřímně nadšený a stále komentuje, co vidí, zvířátka se snaží ulovit a piští radostí.

Zkoumá prolejzačky, miluje klouzačky. Těm se raději vyhýbáme zdaleka – moje záda nejsou stavěná na neustále vynášení batolete nahoru a sjíždění dolů. Na houpačku nechce, tam se cítí příliš uvězněný, nemůže se rozběhnout kdy potřebuje.
Společně objevujeme pískoviště. Joníka baví sledovat starší děti, jak budují. Sám si nejraději lopatkou hází písek na hlavu. Zkouší také jezdit na odrážecí motorce. Mnohem lépe a rychleji mu to ale jde pozadu.

S taťkou hraje fotbal a volá gól.
Sedět v kočárku je nuda. V golfkách to ještě jde, ale ve sporťáku se nechá chvilku vézt jen když může stát a nebezpečně poskakovat. Nejraději běhá sám nebo kočárek tlačí. Jonatánek už vydrží běhat neúnavně dlouho, ale jít za určitým cílem nelze. Bez kočárku jsme se nevypravili ještě ani do blízkého obchůdku.

Jsem šťastná, když sluníčko svítí a hřeje, ale Jonatánek je spokojený i v dešti. Běhá kalužemi, občas do nějaké spadne a brzy je celý obalený od bláta. Když odcházíme domů, protestuje velmi hlasitě.

Nejen miminka, i batolátka se stále učí něco nového. Jonatánek dost povídá a ve všem se nás snaží napodobovat. Poslední dobou si oblíbil slovo žába a tikťak (hodiny). Konečně začal také tancovat! Jinak zatím jen zpíval a dirigoval, teď už se krásně točí dokolečka, předvádí různé legrační úkroky a směje se u toho.
Ví, kde má jaké části těla, předvádí například jak doktor klepe na srdíčko, ručičkami ukazuje jak se má, schovává se a dělá bubu, vykoukne a volá 'kuk'! Už si musíme dávat pozor na řeč, Jonatánek dost rozumí a všeho se hned chytá.

Minulý měsíc měl stále jen 4 zoubky, teď se mu jich vyklubalo hned několik najednou a další rostou. Za chvíli jich bude mít plnou pusinku.

Dudlík jsme odložili, jen při uspávání pomáhá. Občas ale Joník nějaký doma najde, začne dudlat, vydávat moc legrační miminkovské zvuky a chce se chovat. Je sladký.

Toto je ale jen zlomek všemožných každodenních zážitků. Nevěřili byste, kolik legrace si užijeme s  malým šídlem.

Je to náš poklad!