Potravinová alergie

Co je potravinová alergie? Jedná se o neadekvátní reakci organizmu na konzumaci jinak běžné stravy. Reakce je dána imunitními mechanizmy v organizmu. Potravinová alergie se může vyskytnout v každém věku. Zjišťována je asi u 8-10% dětí a 3% dospělých.

Jedinec může být přecitlivělý na jednu potravinu, nebo na několik potravin současně. Alergie na potraviny se zjišťuje u 20-30% dětí s atopickým ekzémem, u 8-10% s alergickým zánětem průdušek a u 10-17% s alergickým zánětem horních cest dýchacích. Nejčastějším postupem je nastolení diety, kdy se z běžné stravy vyloučí potraviny, na kterou je člověk alergický.

Jak se diagnostikuje alergie?
Alergie se diagnostikuje v několika etapách. Vyšetřením chceme získat odpověď na to, zda klinické projevy onemocnění souvisí s konzumací potravin. U malých dětí se zjišťuje odebráním a testováním vzorku krve, kožní bodové testy se pak provádí u starších 3 let. Velice důležitou součástí diagnostiky je anamnéza.
Anamnéza je velice důležitou součástí při určování alergie a společně s lékařským vyšetřením může vést k odhalení souvislosti mezi stravováním a následnými potížemi. Pohovor je hodně zaměřený na rodinnou anamnézu: zda se v rodině vyskytují alergie, stravovací návyky v rodině, způsob stravy od novorozeneckého věku, došlo-li ke klinickým projevům během kojení – dieta matky, zjištění případné časové souvislosti mezi požitím podezřelé potraviny a objevením se klinických projevů a po jaké době k těmto projevům dojde.

Možné neúspěchy během léčby
Vědomé nedodržování diety – může být dáno problematickými sociálními podmínkami (finanční problémy, neschopnost rodiny dietu dodržovat/připravovat, po delší době také „únava“ z dodržování diety, pobyt dítěte mimo rodinné zázemí – např. internátní škola), nepochopení podstaty onemocnění a významu diety („malé množství neuškodí“, vždyť on si chce také jednou pochutnat“, apod.), z důvodu obav posměchu ze strany vrstevníků u starších dětí, společenská izolace, nebo nesmíření se s dlouhodobým – někdy celoživotním – dietním režimem.
Nevědomé nedodržování diety – k tomuto pochybení může dojít při konzumaci povoleného výrobku, který však obsahuje nepovolenou složku, nebo jí byl kontaminován během zpracování, uchovávání, nebo přípravy. Proto je důležité kupovat a pozorně číst balené potraviny, kde mají výrobci povinnost psát složení i alergeny, se kterými mohla potravina přijít do kontaktu.
Problémy nezávislé na dodržování diety – i přes dodržování diety se mohou vyskytnout zdravotní potíže, což může být dáno parazitárním nebo bakteriálním onemocněním zažívacího, alergií na jinou/další potravinu, výskytem jiných onemocnění zažívacího traktu, nesprávně vyvážená dieta, opakující se zácpy (např. nedostatek vlákniny).

Lze to zvládnout!
Někdy to není snadné, ale lze to úspěšně zvládnout. Zde je několik základních rad, jak na to:

• Dodržovat dietní režim a smířit se s jeho dodržováním.
• Důvěřovat blízkým osobám a spolupracovat při dodržování režimu.
• Nepovolovat žádné odchylky od diety, u dětí nenechávat v jeho blízkosti a dosahu nepovolené jídlo.
• Zapojit jedince s alergií do přípravy dietních jídel a vést jej k samostatnému a zodpovědnému dodržování diety.
• Připravovat stravu tak, aby se jedinec s alergií mohl stravovat společně s ostatními členy domácnosti (např. bezvaječné těstoviny pro všechny, nebo i jen pro alergika).
• Informovat okolí o dietě, aby nebyla neznalostí podána nevhodná potravina (na setkání, na aktivitě, ve školce, apod.)
• Během cestování myslet na vlastní zásoby pro alergické dítě.
• Zapojení všech členů rodiny do příprav diety.
• Vyvarovat se přecitlivělosti a neizolovat dítě od ostatních vrstevníků.

Doporučená literatura:
Bezlepková a bezmléčná dieta, J.Rujner a B.A.Cichańska, nakladatelství Computer Press
Alergie číhá v jídle a pití, M.Fuchs, nakladatelství Adéla